Globální oteplování, extrémní výkyvy počasí, růst hladin oceánů, tání ledovců a mořského ledu, snižování biodiverzity i sucho. To jsou jen některé z dopadů klimatické změny. Jak vypadají možné scénáře vývoje? Co je ovlivňuje? A co může každý z nás udělat? V Hyde Parku Civilizace o největším problému současného světa mluvil klimatolog Philippe Ciais.
„Teplota od začátku přístrojového měření vzrostla do osmdesátých let dvacátého století přibližně o jeden stupeň. V posledních deseti letech zase teploty velmi rychle rostou, rok 2018 je rekordní,“ začal rozhovor Ciais. Ke stejným závěrům jako klimatologové podle něj došli i experti, které financuje uhelný průmysl – stačilo jim jen, aby prostudovali syrová data.
Tento trend rozhodně není způsobený jen takzvanými „městskými ostrovy“, tedy tím, že by se teplota měřila pouze ve městech nebo jejich nejbližším okolí, kde je logicky tepleji: několik desítek tisíc měřicích stanic je umístěných ve městech, na venkově i v přírodě. A údaje ze všech říkají to stejné: planeta se otepluje. A klimatologové k tomu dodávají: vinou člověka.
Vůbec nejrychleji se zahřívá severní polokoule a v jejím rámci je rekordní západní Evropa. Vědci zatím přesně nevědí proč – ale fakta jsou jasná.
Mění se počasí i klima
Změna klimatu je vidět z řady grafů nejrůznějších organizací světa – Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), Světové meteorologické organizace a dalších. Ale podle Ciaise je už také vidět, že se následky těchto změn projevují v počasí. „Změna klimatu trošku posouvá rozsah extrémů i to, jak často se opakují – tedy jak často se opakují sucha, záplavy,“ vysvětluje vědec.
Dobrým příkladem je pro něj sucho z roku 2003, které jsme zažili v Evropě. To by bylo bez změny klimatu méně extrémní – podle Ciaise vzniklo na toto konkrétní téma velké množství studií, které souvislost přesvědčivě prokazují. „Všechny modely, které máme pro Evropu, ukazují, že pokud se klima ohřeje globálně o dva stupně, bude se takové sucho, jaké jsme zažili roku 2003, opakovat přibližně každých deset let.“ To bychom ale dokázali zvládnout, i když by to nebylo nic lehkého. „Kdyby se klima ohřálo o 4 stupně, pak už by se ale takové sucho opakovalo každých 4–5 let. A to je mnohem obtížnější,“ ukazuje Ciais různé potenciální scénáře i jejich dopady.
Dva stupně neznamenají, že bude v létě tepleji o dva stupně a v zimě také o dva stupně. To je jen globální průměr, problém je v tom, že ve světě jsou oblasti, které se zahřívají mnohem rychleji – a patří mezi ně například západní Evropa. Že budou klimatické i meteorologické změny pro lidstvo představovat zatím netušenou výzvu, předvídají rovněž experti OSN na zemědělství. Pokud stoupnou globální teploty o jeden stupeň, způsobí to pokles výnosů o zhruba pět procent. Profesor Ciais si myslí, že dopady budou ještě horší: jeho tým studoval, jak pole reagují na větší teplo. A u těch klíčových plodin, které lidstvo živí, jako je rýže, kukuřice nebo pšenice, je pokles výnosů při oteplení o dva stupně sedm až deset procent. A to jsou průměry, nikoliv extrémní roky.
Ciais v budoucnosti vidí velký souboj mezi změnou klimatu a lidským důvtipem ve vývoji lepších a přizpůsobivějších druhů plodin. „Nedokážeme předvídat, jestli se nám bude dařit zvyšovat výnosy podobně jako v uplynulých padesáti letech během takzvané zelené revoluce.“ Podobně velkou výzvou bude i hospodaření s vodou: tento problém se projevuje už nyní, například v Číně – ta spotřebovává již v současné době více sladké vody, než tam naprší. Přizpůsobit se oteplování bude vyžadovat obrovské změny v infrastruktuře, způsobu života i dalších oblastech. Podobný problém budou mít podle Ciaise i některé evropské země.
Tání ledovců a stav oceánů
Mořský led je nesmírně důležitý pro klimatický systém na Zemi – je bílý, takže odráží světlo a teplo zpět do vesmíru. Kdyby zmizel, oceány by musely přijímat mnohem více tepla z kosmu a to by mělo na rovnováhu na Zemi obrovský dopad.
Oceány na měnící se situaci už také reagují. Podle dat NASA se jejich hladina od roku 1993 do roku 2015 zvýšila o 85 milimetrů. Hlavní faktory jsou dva: tání ledovců na souších, jejichž voda pak odteče do moře, ale také samotné oceány – když se voda ohřeje, mírně se zvětší její objem. Voda uložená v podobě ledovců u pólů je ale tou hlavní příčinou.
Stoupající hladinou oceánů jsou nejvíce ohroženy země, které jsou relativně chudé. Jedná se například o velkou deltu v Bangladéši, kde žije asi miliarda lidí. Ta je už nyní vystavena zvyšující se hladině – a když přijde cyklon, objevují se oblasti, které jsou dlouhodobě pod vodou a tedy neobyvatelné.
Navíc se oceány stávají v důsledku oteplování kyselejšími, což má dopad na mnoho procesů v mořích: kyselejší voda poškozuje schránky korálů, které tvoří základ oceánských ekosystémů u pobřeží. „Také to bude mít dopad na celý potravinový řetězec v oceánech, ale nevíme přesně jaký – jde o velmi složité procesy,“ popsal Ciais. Úroveň kyselosti je podle něj těsně na hranici toho, že organismy, které tvoří potravinový ekosystém v oceánech, to nezvládnou.
Oceán přitom dává lidem potravu, absorbuje uhlík i teplo. To se rozvádí po celé jeho rozloze – teplá voda klesá ke dnu, pak stoupá vzhůru. Kdyby se teplota planety zvýšila, mohlo by v oceánech dojít k „reorganizaci“ – tedy i ke změně v proudění Golfského proudu, který je klíčový pro Evropu. Řada modelů ukazuje, že tyto proudy jsou na změny značně citlivé – mohlo by to zcela dramaticky změnit tepelnou výměnu po celé planetě.
Příroda bude mít problém – a člověk také
Život, jenž bude mít největší problém s klimatickou změnou, bude ten, který je velmi úzce specializovaný na jistý způsob existence – také ale bude hrát velký vliv to, zda se organismus dokáže rychle pohybovat. Paradoxní podle Ciaise je, že v tom mají velkou výhodu některé stromy, které se z lidského úhlu pohledu vlastně nepohybují vůbec. Ve skutečnosti ale jejich semena přenášejí ptáci na obrovské vzdálenosti, takže by mohly proměny klimatu zvládnout lépe než málo pohyblivá zvířata.
Nejzranitelnější budou oblasti, kde už nyní ekosystémy fungují na samé hraně udržitelnosti – pokud již dnes vyschlé oblasti ještě více vyschnou, bude to mít na tamní život a tedy i lidská společenstva, která tam žijí, dramatické dopady.
Například západní Evropa, kde žijeme, je sice klimaticky mírná, ale současně je naše klima velmi silně ovlivnitelné suchem – „bohužel nejvíc v době, kdy dozrávají plodiny“, varuje klimatolog. „Pokud rostlina čeká, že dostane vláhu, ale ona nepřijde, může mít značné problémy.“
Co s tím?
Klimatolog Ciais uvádí, že je nutné, pokud chceme udržet oteplování planety do dvou stupňů, emise začít v podstatě okamžitě snižovat asi o sedm procent ročně. Přitom v současné době stále rostou. Vidí několik reálných kroků, které by mohly udělat vlády:
- Snížit emise metanu, velmi silného skleníkového plynu.
- Rychle přejít na obnovitelné zdroje, tedy rychle odejít od fosilních paliv.
- Ve zbytku století pak bude potřeba velmi výrazná mezinárodní spolupráce a také úplná reorganizace přepravy lidí i toho, jak se chovají.
A co může udělat každý člověk?
- Lepší využití dopravy.
- Změnit stravovací návyky, jíst víc rostlinné stravy a méně té živočišné.
- Šetřit energií.
Nakonec ale podle Ciaise nebude existovat jen jedno jediné řešení – určitě bude muset být komplexní. Celý díl Hyde Parku Civilizace si nyní můžete poslechnout jako podcast – tedy jen jako vyprávění bez obrazu:
