Každý potřebuje pít jiné množství vody, ukazuje studie v žurnálu Science

Doporučení vypít osm sklenic vody denně je pro většinu lidí pravděpodobně přehnané. Informoval o tom list the Guardian s odvoláním na studii, podle které může tato rada například jen v Británii vést k tomu, že se každý den vyplýtvá asi dvacet milionů litrů pitné vody.

Doporučení vypít osm sklenic vody denně se stalo všeobecně uznávanou radou a často se objevuje ve zdravotnických pokynech. Nejnovější studie však ukazuje, že lidé vodu přijímají velkým množstvím způsobů. Ze zjištění vědců vyplývá, že mnoho lidí potřebuje pouze 1,5 až 1,8 litru vody denně.

„Současné doporučení není vědecky vůbec podložené,“ uvedl Josuke Jamada z Národního institutu biomedicínských inovací, zdraví a výživy v Japonsku a jeden z hlavních autorů studie. „Většina vědců si ani není jistá, kde se toto doporučení vzalo,“ dodal.

Voda je všude

Jedním z problémů podle něj je, že předchozí odhady potřeby vody obvykle ignorovaly její obsah v potravinách, který může tvořit podstatnou část celkového příjmu. „Pokud jíte jen chléb, slaninu a vejce, nezískáte z jídla mnoho tekutin, ale pokud jíte maso, zeleninu, ryby, těstoviny a rýži, můžete z jídla získat přibližně padesát procent své potřeby vody,“ řekl Jamada.

Studie, která vyšla na konci listopadu v časopise Science, hodnotila příjem vody u 5604 osob z 23 zemí ve věku od osmi dnů do 96 let. Výzkum spočíval v tom, že lidé vypili sklenici vody, v níž byly některé atomy vodíku nahrazeny deuteriem, stabilním izotopem vodíku, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle a je neškodný.

Rychlost vylučování přebytečného deuteria ukazuje, jak rychle se voda v těle obměňuje. Studie zjistila, že tato míra se značně liší v závislosti na věku, pohlaví, aktivitě a okolí člověka. Osoby žijící v horkém a vlhkém podnebí a ve vysokých nadmořských výškách, stejně jako sportovci a těhotné či kojící ženy měli vyšší obměnu, což znamená, že musí pít více vody.

Samá voda!

„Tato studie ukazuje, že běžné doporučení, že bychom všichni měli vypít osm sklenic vody, tedy přibližně dva litry denně, je pro většinu lidí ve většině situací pravděpodobně příliš velké,“ řekl spoluautor studie John Speakman z Aberdeenské univerzity.

Přestože pití většího množství vody, než tělo potřebuje, pravděpodobně není zdraví škodlivé, výroba čisté pitné vody není zadarmo, upozorňují autoři. „Pokud by se čtyřicet milionů dospělých v Británii řídilo pokyny a vypilo každý den o půl litru čisté vody více, než potřebují, znamenalo by to 20 milionů litrů zbytečně spotřebované vody denně,“ uvedl Speakman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 8 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...