Česko zasáhly tropické teploty. Vzhledem k velkému horku by lidé měli omezit tělesnou zátěž a nepobývat v poledních a odpoledních hodinách na přímém slunci. Důležité je také dodržovat pitný režim. Při použití klimatizace by měl být rozdíl venkovní teploty a klimatizovaného prostředí kolem pěti stupňů Celsia.
Dodržení pitného režimu je v tropických dnech zásadní. Vyhnete se tak nepříjemným obtížím, jako je malátnost nebo bolesti hlavy. Pocit žízně je navíc už pozdním signálem dehydratace. Denně je proto vhodné vypít dva až tři litry tekutin. Vyvarujte se přitom kolových nápojů, neředěných džusů nebo alkoholu. Vhodná je stolní voda, neslazený čaj, ale i vodnaté ovoce nebo zelenina.
Potřeba vody je velmi individuální. Záleží na věku, hmotnosti, zdravotním stavu, vykonávané činnosti, zevním prostředí nebo druhu a množství stravy. Orientačně by ženy měly zkonzumovat dva litry, muži 2,5 litru tekutin. Na nedostatek vody je pak citlivý zejména dětský organismus, protože obsahuje až 80 procent vody.
- Denně vypijte dva až tři litry tekutiny a dohlížejte na pitný režim osob, které nemusejí žízeň citlivě vnímat, tedy dětí a seniorů.
- Vhodné tekutiny: stolní voda nebo voda z kohoutku, slabě mineralizované vody, džus ředěný alespoň 1:1, neslazený čaj, mléko, ovoce a zelenina jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy, polévky.
- Nevhodné tekutiny: dětské slazené a barvené nápoje, slazené a granulované čaje, silně mineralizované vody, káva ve větším množství, neředěné džusy, kolové nápoje, alkohol, soft drinky, iontové nápoje, energy drinky.
- Jezte lehká snadno stravitelná jídla. Vyhýbejte se naopak snadno se kazícím potravinám, které (lahůdky, měkké salámy atd.) mohou být zdrojem infekce.
- Nepobývejte na přímém slunci v poledních hodinách, noste pokrývku hlavy (šátek, kšiltovku).
- Omezte tělesnou zátěž a pohybovou aktivitu, která je spojena se zahřátím organismu a tím pádem i zvýšenou ztrátou tekutin. Vyhněte se stresu a těžké fyzické námaze.
- Nenechávejte děti v autech na parkovištích.
- Nenechávejte děti v kočárku na přímém slunci.
- Při chronickém onemocnění dýchacích cest a onemocnění srdce a cév omezte vycházky, zejména pak v poledních a odpoledních hodinách.
- Místnosti větrejte nejlépe ve večerních, nočních a ranních hodinách.
- Zdroj: Krajská hygienická stanice
Děti a senioři navíc nemusejí žízeň citlivě vnímat. Je proto důležité u nich dohlížet na pitný režim. Pro kojence podle hygieniků platí, že jim vodu nabízíme, ale nenutíme.
Děti kolem jednoho roku, pokud už se stravují „jako dospělí“, potřebují přibližně litr tekutin, děti od dvou do tří let asi 1,3 litru, do osmi let 1,6 litru a od 9 do 13 let kolem dvou litrů tekutin denně. V horku se množství tekutin navyšuje.
Při větší ztrátě tekutin může dojít k oběhovému selhání
„Jednoduchým indikátorem dostatečného zavodnění organismu je tvorba obvyklého množství a vylučování světlé až velmi světlé moči. Například na dětské plence nemá být moč vidět. Pokud moč tmavne, je zřejmé, že organismus šetří vodu,“ upřesňuje šéf pražských hygieniků Jan Jarolímek.
Akutní mírný nedostatek vody v těle se projevuje bolestí hlavy, únavou, malátností a snížením výkonnosti. Při větší ztrátě tekutin už ale může dojít až k oběhovému selhání. Chronický dlouhodobý nedostatek tekutin způsobuje i poruchy funkce ledvin, vznik močových kamenů, záněty močových cest nebo zácpu.
Ledvinový kámen může vzniknout už za pár dní dehydratace. Mezi rizikové faktory patří nedostatek tekutin, přesolená strava nebo mokré oblečení, například studené plavky po koupání nebo propocené oděvy při cyklistice. Ledviny nadměrně zatěžuje také obezita.
UV faktor alespoň 15
Lidé by kvůli vysokým teplotám měli také omezit fyzickou zátěž, používat pokrývky hlavy, nepobývat na přímém slunci a i ve městě používat ochranné krémy s UV faktorem alespoň 15. Krém by se měl nanášet alespoň půl hodiny předem.
Při úpalu ochlazujte a nepijte
Nedodržení doporučených rad může vést k přehřátí organismu. Při úpalu dochází k selhání regulace tělesné teploty, která v krátké době může dosáhnout i 41 °C, což může vést i ke smrti nebo trvalým následkům, jako je poškození mozku nebo ztráta schopnosti orientace a rovnováhy.
Mezi příznaky úpalu patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný pulz a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost nebo bezvědomí. Postiženého v takovém případě přesuňte do stínu a ochlazujte ho. Vhodné je polévání studenou vodou nebo alespoň studené obklady. V chlazení je dobré pokračovat, dokud teplota neklesne na 38,5 °C. Nedávejte postiženému pít a zavolejte lékařskou pomoc.
Při mírnější formě (zvýšená teplota do 38 °C) postiženého ochlazujte. Pokud příznaky ustoupí do jedné hodiny, lékaře volat nemusíte. Je nutné ale dávat pozor i v následujících dnech, protože může dojít k opožděné reakci (vyčerpání z přehřátí).
Při úžehu dojde k překrvení mozkových plen
Úpal je často zaměňovaný s úžehem, při kterém ale dochází jen k lokálnímu přehřátí hlavy. Při pobytu na přímém slunci bez pokrývky hlavy dojde k překrvení mozkových plen, někdy i mozku, což může mít za následek i otok mozku. Úžeh může vzniknout i při krátkém pobytu na sluníčku, zvláště mezi 11:00 až 15:00 hodinou. Pokud je pobyt na přímém slunci delší, často se přidává i úpal.
Mezi příznaky úžehu patří bolest hlavy, hučení v uších, zvýšená teplota, zarudnutí pokožky obličeje a hlavy, zvracení, zrychlený pulz nebo křeče až bezvědomí. Postiženého uložte do stínu a ochlazujte ho. Vedle sprchy nebo koupele je vhodný i studený obklad na čelo, krk a končetiny. Podávejte také dostatek chladné tekutiny. V případě bezvědomí volejte záchrannou službu.
Zákaz koupání zatím jen v pražském Šeberáku
Vysoké teploty už se podepisují i na kvalitě vody. V Praze platí zákaz koupání v rybníku Šeberák, kde se objevily zdraví nebezpečné sinice. V Hostivařské přehradě je kvůli přemnoženým sinicím zhoršená kvalita vody. Je proto vhodné se po koupání osprchovat.
Na Vysočině není vhodné koupání v Domanínském rybníce, na jihu Čech pak ve Staňkovském. Podrobnosti nabízí aplikace ministerstva zdravotnictví Koupací vody. Informace lidé najdou i na webových stránkách jednotlivých krajských hygienických stanic.
