Kam zmizeli původní američtí psi? Všechny je pozabíjeli a snědli Evropané

Nový výzkum ukázal, kam zmizeli všichni psi, kteří žili v Americe před příchodem evropských dobyvatelů. Nezbylo po nich nic než bizarní druh nakažlivé rakoviny.

Když lidé překročili pevninský most, který v pravěku spojoval Sibiř a Severní Ameriku, tak po jejich boku šli psi. Po tisíciletí se pak lidé společně se psy přesunovali po americkém kontinentu – od dnešního Nového Skotska přes Kalifornii až po Peru.

Podle archeologů byli tito psi velice různorodí, velikostí se pohybovali od buldoků až po malamuty. Pak však dorazili evropští dobyvatelé – a původní američtí psi prakticky přes noc zmizeli, nezbylo po nich téměř nic, jen špetka genetických stop.

„Příběh psa odráží příběh lidstva,“ popsal archeolog Keith Dobney, který nyní popsal záhadné zmizení těchto zvířat z amerického kontinentu ve velké vědecké práci, která vyšla v odborném časopise Science. Kam psi zmizeli? Podle Dobneyho vymřeli – byli kompletně nahrazeni psy, které si do Nového světa přivezli kolonisté. Ti si ale také dovezli spoustu nemocí, které způsobily masivní vymírání původních obyvatel Ameriky – a jejich psi dopadli stejně.

První psí vlna

Původní psi se do Ameriky dostali zřejmě před přibližně 16 000 roky, ale o tom, co tam dělali, se vlastně nic moc neví. Zřejmě fungovali stejně jako v Evropě, pomáhali při lovu, hlídání a pochopitelně také sloužili jako zdroj potravy a kůže, když byl hlad a zima.

Migrantům, kteří zcela nové a pro ně neznámé prostředí osídlovali, se psi rozhodně museli hodit – už jen pro jejich schopnost varovat před pro člověka neviditelným nebezpečím. A proto si také původní obyvatelé svých psů opravdu vážili.

Svědčí o tom právě nález, který teď vědci popsali – první specializovaný psí hrob nalezený v Severní Americe, který se archeologům podařilo odkrýt na okraji Illinois. Své psy tam lidé pohřbívali před přibližně 10 000 lety. Vždy individuálně, ale uctivě, jen je tam nepohodili, takže psi pro ně museli mít velký význam. Současně jde o vůbec nejstarší doklad o pohřbu psa na celém světě.

Přes velkou snahu se vědcům z kosterních pozůstatků nepodařilo o těchto zvířatech moc zjistit: byli velcí asi jako větší teriéři, poměrně štíhlé postavy. Možná proto, že mezi jejich předky byli kojoti, domnívají se archeologové, ale prokázat to nemohou.

Kam zmizeli původní američtí psi

V Severní Americe byli psi úplně všude, s příchodem Evropanů ale mizeli. Když dobyvatelé likvidovali původní komunity, ať už násilím, nemocemi, anebo prodejem alkoholu, vždy ničili i tamní psy. Angela Perriová, archeoložka z Durham University, která se na práci také podílela, popsala, kam psi zmizeli: „Španělé se psí populací v Severní a Jižní Americe projedli.“

Tato destrukce byla téměř absolutní. Prokazují to genetické stopy pradávných psů v dnešní americké populaci – respektive to, že tam vlastně vůbec žádné nejsou. „Asi byste očekávali, že bude plná hybridů,“ říká Dobney. „Ale nic takového neexistuje. Máme v sobě víc genů Neandrtálců než moderní američtí psi původních amerických psů.“

A to, co se po nich dochovalo, je vlastně dost špatné. Stopy pradávné, původní psí DNA se totiž dnes vyskytují u přenositelné rakoviny, která dodnes psy postihuje. Šíří se nádory, které se přenášejí ze zvířete na zvíře. Právě z nich se o původních psích obyvatelích dozvídáme nejvíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.