Kam zmizeli původní američtí psi? Všechny je pozabíjeli a snědli Evropané

Nový výzkum ukázal, kam zmizeli všichni psi, kteří žili v Americe před příchodem evropských dobyvatelů. Nezbylo po nich nic než bizarní druh nakažlivé rakoviny.

Když lidé překročili pevninský most, který v pravěku spojoval Sibiř a Severní Ameriku, tak po jejich boku šli psi. Po tisíciletí se pak lidé společně se psy přesunovali po americkém kontinentu – od dnešního Nového Skotska přes Kalifornii až po Peru.

Podle archeologů byli tito psi velice různorodí, velikostí se pohybovali od buldoků až po malamuty. Pak však dorazili evropští dobyvatelé – a původní američtí psi prakticky přes noc zmizeli, nezbylo po nich téměř nic, jen špetka genetických stop.

„Příběh psa odráží příběh lidstva,“ popsal archeolog Keith Dobney, který nyní popsal záhadné zmizení těchto zvířat z amerického kontinentu ve velké vědecké práci, která vyšla v odborném časopise Science. Kam psi zmizeli? Podle Dobneyho vymřeli – byli kompletně nahrazeni psy, které si do Nového světa přivezli kolonisté. Ti si ale také dovezli spoustu nemocí, které způsobily masivní vymírání původních obyvatel Ameriky – a jejich psi dopadli stejně.

První psí vlna

Původní psi se do Ameriky dostali zřejmě před přibližně 16 000 roky, ale o tom, co tam dělali, se vlastně nic moc neví. Zřejmě fungovali stejně jako v Evropě, pomáhali při lovu, hlídání a pochopitelně také sloužili jako zdroj potravy a kůže, když byl hlad a zima.

Migrantům, kteří zcela nové a pro ně neznámé prostředí osídlovali, se psi rozhodně museli hodit – už jen pro jejich schopnost varovat před pro člověka neviditelným nebezpečím. A proto si také původní obyvatelé svých psů opravdu vážili.

Svědčí o tom právě nález, který teď vědci popsali – první specializovaný psí hrob nalezený v Severní Americe, který se archeologům podařilo odkrýt na okraji Illinois. Své psy tam lidé pohřbívali před přibližně 10 000 lety. Vždy individuálně, ale uctivě, jen je tam nepohodili, takže psi pro ně museli mít velký význam. Současně jde o vůbec nejstarší doklad o pohřbu psa na celém světě.

Přes velkou snahu se vědcům z kosterních pozůstatků nepodařilo o těchto zvířatech moc zjistit: byli velcí asi jako větší teriéři, poměrně štíhlé postavy. Možná proto, že mezi jejich předky byli kojoti, domnívají se archeologové, ale prokázat to nemohou.

Kam zmizeli původní američtí psi

V Severní Americe byli psi úplně všude, s příchodem Evropanů ale mizeli. Když dobyvatelé likvidovali původní komunity, ať už násilím, nemocemi, anebo prodejem alkoholu, vždy ničili i tamní psy. Angela Perriová, archeoložka z Durham University, která se na práci také podílela, popsala, kam psi zmizeli: „Španělé se psí populací v Severní a Jižní Americe projedli.“

Tato destrukce byla téměř absolutní. Prokazují to genetické stopy pradávných psů v dnešní americké populaci – respektive to, že tam vlastně vůbec žádné nejsou. „Asi byste očekávali, že bude plná hybridů,“ říká Dobney. „Ale nic takového neexistuje. Máme v sobě víc genů Neandrtálců než moderní američtí psi původních amerických psů.“

A to, co se po nich dochovalo, je vlastně dost špatné. Stopy pradávné, původní psí DNA se totiž dnes vyskytují u přenositelné rakoviny, která dodnes psy postihuje. Šíří se nádory, které se přenášejí ze zvířete na zvíře. Právě z nich se o původních psích obyvatelích dozvídáme nejvíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 1 hhodinou

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 6 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...