Nová mutace koronaviru odhalená poprvé loni v říjnu v Jihoafrické republice nezpůsobuje závažnější průběh nemoci covid-19, je ale o 50 procent nakažlivější. A zřejmě také lépe odolává protilátkám získaným po prodělání nemoci.
Jihoafrická mutace koronaviru je nakažlivější o padesát procent a lépe odolává protilátkám
Jihoafrická republika, která má 57 milionů obyvatel, zaznamenala již více než 1,3 milionu potvrzených případů nákazy koronavirem. S covidem-19 tu zemřelo 37 tisíc lidí.
Nová mutace viru SARS-CoV-2 je nyní v JAR už dominantní. Během aktuální druhé vlny epidemie se podle doktorky Waasily Jassatové sice zvýšil počet lidí v nemocnicích, ale nikoli úmrtnost. Právě nová mutace je podle zdravotníků hlavní příčinou této vlny.
Nejasné zatím je, do jaké míry dokážou před covidem-19 způsobeným jihoafrickou mutací ochránit lidi současné vakcíny. Jasnou odpověď na to jihoafričtí vědci nemají. „Máme ale důvod ke znepokojení,“ uvedl virolog Alex Sigal. Podle něj totiž mnoho lidí protilátky po prodělání covidu-19 neochránily před opětovným onemocněním způsobeným novou mutací během druhé vlny epidemie.
Kde už je a jak se šíří?
Jihoafrická mutace je jednou z nových variant viru SARS-CoV-2. Prokázala se už v řadě zemí světa včetně evropských. Poprvé ji vědci zaznamenali 18. prosince v jihoafrické provincii Eastern Cape. Do Evropy se zřejmě rozšířila přes Velkou Británii, kde také bylo kromě Jižní Afriky potvrzeno nejvíce jejích případů. Celkem už byla zaznamenána ve 24 státech, Česká republika její výskyt sice zatím nepotvrdila, o osmi případech už ale informovalo sousední Německo. O výskytu mutace už psaly i úřady v Izraeli a Číně.
Hned první zprávy o jejích vlastnostech říkaly, že je více nakažlivá a že zřejmě také častěji útočí na mladší osoby, které se staršími kmeny neměly tolik problémů.
Vědci zatím její vlastnosti přesně nepopsali, ale varují před možností, že by mohla snadněji unikat jak protilátkám v těle, které se vytvořily při předchozí infekci covidem, ale možná i vakcínám.
Britský deník The Telegraph napsal už 4. ledna, že oxfordský imunolog John Bell je přesvědčen, že nad možnou rezistencí nové jihoafrické varianty na vakcíny se vznáší „velký otazník“, což vyvolává obavy, že vakcíny by na tento variantní kmen nemusely fungovat tak účinně. Týž den profesor vakcinologie Shabir Madhi pro CBS News poznamenal, že „není jisté“, že by nová varianta 501.V2 mohla uniknout vakcínám, ale že by tato možnost měla být zvažována.
Tento kmen má totiž větší množství mutací právě v proteinu hrotu viru - a na ten cílí mRNA vakcíny, které se v současné době používají. Že tyto další mutace jsou znepokující, soudí také Simon Clarke, docent buněčné mikrobiologie na univerzitě v Readingu. Podle něj „mohou způsobit, že virus bude méně náchylný k imunitní reakci vyvolané vakcínami“.