Je potřeba tvrdý lockdown, jinak se covidová epidemie v Česku do Vánoc nestabilizuje, varuje výzkum

Ke zlepšení vývoje epidemie do Vánoc je podle Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů BISOP třeba přísný lockdown, tedy větší uzávěrku společnosti. Jeho součástí by měl být i zákaz setkávání lidí mimo práci a rodinu, uvedlo centrum v tiskové zprávě. Výzkumný tým centra tvoří sedmnáct vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI.

„Z našich modelů, ale i z jarní zkušenosti, vyplývá, že bezpečná cesta k tomu, aby se v perspektivě šesti až osmi týdnů mohly restrikce začít uvolňovat, je v omezení mezilidských kontaktů a dodržování osobní ochrany na úrovni března 2020,“ uvedl za centrum jeho výkonný ředitel René Levínský.

Takové omezení by znamenalo omezení kontaktů o 60 až 70 procent, přítomnosti na pracovišti o 50 až 60 procent, nošení roušek a vysoká míra dodržování také osobních ochranných opatření.

Předpokládaný vývoj v případě, že by byl od příštího týdne zaveden „lockdown“
Zdroj: BISOP

Podle dostupných dat společnosti PAQ, která každé dva týdny oslovuje reprezentativní vzorek společnosti a zjišťuje změny jeho chování v době pandemie, ale byly kontakty na pracovišti v týdnu do 25. října omezeny o 40 procent, roušky nosí 88 procent lidí, ale ostatní opatření dodržuje jen 55 procent lidí. V březnu jich bylo 67 procent.

„Kdyby trval stav z minulého týdne, znamenalo by to stagnaci jak počtů nakažených, tak neutěšené situace ve zdravotnictví,“ dodal Levínský. Celkový počet mrtvých by podle něj do konce roku pravděpodobně přesáhnul 10 tisíc.

Předpokládaný vývoj v případě, že by byl od příštího týdne zaveden „lockdown“
Zdroj: BISOP

Pokud by se ale počty kontaktů dál snížily na úroveň března a lidé opatření dodržovali, mohl by podle něj denní počet nových případů na konci prosince klesnout na zhruba tisícovku, „což je počet, při kterém by se díky znovunabyté možnosti trasování mohly restrikce začít postupně uvolňovat,“ uvedl.

Dosavadní opatření nestačí

Z modelů centra vyplývá, že ani tento týden přijatá opatření nebudou dostatečná, protože nejsou zásadně omezeny pracovní, přátelské kontakty a rodinné návštěvy. Záležet bude na tom, jak zodpovědně firmy přistoupí k vládnímu nařízení o umožnění práce z domova. BISOP odhaduje redukci kontaktů o 50 procent.

Takový scénář podle něj povede k významnému poklesu počtu nakažených, od poloviny listopadu také k poklesu počtu hospitalizací a menšímu počtu zemřelých, pokles bude ale pomalejší. „Dosažení tisícové hranice o Vánocích je nepravděpodobné a odsouvá se daleko do roku 2021, denní počty mrtvých téměř neklesají,“ dodal Levínský s tím, že model počítá se současnými přísnými opatřeními až do doby poklesu na 1000 případů denně.

Při takzvaném tvrdém lockdownu, tedy vymahatelném zákazu návštěv mezi domácnostmi a navýšení podílu lidí pracujících z domova, by zlepšení mělo přijít v řádu týdnů. Odkazují na zkušenosti z Walesu nebo Izraele. Pokud by byla opatření zpřísněna příští týden, omezila kontakty o 65 procent a lidé se maximálně chránili také sami, stačily by čtyři týdny a počet nakažených by se stabilizoval už na konci listopadu.

Modely Ústavu zdravotnických informací a statistiky predikují vývoj podle denního počtu nových pozitivně testovaných a mají čtyři možné scénáře podle reprodukčního čísla od 1,47 do 0,73.

Reprodukční číslo (R) udává průměrný počet dalších osob, které se nakazí od jednoho pozitivně testovaného. Současné je zhruba 1,36. Pokud by se situace ještě zhoršila, bylo by kolem 8. listopadu 60 tisíc pozitivních testů za den. Mírně lepší než současné R na úrovni 1,29 by vedlo k 50 tisícům pozitivních denně v polovině listopadu. Zlepšení na 1,1 by znamenalo pozvolný růst až ke zhruba 20 tisícům v polovině listopadu. Snížením R pod jedna by začalo nových případů denně ubývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 15 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 16 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...