Je potřeba tvrdý lockdown, jinak se covidová epidemie v Česku do Vánoc nestabilizuje, varuje výzkum

Ke zlepšení vývoje epidemie do Vánoc je podle Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů BISOP třeba přísný lockdown, tedy větší uzávěrku společnosti. Jeho součástí by měl být i zákaz setkávání lidí mimo práci a rodinu, uvedlo centrum v tiskové zprávě. Výzkumný tým centra tvoří sedmnáct vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI.

„Z našich modelů, ale i z jarní zkušenosti, vyplývá, že bezpečná cesta k tomu, aby se v perspektivě šesti až osmi týdnů mohly restrikce začít uvolňovat, je v omezení mezilidských kontaktů a dodržování osobní ochrany na úrovni března 2020,“ uvedl za centrum jeho výkonný ředitel René Levínský.

Takové omezení by znamenalo omezení kontaktů o 60 až 70 procent, přítomnosti na pracovišti o 50 až 60 procent, nošení roušek a vysoká míra dodržování také osobních ochranných opatření.

Předpokládaný vývoj v případě, že by byl od příštího týdne zaveden „lockdown“
Zdroj: BISOP

Podle dostupných dat společnosti PAQ, která každé dva týdny oslovuje reprezentativní vzorek společnosti a zjišťuje změny jeho chování v době pandemie, ale byly kontakty na pracovišti v týdnu do 25. října omezeny o 40 procent, roušky nosí 88 procent lidí, ale ostatní opatření dodržuje jen 55 procent lidí. V březnu jich bylo 67 procent.

„Kdyby trval stav z minulého týdne, znamenalo by to stagnaci jak počtů nakažených, tak neutěšené situace ve zdravotnictví,“ dodal Levínský. Celkový počet mrtvých by podle něj do konce roku pravděpodobně přesáhnul 10 tisíc.

Předpokládaný vývoj v případě, že by byl od příštího týdne zaveden „lockdown“
Zdroj: BISOP

Pokud by se ale počty kontaktů dál snížily na úroveň března a lidé opatření dodržovali, mohl by podle něj denní počet nových případů na konci prosince klesnout na zhruba tisícovku, „což je počet, při kterém by se díky znovunabyté možnosti trasování mohly restrikce začít postupně uvolňovat,“ uvedl.

Dosavadní opatření nestačí

Z modelů centra vyplývá, že ani tento týden přijatá opatření nebudou dostatečná, protože nejsou zásadně omezeny pracovní, přátelské kontakty a rodinné návštěvy. Záležet bude na tom, jak zodpovědně firmy přistoupí k vládnímu nařízení o umožnění práce z domova. BISOP odhaduje redukci kontaktů o 50 procent.

Takový scénář podle něj povede k významnému poklesu počtu nakažených, od poloviny listopadu také k poklesu počtu hospitalizací a menšímu počtu zemřelých, pokles bude ale pomalejší. „Dosažení tisícové hranice o Vánocích je nepravděpodobné a odsouvá se daleko do roku 2021, denní počty mrtvých téměř neklesají,“ dodal Levínský s tím, že model počítá se současnými přísnými opatřeními až do doby poklesu na 1000 případů denně.

Při takzvaném tvrdém lockdownu, tedy vymahatelném zákazu návštěv mezi domácnostmi a navýšení podílu lidí pracujících z domova, by zlepšení mělo přijít v řádu týdnů. Odkazují na zkušenosti z Walesu nebo Izraele. Pokud by byla opatření zpřísněna příští týden, omezila kontakty o 65 procent a lidé se maximálně chránili také sami, stačily by čtyři týdny a počet nakažených by se stabilizoval už na konci listopadu.

Modely Ústavu zdravotnických informací a statistiky predikují vývoj podle denního počtu nových pozitivně testovaných a mají čtyři možné scénáře podle reprodukčního čísla od 1,47 do 0,73.

Reprodukční číslo (R) udává průměrný počet dalších osob, které se nakazí od jednoho pozitivně testovaného. Současné je zhruba 1,36. Pokud by se situace ještě zhoršila, bylo by kolem 8. listopadu 60 tisíc pozitivních testů za den. Mírně lepší než současné R na úrovni 1,29 by vedlo k 50 tisícům pozitivních denně v polovině listopadu. Zlepšení na 1,1 by znamenalo pozvolný růst až ke zhruba 20 tisícům v polovině listopadu. Snížením R pod jedna by začalo nových případů denně ubývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.