Japonsko se pokusilo vyslat do vesmíru novou raketu H3. Start nevyšel, muselo ji zničit

Japonsku se v úterý znovu nepodařilo vyslat do vesmíru novou raketu H3. Na rozdíl od únorového pokusu sice raketa alespoň odstartovala ze základny Tanegašima, ale když se nezažehl její druhý stupeň, nechalo ji řídicí středisko na dálku zničit. Informuje o tom agentura Reuters.

Sedmapadesát metrů dlouhá raketa měla do vesmíru vynést satelit ALOS-3 určený ke zlepšení reakce na přírodní katastrofy a vybavený navíc experimentálním infračerveným senzorem pro detekci severokorejských balistických raket.

„Ukázalo se, že raketa nemůže dokončit svou misi, a proto byl vyslán příkaz k destrukci,“ uvedl k selhání rakety komentátor živě přenášeného startu z japonské vesmírné agentury JAXA. „Co se tedy stalo? To budeme muset zjistit prozkoumáním všech dat,“ doplnil.

Davy pozorující start rakety H3 byly zklamané
Zdroj: ČTK

Při únorovém pokusu Japonsko start rakety zrušilo, protože se jí při odpočítávání nezažehly urychlovací motory. Aktuální selhání je ale podle odborníka citovaného Reuters ještě výrazně závažnější a bude mít značný dopad na budoucnost japonského kosmického programu.

Raketa H3 má nahradit rakety H-2A, které budou v průběhu příštích několika roků po více než dvacetileté službě vyřazeny. Původně se předpokládalo, že raketa H3 bude vyslána do kosmu už v roce 2020, vývoj motorů ale nabral zpoždění.

Video ze startu:

Podle Reuters by raketa H3, která je výrazně levnější než její předchůdkyně, měla být v budoucnu využívána nejen k dopravě satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, ale také k dodávkám zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici. Pozdější varianty této japonské rakety by mohly rovněž dopravovat náklady na stanici Gateway, kterou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zřídit u Měsíce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.