Japonští inženýři ve spolupráci s mořskými biology představili nový druh dronu připomínající sondy, které zkoumají Mars nebo Měsíc. Stroj se ale bude podobným způsobem pohybovat po tělech velryb a potápět se s nimi do mořských hlubin.
Japonci vyvinuli robota schopného lézt po vorvaních. Podívá se, jak vypadá boj s krakaticí
Dron je navržený tak, aby se mohl pohybovat po tělech vorvaňů a na nich sbírat důležitá data o chování těchto tvorů. Přestože se jedná o jedny z největších zvířat na Zemi, o jejich způsobu života toho víme velice málo – většinu času totiž tráví hluboko pod hladinou, kam se potápí za svou kořistí.
Myšlenka na dron, který by se potápěl společně s vorvaněm, vznikla už roku 2012, ale nebylo snadné ji realizovat. Vědci sice už dříve na těla velkých kytovců připevňovali různé kamery nebo signální bóje, ale nápad využít dron, který by se mohl sám po vorvaním trupu pohybovat, byl zcela nový.
Japonští přírodovědci se na své technicky nadané kolegy obrátili s tím, že by chtěli studovat, jak vorvani loví. Tato činnost probíhá stovky metrů pod hladinou a žádný člověk ji nikdy neviděl – vorvani se živí především velkými krakaticemi a olihněmi, takže získat takové záběry by bylo nejen nesmírně vědecky důležité, ale také atraktivní.
Dron u vorvaní tlamy
„Chtěli jsme mít kameru někde u hlavy vorvaně, abychom mohli pozorovat, jak vypadá jeho lov,“ uvedli vědci. Jenže vorvaň člověka nenechá jen tak se k němu přiblížit, natož aby mu někdo na hlavu umísťoval citlivé zařízení. A tak se ukázal jako nejjednodušší cesta dron – který se na zvolené místo po vorvaním těle sám přemístí a pak se tam uchytí.
Design robota vychází z kosmického výzkumu, napodobuje sondy, které zkoumají povrchy asteroidů. Japonsko má s tímto druhem vesmírných programů značné zkušenosti, na povrchu asteroidů se jim už několikrát podařilo přistát, anebo z nich dokonce odebrat vzorky.
Robot musí být nejen mobilní, ale také energeticky značně úsporný a současně odolný – vorvani se za svou kořistí mohou potápět do hloubek až jednoho kilometru. Také kamery a další přístroje musí být kvalitní, aby vůbec v temnotě hlubin něco natočily, a rovněž značně robustní, aby tlak, který tam panuje, vydržely.
Stroj pohání proudění vody, které vzniká díky pohybu vorvaního těla – tímto způsobem získává dron dostatek energie k provozu. Na těle velryby se pohybuje pomocí systému přísavek. Testy v laboratorním prostředí prokázaly, že stroj je schopný operovat v hloubkách kolem 500 metrů, vědci se ale snaží tento rozsah ještě zvětšit.
Technologie zatím není připravená k nasazení do praxe, japonští vědci však slibují, že do konce roku 2019 ji upraví tak, aby mohly začít první testy v reálném prostředí.
