Japonci objevili pod povrchem Měsíce obří tunel. Dá se využít pro stavbu základny

Japonská vesmírná agentura (JAXA) odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim ochranu před radiací a chránila by je také před extrémními výkyvy teplot a asteroidy, informovala ve čtvrtek agentura AFP.

Data, která shromáždila japonská lunární sonda SELENE, potvrdila existenci 50 kilometrů dlouhé a 100 metrů široké jeskyně. Vědci Japonské vesmírné agentury jsou přesvědčeni, že dutina vznikla vulkanickou činností na Měsíci zhruba před 3,5 miliardy let.

Podle JAXA se jedná o takzvaný lávový tunel, tedy podpovrchový útvar vytvořený ztuhlou lávou. Lávový tunel vzniká v případech, kdy u lávového kanálu došlo ke vzniku stropu a následnému vyprázdnění kanálu po ukončení přívodu lávy. Lávové tunely se nacházejí v mnoha sopečných oblastech na Zemi, například na Islandu, na Havaji, na Sicílii či na souostroví Galapágy.

Věda tunel předpověděla, Japonci ho potvrdili

Experti JAXA, společně se svými americkými kolegy, odhalili tunel v oblasti zvané Mariovy hory (Marius Hills) na přivrácené straně Měsíce. Vědci existenci lávového tunelu pod povrchem Měsíce v této oblasti předpokládali, doposud ale neměli hypotézu potvrzenou. „Vnitřek jeskyně jsme neviděli. Doufáme, že další průzkum nám poskytne více podrobností,“ uvedla JAXA.

Jeskyni Japonci objevili s pomocí radarového systému, který dokáže zkoumat podpovrchové struktury. Sonda původně odhalila otvor široký 50 metrů a stejně hluboký. To podnítilo spekulace o existenci rozsáhlejšího podpovrchového prostoru. Podle prvních zjištění je jeskyně dostatečně pevná a její horniny by mohly obsahovat ložiska ledu a vody.

Naděje pro lidstvo

Jeskyně by mohla v budoucnu sloužit jako základna, kterou by astronauti využívali jako přístřešek pro sebe a své vybavení. Byli by tak mimo jiné chráněni před teplotami, které na denní straně stoupají k plus 123 stupňům Celsia a na noční straně klesají k minus 181 stupňům Celsia, v kráterech „věčného stínu“ (na pólech), dokonce až k minus 248 stupňům Celsia. Teplota v hloubce jeden metr pod povrchem je naopak konstantní, a sice minus 35 stupňů Celsia.

Astronauti by se díky jeskyni také vyhnuli rizikům, jako je radiace a dopady asteroidů, které znásobuje fakt, že Měsíc má relativně nevýznamnou a řídkou atmosféru.

Japonsko v červnu oznámilo, že kolem roku 2030 plánuje vyslat na Měsíc svého kosmonauta, pravděpodobně v rámci mezinárodní mise. Čína chce prý své kosmonauty vypravit na Měsíc kolem roku 2036 a založit tam kolonii. Kolonizovat Měsíc hodlá okolo roku 2030 i Rusko.

A také Spojené státy chystají návrat na Měsíc. „Američtí astronauti se vrátí na Měsíc, nejen aby tam po sobě zanechali stopy a vlajky, ale aby vystavěli základny, které potřebujeme pro vyslání Američanů na Mars a dále,“ řekl tento měsíc americký viceprezident Mike Pence. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 19 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...