Jak zvířata reagují na zatmění Slunce. Krávy jdou spát, šimpanzi žasnou jako lidé

V pondělí projde přes Spojené státy americké úplné zatmění Slunce. Na tři minuty se den změní v noc, když měsíční stín zabrání slunečnímu světlu dopadat na Zemi. Bude to mít vliv i na spoustu druhů zvířat.

Pro spoustu zvířat bude tento astronomický jev znamenat obrovské překvapení. Ta méně inteligentní budou reagovat tak, jako by nastala noc, pro ta inteligentní půjde o šok, který bude srovnatelný s tím, co cítili naši prapředkové.

Nahrávám video

Čím chytřejší zvíře, tím bouřlivější je jeho reakce na zatmění. Americký biolog Douglas Duncan uvedl pro magazín Time, že roku 1998 sledoval skupinu delfínů při úplném zatmění Slunce u Galapážských ostrovů. Asi pět minut předtím, než nastalo úplné zatmění, když už obloha začala tmavnout, se skupina asi 10 těchto mořských savců vynořilo a začala sledovat oblohu. Nejzajímavější podle vědce bylo, že jindy hovorní delfíni přitom byli zcela potichu.

Duncan je na toto téma vyhledávaným expertem, sledoval zvířata při deseti různých zatměních Slunce po celém světě. Podobný zájem o zatmění Slunce pozoroval také u lam, které přitom nemají pověst nějak extrémně inteligentních tvorů. V tomto případě bylo zajímavé, že lamy se při sledování Slunce intenzivně přiblížily k lidem, jako by chtěly být v tento výjimečný okamžik v jejich blízkosti.

Roku 1984 se na zatmění Slunce velmi dobře připravili primatologové v Yerkes National Primate Research Center v Georgii. Sledovali šimpanze při úplném zatmění Slunce. Inteligentní tvorové projevovali značné emoce, vykazovali silné známky toho, že chápou, že jde o něco abnormálního. 

Vědci je schválně při zatmění zadrželi ve venkovním výběhu, aby nemohli zatmění minout. Když se začalo stmívat a snižovat se teplota, vyšplhali šimpanzi co nejvýš a nasměrovali svá těla i tváře ke Slunci. „Jeden mladý samec stál ve vzpřímené pozici a gestikuloval na Slunce a Měsíc,“ píše se ve studii. Poté, co se vše vrátilo do normálu, sešplhali zase zpět k zemi.

Méně chytrá zvířata

Hmyz, netopýři nebo dobytek reagují na zatmění mnohem „přirozeněji“ – chovají se stejně, jako by nastala noc. Ve stovkách případů, které vědci pozorovali, se nenašlo mnoho odchylek od normy „nastává noc“. Když se zatmění začalo blížit, například krávy pasoucí se na louce zamířily do míst, kde normálně spí. Jakmile zatmění skončilo, krávy se otočily a vrátily se na pastvu.

Podobně mate zatmění roje včel, všimli si biologové už před 80 lety – popsali to v této studii

„Když nastalo zatmění, byl počet vracejících se včel tak vysoký, že úplně ucpaly vchod do úlu,“ uvádí zpráva. Podle vědců je takové chování zcela reflexivní, zvířata tak reagují na změny světla a tepla.

A co psi a zvířata v České republice?

O psech se často mluví jako o výjimečně inteligentních zvířatech. Na zatmění ale většinou nijak nereagují – vědci spekulují, že v případech, kdy nějaké silnější emoce projevují, jen kopírují to, co cítí jejich majitel. Když je vystrašený, pes je vystrašený také.

Když došlo k zatmění Slunce roku 1999 v České republice, velký vliv na chování zvířat to nemělo. Možná je to tím, že nešlo o zatmění úplné, byť zakrytí slunečního kotouče se tehdy pohybovalo mezi 92 a 98 procenty.

Chování zvířat při zatmění Slunce tehdy bedlivě sledovaly týmy chovatelů v řadě zoologických zahrad v ČR. Částečné zakrytí slunečního kotouče Měsícem se neodrazilo na počínání živočichů ani v Praze, kde těsně před maximálním zatměním zahalily Slunce mraky a spustil se déšť, ani v Olomouci, kde bylo po celou dobu jasno. Podle jiné informace si zvířata v pražské zoologické zahradě zatmění ani nevšimla, bylo to pro ně jako jakákoliv jiná bouřka, jen je trochu překvapila tak prudká změna počasí.

V zoologické zahradě v Hluboké nad Vltavou zvířata také nejevila žádný neklid. To potvrzuje i zpráva, která uvádí, že zvířata se starala víc o svůj oběd než o zatmění. Tuto informaci rozvádí konstatováním, že trochu zvýšenou aktivitu u některých druhů v době zatmění lze vysvětlit průběhem zatmění právě v době, kdy se chystalo krmení, a při něm aktivita zvířat vzrůstá. Zvířata tedy reagovala na jídlo a časová shoda se zatměním byla pouze náhodná. Klidná byla i zvířata v safari ve Dvoře Králové nad Labem. V brněnské ZOO reagovala zvířata pouze mírnou nervozitou, té si všimli jen chovatelé, laikové nic nepoznali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 15 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 16 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 19 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.