Jak zvířata reagují na zatmění Slunce. Krávy jdou spát, šimpanzi žasnou jako lidé

V pondělí projde přes Spojené státy americké úplné zatmění Slunce. Na tři minuty se den změní v noc, když měsíční stín zabrání slunečnímu světlu dopadat na Zemi. Bude to mít vliv i na spoustu druhů zvířat.

Pro spoustu zvířat bude tento astronomický jev znamenat obrovské překvapení. Ta méně inteligentní budou reagovat tak, jako by nastala noc, pro ta inteligentní půjde o šok, který bude srovnatelný s tím, co cítili naši prapředkové.

5 minut
Zvířata a zatmění Slunce
Zdroj: ČT24

Čím chytřejší zvíře, tím bouřlivější je jeho reakce na zatmění. Americký biolog Douglas Duncan uvedl pro magazín Time, že roku 1998 sledoval skupinu delfínů při úplném zatmění Slunce u Galapážských ostrovů. Asi pět minut předtím, než nastalo úplné zatmění, když už obloha začala tmavnout, se skupina asi 10 těchto mořských savců vynořilo a začala sledovat oblohu. Nejzajímavější podle vědce bylo, že jindy hovorní delfíni přitom byli zcela potichu.

Duncan je na toto téma vyhledávaným expertem, sledoval zvířata při deseti různých zatměních Slunce po celém světě. Podobný zájem o zatmění Slunce pozoroval také u lam, které přitom nemají pověst nějak extrémně inteligentních tvorů. V tomto případě bylo zajímavé, že lamy se při sledování Slunce intenzivně přiblížily k lidem, jako by chtěly být v tento výjimečný okamžik v jejich blízkosti.

Roku 1984 se na zatmění Slunce velmi dobře připravili primatologové v Yerkes National Primate Research Center v Georgii. Sledovali šimpanze při úplném zatmění Slunce. Inteligentní tvorové projevovali značné emoce, vykazovali silné známky toho, že chápou, že jde o něco abnormálního. 

Vědci je schválně při zatmění zadrželi ve venkovním výběhu, aby nemohli zatmění minout. Když se začalo stmívat a snižovat se teplota, vyšplhali šimpanzi co nejvýš a nasměrovali svá těla i tváře ke Slunci. „Jeden mladý samec stál ve vzpřímené pozici a gestikuloval na Slunce a Měsíc,“ píše se ve studii. Poté, co se vše vrátilo do normálu, sešplhali zase zpět k zemi.

Méně chytrá zvířata

Hmyz, netopýři nebo dobytek reagují na zatmění mnohem „přirozeněji“ – chovají se stejně, jako by nastala noc. Ve stovkách případů, které vědci pozorovali, se nenašlo mnoho odchylek od normy „nastává noc“. Když se zatmění začalo blížit, například krávy pasoucí se na louce zamířily do míst, kde normálně spí. Jakmile zatmění skončilo, krávy se otočily a vrátily se na pastvu.

Podobně mate zatmění roje včel, všimli si biologové už před 80 lety – popsali to v této studii

„Když nastalo zatmění, byl počet vracejících se včel tak vysoký, že úplně ucpaly vchod do úlu,“ uvádí zpráva. Podle vědců je takové chování zcela reflexivní, zvířata tak reagují na změny světla a tepla.

A co psi a zvířata v České republice?

O psech se často mluví jako o výjimečně inteligentních zvířatech. Na zatmění ale většinou nijak nereagují – vědci spekulují, že v případech, kdy nějaké silnější emoce projevují, jen kopírují to, co cítí jejich majitel. Když je vystrašený, pes je vystrašený také.

Když došlo k zatmění Slunce roku 1999 v České republice, velký vliv na chování zvířat to nemělo. Možná je to tím, že nešlo o zatmění úplné, byť zakrytí slunečního kotouče se tehdy pohybovalo mezi 92 a 98 procenty.

Chování zvířat při zatmění Slunce tehdy bedlivě sledovaly týmy chovatelů v řadě zoologických zahrad v ČR. Částečné zakrytí slunečního kotouče Měsícem se neodrazilo na počínání živočichů ani v Praze, kde těsně před maximálním zatměním zahalily Slunce mraky a spustil se déšť, ani v Olomouci, kde bylo po celou dobu jasno. Podle jiné informace si zvířata v pražské zoologické zahradě zatmění ani nevšimla, bylo to pro ně jako jakákoliv jiná bouřka, jen je trochu překvapila tak prudká změna počasí.

V zoologické zahradě v Hluboké nad Vltavou zvířata také nejevila žádný neklid. To potvrzuje i zpráva, která uvádí, že zvířata se starala víc o svůj oběd než o zatmění. Tuto informaci rozvádí konstatováním, že trochu zvýšenou aktivitu u některých druhů v době zatmění lze vysvětlit průběhem zatmění právě v době, kdy se chystalo krmení, a při něm aktivita zvířat vzrůstá. Zvířata tedy reagovala na jídlo a časová shoda se zatměním byla pouze náhodná. Klidná byla i zvířata v safari ve Dvoře Králové nad Labem. V brněnské ZOO reagovala zvířata pouze mírnou nervozitou, té si všimli jen chovatelé, laikové nic nepoznali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 4 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 7 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 9 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 12 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...