Indii zasáhla vlna extrémních veder. Podle předpovědí meteorologů se i v dalších dnech očekávají teploty až kolem 48 stupňů Celsia. Vedro už v mnoha částech subkontinentu narušuje většinu aspektů lidského života. Počet dnů s extrémními teplotami v Indii v posledních desetiletích přitom neustále roste. Na vině je klimatická změna, ale i odlesňování.
Indii zasáhlo silné horko. Narušuje chod společnosti a brání ve spánku
Podle Světové zdravotnické organizace začíná v Indii období vln veder v březnu a může trvat až do června, v některých případech až do července. Nejde o jednu velkou vlnu, ale spíše o několik, nejčastěji pět až šest vln, které zasahují postupně různé části země. Přerušuje je v létě období monzunů, které vzduch i zemi ochlazují.
Velká vedra v Indii začala letos už na začátku dubna – podle satelitních dat evropského systému Copernicus již 12. dubna přesáhly teploty nízko při zemi 50 stupňů Celsia. Tento vývoj se dal očekávat, protože letošní březen byl tím vůbec nejteplejším březnem v dějinách země za posledních 122 let – maximální teploty dosáhly 33 stupňů.
„Po desáté hodině dopoledne už není možné pracovat,“ uvedl pro web Quartz India řidič rikši Sunil Das. „Po desáté hodině se vracím domů a pokračuji potom až večer, když horko trochu opadne,“ dodal. „Přicházím tak o peníze, ale co jiného mi zbývá?“
Kromě negatvních dopadů na lidi je zde ale také problém s přírodou – vysoké teploty zvyšují riziko požárů, zejména těch lesních. A právě ty se teď v zemi také výrazně šíří.
Indii ničí vedro čím dál víc
Vlny veder jsou často smrtelné, zejména pro zranitelné osoby, jako jsou staří, velmi mladí nebo nemocní lidé. Národní institut environmentálních zdravotních věd uvádí, že zatímco lidé se obvykle aklimatizují na místní klima, mimořádná vedra mohou narušit schopnost organismu regulovat teplotu, což může vést k vyčerpání a úpalu. Studie z roku 2021 zjistila, že horko ve městech je postupem času ještě nebezpečnější – a připravuje o život stále více lidí.
Podle deníku The Washington Post jsou potenciálně větší problém než vysoké teploty přes den zvýšené noční teploty. To platí zejména ve městech, kde funguje efekt „městského tepelného ostrova“ – to znamená, že tyto prostory zadržují tepelnou energii ještě dlouho po západu slunce. Teplé noci pak brání tělu v nočním ochlazení, což zvyšuje tepelný stres a současně i náchylnost ke zdravotním problémům.
Přesná čísla z Indie neexistují, ale jsou dostupné lokální studie: například v osmimilionovém městě Ahmadábád zabily vlny veder roku 2010 asi 1300 osob.
Problém je, že počet nadměrně horkých dní v Indii stále roste. V letech 1981 až 1990 zažila Indie celkem 413 takových dní, za dekádu 2001 až 2010 to už bylo 575 dní a v letech 2011 až 2020 to bylo rovných 600 dní. Podle studie indických meteorologů se počet dnů, kdy panují extrémní vedra, trvale zvyšuje na 103 meteorologických stanicích, většinou ve vnitrozemí.
Jednou z hlavních příčin jsou klimatické změny, uvedl pro web Mongabay India ředitel indického Institutu pro studium klimatických změn D. S. Pai. „Mezi další příčiny extrémních odchylek od normálních maximálních teplot patří místní povětrnostní podmínky a další faktory, jako je rostoucí betonování, odlesňování a změny ve využívání půdy,“ doplnil Pai.
„Není pochyb o tom, že extrémních veder v Indii přibývá,“ tvrdí Maheš Palawat, viceprezident pro meteorologii a klimatické změny soukromé meteorologické společnosti Skymet Weather Services. „Primární roli v tom hraje globální oteplování, i když ve hře je i několik dalších faktorů.“