Hurvínek shořel v atmosféře

Česká družice Planetum-1 ukončila v pátek svou misi. Informoval o tom na síti X Jan Spratek, který se na misi podílel. Družice vstoupila kolem osmé hodiny dopoledne do hustých vrstev atmosféry, kde ji extrémní teploty 1500 až 3000 stupňů Celsia postupně ničí. Na palubě družice tak zanikl i její „obyvatel“ – dvoucentimetrový skleněný Hurvínek.

Družice strávila v kosmu asi třicet měsíců, podle Spratka za tu dobu na oběžné dráze nalétala více než 600 milionů kilometrů. Původní odhady naznačovaly, že by mohla zůstat na orbitě až deset let, což nevyšlo kvůli Slunci.

„Zvýšená aktivita Slunce posledních měsíců a let, kterou mohl téměř každý z nás zaznamenat pozorováním polárních září i z našich zeměpisných šířek, však způsobila nabobtnání zemské atmosféry, která začala družici významněji brzdit,“ uvedl Spratek na sociální síti. To pro družici znamená rychlou ztrátu výšky.

Na oběžnou dráhu byla družice vypuštěna 25. května 2022 raketou Falcon 9 z Floridy a obíhala Zemi ve výšce 550 kilometrů rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu.

Hlavním posláním Planetum-1 bylo popularizovat vesmírné technologie a vzdělávat mladé publikum, a to právě skrze spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Uskutečnilo se přes sto workshopů pro školní skupiny a podle Spratka se Hurvínek stal vesmírnou ikonou podobně jako dříve Krteček. I když družice po několika měsících přestala komunikovat, vzdělávací aktivity pokračovaly.

Inspirace pro středoškoláky

Družice inspirovala například tým českých středoškoláků LASARcrew, kteří uspěli v americkém Houstonu s konceptem oživení nekomunikujících satelitů. Tento projekt vedl ke vzniku satelitu LASARsat, který by měl být vypuštěn letos.

Spratek uvedl, že pokud lidé v pátek večer zahlédnou „jasný meteor na obloze“, mohou sledovat symbolický konec této družice.

Planetum-1 náleží do třídy takzvaných cubesatů – malých družic složených z „kostek“ o standardizovaných rozměrech 10 x 10 x 10 centimetrů. Zemi obíhala po takzvané heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku. Díky tomu na ni prakticky po celou dobu svítilo Slunce, což ji umožňovalo neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů.

Podle Spratka ale bude projekt pokračovat. Družice Planetum-2 je už totiž v přípravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 14 mminutami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 1 hhodinou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 22 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 23 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...