Hurvínek shořel v atmosféře

Česká družice Planetum-1 ukončila v pátek svou misi. Informoval o tom na síti X Jan Spratek, který se na misi podílel. Družice vstoupila kolem osmé hodiny dopoledne do hustých vrstev atmosféry, kde ji extrémní teploty 1500 až 3000 stupňů Celsia postupně ničí. Na palubě družice tak zanikl i její „obyvatel“ – dvoucentimetrový skleněný Hurvínek.

Družice strávila v kosmu asi třicet měsíců, podle Spratka za tu dobu na oběžné dráze nalétala více než 600 milionů kilometrů. Původní odhady naznačovaly, že by mohla zůstat na orbitě až deset let, což nevyšlo kvůli Slunci.

„Zvýšená aktivita Slunce posledních měsíců a let, kterou mohl téměř každý z nás zaznamenat pozorováním polárních září i z našich zeměpisných šířek, však způsobila nabobtnání zemské atmosféry, která začala družici významněji brzdit,“ uvedl Spratek na sociální síti. To pro družici znamená rychlou ztrátu výšky.

Na oběžnou dráhu byla družice vypuštěna 25. května 2022 raketou Falcon 9 z Floridy a obíhala Zemi ve výšce 550 kilometrů rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu.

Hlavním posláním Planetum-1 bylo popularizovat vesmírné technologie a vzdělávat mladé publikum, a to právě skrze spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Uskutečnilo se přes sto workshopů pro školní skupiny a podle Spratka se Hurvínek stal vesmírnou ikonou podobně jako dříve Krteček. I když družice po několika měsících přestala komunikovat, vzdělávací aktivity pokračovaly.

Inspirace pro středoškoláky

Družice inspirovala například tým českých středoškoláků LASARcrew, kteří uspěli v americkém Houstonu s konceptem oživení nekomunikujících satelitů. Tento projekt vedl ke vzniku satelitu LASARsat, který by měl být vypuštěn letos.

Spratek uvedl, že pokud lidé v pátek večer zahlédnou „jasný meteor na obloze“, mohou sledovat symbolický konec této družice.

Planetum-1 náleží do třídy takzvaných cubesatů – malých družic složených z „kostek“ o standardizovaných rozměrech 10 x 10 x 10 centimetrů. Zemi obíhala po takzvané heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku. Díky tomu na ni prakticky po celou dobu svítilo Slunce, což ji umožňovalo neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů.

Podle Spratka ale bude projekt pokračovat. Družice Planetum-2 je už totiž v přípravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 14 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 16 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 20 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...