Aragonitové stěny nejcennější a nejobdivovanější části Zbrašovských aragonitových jeskyní, takzvané Opony, by měla do budoucna zachránit pravidelná sanace. Její výzdobu napadají především mikroskopické houby, za problémem stojí prašnost způsobená pohybem až 50 tisíc návštěvníků ročně.
S chemickým postřikem stěn začali odborníci již před pěti lety, díky sanaci aragonitu se spektrum hub výrazně snížilo. Vyplývá to z unikátního výzkumu vědců z Mendelovy univerzity v Brně, který dokončili po více než čtvrtstoletí.
„Ukončením tohoto výzkumu probíhajícího od roku 1991 byl vyřešen bezprecedentní problém, který byl v počátku pokládán za zcela beznadějný. Úspěšná a trvalá sanace křehké aragonitové výzdoby nemá ve světě obdoby a potvrzuje vysokou odbornou úroveň a zápal českých výzkumníků, techniků a jeskyňářů,“ informoval Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který v jeskyních dlouhodobě pracoval.
Chemie proti houbám
Z ošetřovaných ploch vědci několik let pravidelně odebírali vzorky. Podle výsledků z let 2013 až 2017 nastalo díky sanaci aragonitu na Oponě výrazné omezení druhů i množství hub. Odborníci přitom zjistili, že pravidelné lednové ošetření sanačním postřikem upraví výskyt hub na minimum a udrží jejich růst v přijatelných mezích.
„Pozitivním důsledkem pravidelné sanace peroxidem vodíku je rovněž vybělení aragonitových krystalů oproti stavu na počátku výzkumu, které je patrné zejména při pohledu na celou plochu Opony,“ doplnil Geršl.
Na výskytu mikroskopických hub se podepisuje také návštěvnost, která se již řadu let pohybuje mezi 45 až 50 tisíci lidmi za rok. Právě prašnost způsobená pohybem návštěvníků a nasedání mikroskopických hub je jednou z hlavních příčin kontaminace Opony. „Proto musíme sanační zásah opakovat každoročně, a to vždy před zahájením návštěvnické sezony v klidovém období jeskyně, to znamená v lednu,“ uvedl Geršl.
Vědci podle něj v současné době považují stav Opony i dalších sledovaných lokalit z hlediska výskytu mikroskopických hub za stabilizovaný.
Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích.
Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, raftové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny oxidem uhličitým. Jde o nejteplejší jeskyně v celé ČR, celoroční stálá teplota je 14,5 stupně. Byly objeveny v letech 1912/13 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926.
