Hranická propast na Přerovsku je nejhlubší známou zatopenou jeskyní na světě. Potvrdil to tento týden výzkum česko-polské expedice, která spustila sondu pomocí miniponorky až do hloubky 404 metrů.
Hranická propast má nejhlubší podvodní jeskyni světa. Vědci naměřili 404 metrů
Dosavadní rekord držela italská propast se slanou vodou Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů. Napsal to magazín The National Geographic, který se na výzkumu podílel. Údaje dnes potvrdil Miroslav Lukáš z České speleologické společnosti Hranický kras, který se výzkumu účastnil.
Na svém Facebooku popisují akci takto: „V úterý dne 27. září 2016 proběhla na Hranické propasti akce zaměřená na hloubkový průzkum. Akci pořádali členové České speleologické společnosti ZO 7-02 Hranický kras ve spolupráci s pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky – pracoviště Olomouc, s příslušníky odboru speciálních potápěčských činností a výcviku PČR a týmem Bartolomieje Gryndy z firmy Gral Marine, která zapůjčila na hloubkový průzkum dálkově řízeného podvodního robota s obsluhou“.
Osmačtyřicetiletý Starnawski, který žije v Krakově, agentuře AP řekl, že se cítí „jako Kolumbus 21. století.“ Ponory do Hranické propasti jsou podle něj výzvou, neboť voda je místy velmi zkalená a chladná - má okolo sedmi stupňů Celsia; navíc její minerální složení poškozuje výstroj a dráždí pokožku. Do jeskyně se polský potápěč vrátí už v sobotu, kdy se znovu ponoří k „tunelu“ v hloubce 200 metrů, aby vytáhl na povrch robota, kterého speciálně pro tuto expedici vyrobila polská firma GRALmarine.
Průzkum hranické propasti podpořil i český Nadační fond Neuron a vědkyně Mgr. Helena Vysoká:
„Dále robot pokračoval podle měřících šňůr umístěných v Liftu II Krzysztofem Starnawskim při předchozích akcích do hloubky 370 m, kde operátor robota opustil vodící šňůru a pokračoval pocitově do hloubky podél stěny. V maximální dosažené hloubce 404 m musel být průzkum ukončen z důvodu dosažení konce vodícího kabelu robota.“
Bezedná propast s pozoruhodnými dějinami
Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v přírodní rezervaci Hůrka u Hranic nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní. V hloubce 69,5 metru začíná jezero. Ponor v členitém krasovém terénu je náročný a riskantní. Potápěči, kteří se tam spouštějí, to přirovnávají k průzkumu vesmíru. I oni vstupují někam, kde před nimi nikdo nebyl.
Specialista na hlubinné ponory Krzysztof Starnawski se tam potápěl už v roce 2012. Tehdy se dostal do hloubky 225 metrů a měřící sondu pak spustil ještě o 150 metrů hlouběji. Nyní svůj rekord zvýšil o dalších jedenáct metrů. Zatímco sestup do hlubin a samotné měření zabralo týmu potápěčů v čele se Starnawskim necelou půlhodinu, bezpečné vynoření jim trvalo přes 8 hodin. „Pod vodou nás přepadla taková únava, že jsme usínali,“ líčil David Čaní z České speleologické společnosti Hranice. Pak museli průzkumníci strávit hodiny v dekompresním stanu, ve kterém čekali, až se jim sníží tlak.
Podle geologů má dno možná až v hloubce 700 až 1 000 metrů. Usuzují tak podle chemického složení a teploty vody, která se od hladiny po hloubku asi padesáti metrů pohybuje v rozmezí 16 až 19 stupňů. Viditelnost vody je velmi proměnlivá, někdy je vidět jen na jeden metr, jindy až padesát. Voda je minerální, obsahuje oxid uhličitý. Hranický kras je unikátní v tom, že na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikl leptáním vod prosakujících z povrchu, ale výrony termálních pramenů z hlubin.