Hranická propast má nejhlubší podvodní jeskyni světa. Vědci naměřili 404 metrů

Hranická propast na Přerovsku je nejhlubší známou zatopenou jeskyní na světě. Potvrdil to tento týden výzkum česko-polské expedice, která spustila sondu pomocí miniponorky až do hloubky 404 metrů.

Dosavadní rekord držela italská propast se slanou vodou Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů. Napsal to magazín The National Geographic, který se na výzkumu podílel. Údaje dnes potvrdil Miroslav Lukáš z České speleologické společnosti Hranický kras, který se výzkumu účastnil. 

Hranická propast pustila potápěče ještě hlouběji (zdroj: ČT24)

Na svém Facebooku popisují akci takto: „V úterý dne 27. září 2016 proběhla na Hranické propasti akce zaměřená na hloubkový průzkum. Akci pořádali členové České speleologické společnosti ZO 7-02 Hranický kras ve spolupráci s pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky – pracoviště Olomouc, s příslušníky odboru speciálních potápěčských činností a výcviku PČR a týmem Bartolomieje Gryndy z firmy Gral Marine, která zapůjčila na hloubkový průzkum dálkově řízeného podvodního robota s obsluhou“.

Osmačtyřicetiletý Starnawski, který žije v Krakově, agentuře AP řekl, že se cítí „jako Kolumbus 21. století.“ Ponory do Hranické propasti jsou podle něj výzvou, neboť voda je místy velmi zkalená a chladná - má okolo sedmi stupňů Celsia; navíc její minerální složení poškozuje výstroj a dráždí pokožku. Do jeskyně se polský potápěč vrátí už v sobotu, kdy se znovu ponoří k „tunelu“ v hloubce 200 metrů, aby vytáhl na povrch robota, kterého speciálně pro tuto expedici vyrobila polská firma GRALmarine.

Průzkum hranické propasti podpořil i český Nadační fond Neuron a vědkyně Mgr. Helena Vysoká: 

„Dále robot pokračoval podle měřících šňůr umístěných v Liftu II Krzysztofem Starnawskim při předchozích akcích do hloubky 370 m, kde operátor robota opustil vodící šňůru a pokračoval pocitově do hloubky podél stěny. V maximální dosažené hloubce 404 m musel být průzkum ukončen z důvodu dosažení konce vodícího kabelu robota.“ 

Bezedná propast s pozoruhodnými dějinami

Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v přírodní rezervaci Hůrka u Hranic nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní. V hloubce 69,5 metru začíná jezero. Ponor v členitém krasovém terénu je náročný a riskantní. Potápěči, kteří se tam spouštějí, to přirovnávají k průzkumu vesmíru. I oni vstupují někam, kde před nimi nikdo nebyl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Specialista na hlubinné ponory Krzysztof Starnawski se tam potápěl už v roce 2012. Tehdy se dostal do hloubky 225 metrů a měřící sondu pak spustil ještě o 150 metrů hlouběji. Nyní svůj rekord zvýšil o dalších jedenáct metrů. Zatímco sestup do hlubin a samotné měření zabralo týmu potápěčů v čele se Starnawskim necelou půlhodinu, bezpečné vynoření jim trvalo přes 8 hodin. „Pod vodou nás přepadla taková únava, že jsme usínali,“ líčil David Čaní z České speleologické společnosti Hranice. Pak museli průzkumníci strávit hodiny v dekompresním stanu, ve kterém čekali, až se jim sníží tlak.

 Podle geologů má dno možná až v hloubce 700 až 1 000 metrů. Usuzují tak podle chemického složení a teploty vody, která se od hladiny po hloubku asi padesáti metrů pohybuje v rozmezí 16 až 19 stupňů. Viditelnost vody je velmi proměnlivá, někdy je vidět jen na jeden metr, jindy až padesát. Voda je minerální, obsahuje oxid uhličitý. Hranický kras je unikátní v tom, že na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikl leptáním vod prosakujících z povrchu, ale výrony termálních pramenů z hlubin.