Futuristický hyperloop poprvé vyrazil s pasažéry. Trasu Praha–Brno by mohl zvládnout za 14 minut

Společnost Virgin Hyperloop podnikatele Richarda Bransona dokončila první jízdu systémem vysokorychlostní dopravy potrubím s lidmi. Učinila tak důležitý bezpečnostní test této technologie, která by mohla transformovat přepravu osob i nákladů, uvedla agentura Reuters.

Kapslí pro přepravu osob se svezli manažeři firmy, technický ředitel a její spoluzakladatel Josh Giegel a ředitelka pro zážitky cestujících Sara Luchianová. Na testovací trati v Las Vegas dosáhla jejich kapsle rychlosti 172 kilometrů v hodině.

Technologie vysokorychlostní přepravy osob nazývaná hyperloop se stala populární díky miliardáři Elonu Muskovi, který ji začal propagovat v roce 2013 a přiměl několik firem, aby se připojily k rozvoji tohoto systému. Systém je založen na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely.

Kapsle rychlé jako letadla

Virgin Hyperloop očekává, že by se v budoucnosti mohly jeho kapsle s cestujícími a nákladem pohybovat rychlostí nejméně 966 kilometrů v hodině. Cesta mezi New Yorkem a Washingtonem by tak trvala pouhých 30 minut a byla by dvakrát rychlejší než komerčním letadlem a čtyřikrát rychlejší než vysokorychlostním vlakem. Pokud by podobná doprava vznikla například mezi Brnem a Prahou, pak by cesta trvala ani ne čtvrt hodiny.

Firma už uskutečnila více než 400 testovacích jízd, dosud všechny bez lidí. Kapsle zatím dosáhla nejvyšší rychlosti asi 300 kilometrů za hodinu. Virgin Hyperloop by ráda získala bezpečnostní certifikaci do roku 2025, komerční provoz plánuje zahájit do roku 2030.

  • Koncept Hyperloopu, tedy nového způsobu cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí, představil roku 2013 Elon Musk. Systém by podle něj teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1200 km/h. 
  • V květnu roku 2016 uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.
  • Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí. První funkční Hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech.
  • Elon Musk už myšlenku Hyperloopu opustil, nyní se zamřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.

Projekt Bratislava–Vídeň padl, do Brna také nepojede

Rychlotrať typu Hyperloop měla do roku 2021 spojit slovenskou metropoli s nedalekou Vídní. Společné memorandum uzavřela americká firma Hyperloop Transportation Technologies (HTT) se slovenskou stranou před čtyřmi lety. O dva roky později ale projekt skončil. Příčinou byly neshody obou stran.

Podobně dopadlo také vyjednávání o hyperloopu v Brně. Roku 2017 stejná společnost vyjednávala s městem Brnem, cílem mělo být propojit Prahu, Brno a Bratislavu dopravním systémem budoucnosti.

Vzniklo dokonce memorandum o spolupráci, ale dalšího už nic. Například testovací trať, která měla být dokončená do roku 2020, se ani nezačala stavět, ani nevznikla její studie proveditelnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...