Futuristický hyperloop poprvé vyrazil s pasažéry. Trasu Praha–Brno by mohl zvládnout za 14 minut

Společnost Virgin Hyperloop podnikatele Richarda Bransona dokončila první jízdu systémem vysokorychlostní dopravy potrubím s lidmi. Učinila tak důležitý bezpečnostní test této technologie, která by mohla transformovat přepravu osob i nákladů, uvedla agentura Reuters.

Kapslí pro přepravu osob se svezli manažeři firmy, technický ředitel a její spoluzakladatel Josh Giegel a ředitelka pro zážitky cestujících Sara Luchianová. Na testovací trati v Las Vegas dosáhla jejich kapsle rychlosti 172 kilometrů v hodině.

Technologie vysokorychlostní přepravy osob nazývaná hyperloop se stala populární díky miliardáři Elonu Muskovi, který ji začal propagovat v roce 2013 a přiměl několik firem, aby se připojily k rozvoji tohoto systému. Systém je založen na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely.

Kapsle rychlé jako letadla

Virgin Hyperloop očekává, že by se v budoucnosti mohly jeho kapsle s cestujícími a nákladem pohybovat rychlostí nejméně 966 kilometrů v hodině. Cesta mezi New Yorkem a Washingtonem by tak trvala pouhých 30 minut a byla by dvakrát rychlejší než komerčním letadlem a čtyřikrát rychlejší než vysokorychlostním vlakem. Pokud by podobná doprava vznikla například mezi Brnem a Prahou, pak by cesta trvala ani ne čtvrt hodiny.

Firma už uskutečnila více než 400 testovacích jízd, dosud všechny bez lidí. Kapsle zatím dosáhla nejvyšší rychlosti asi 300 kilometrů za hodinu. Virgin Hyperloop by ráda získala bezpečnostní certifikaci do roku 2025, komerční provoz plánuje zahájit do roku 2030.

  • Koncept Hyperloopu, tedy nového způsobu cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí, představil roku 2013 Elon Musk. Systém by podle něj teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1200 km/h. 
  • V květnu roku 2016 uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.
  • Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí. První funkční Hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech.
  • Elon Musk už myšlenku Hyperloopu opustil, nyní se zamřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.

Projekt Bratislava–Vídeň padl, do Brna také nepojede

Rychlotrať typu Hyperloop měla do roku 2021 spojit slovenskou metropoli s nedalekou Vídní. Společné memorandum uzavřela americká firma Hyperloop Transportation Technologies (HTT) se slovenskou stranou před čtyřmi lety. O dva roky později ale projekt skončil. Příčinou byly neshody obou stran.

Podobně dopadlo také vyjednávání o hyperloopu v Brně. Roku 2017 stejná společnost vyjednávala s městem Brnem, cílem mělo být propojit Prahu, Brno a Bratislavu dopravním systémem budoucnosti.

Vzniklo dokonce memorandum o spolupráci, ale dalšího už nic. Například testovací trať, která měla být dokončená do roku 2020, se ani nezačala stavět, ani nevznikla její studie proveditelnosti.