Futuristický hyperloop poprvé vyrazil s pasažéry. Trasu Praha–Brno by mohl zvládnout za 14 minut

Společnost Virgin Hyperloop podnikatele Richarda Bransona dokončila první jízdu systémem vysokorychlostní dopravy potrubím s lidmi. Učinila tak důležitý bezpečnostní test této technologie, která by mohla transformovat přepravu osob i nákladů, uvedla agentura Reuters.

Kapslí pro přepravu osob se svezli manažeři firmy, technický ředitel a její spoluzakladatel Josh Giegel a ředitelka pro zážitky cestujících Sara Luchianová. Na testovací trati v Las Vegas dosáhla jejich kapsle rychlosti 172 kilometrů v hodině.

Technologie vysokorychlostní přepravy osob nazývaná hyperloop se stala populární díky miliardáři Elonu Muskovi, který ji začal propagovat v roce 2013 a přiměl několik firem, aby se připojily k rozvoji tohoto systému. Systém je založen na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely.

Kapsle rychlé jako letadla

Virgin Hyperloop očekává, že by se v budoucnosti mohly jeho kapsle s cestujícími a nákladem pohybovat rychlostí nejméně 966 kilometrů v hodině. Cesta mezi New Yorkem a Washingtonem by tak trvala pouhých 30 minut a byla by dvakrát rychlejší než komerčním letadlem a čtyřikrát rychlejší než vysokorychlostním vlakem. Pokud by podobná doprava vznikla například mezi Brnem a Prahou, pak by cesta trvala ani ne čtvrt hodiny.

Firma už uskutečnila více než 400 testovacích jízd, dosud všechny bez lidí. Kapsle zatím dosáhla nejvyšší rychlosti asi 300 kilometrů za hodinu. Virgin Hyperloop by ráda získala bezpečnostní certifikaci do roku 2025, komerční provoz plánuje zahájit do roku 2030.

  • Koncept Hyperloopu, tedy nového způsobu cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí, představil roku 2013 Elon Musk. Systém by podle něj teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1200 km/h. 
  • V květnu roku 2016 uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.
  • Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí. První funkční Hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech.
  • Elon Musk už myšlenku Hyperloopu opustil, nyní se zamřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.

Projekt Bratislava–Vídeň padl, do Brna také nepojede

Rychlotrať typu Hyperloop měla do roku 2021 spojit slovenskou metropoli s nedalekou Vídní. Společné memorandum uzavřela americká firma Hyperloop Transportation Technologies (HTT) se slovenskou stranou před čtyřmi lety. O dva roky později ale projekt skončil. Příčinou byly neshody obou stran.

Podobně dopadlo také vyjednávání o hyperloopu v Brně. Roku 2017 stejná společnost vyjednávala s městem Brnem, cílem mělo být propojit Prahu, Brno a Bratislavu dopravním systémem budoucnosti.

Vzniklo dokonce memorandum o spolupráci, ale dalšího už nic. Například testovací trať, která měla být dokončená do roku 2020, se ani nezačala stavět, ani nevznikla její studie proveditelnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 39 mminutami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 18 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...