Francii hrozí zvýšení průměrných teplot téměř o čtyři stupně. Emise musí klesnout, varují experti

Pokud se rychle nepodniknou kroky k omezení emisí skleníkových plynů, hrozí Francii výrazný nárůst průměrných teplot, vlny veder a sucha. Podle agentury AFP to vyplývá z projekce, kterou tento týden zveřejnila meteorologická služba Météo-France.

V nejhorším scénáři, tedy v případě, že by země neomezila emise skleníkových plynů, se průměrné roční teploty do roku 2100 podle prognózy zvýší o 3,9 stupně Celsia oproti průměrným teplotám v referenčním období 1976 až 2005.

To je značně vyšší nárůst, než jaké jsou cíle formulované Pařížskou klimatickou dohodou, která usiluje o udržení nárůstu teploty do roku 2100 pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Podle odborníků se ale už teď zvýšení teplot blíží jednomu stupni oproti předprůmyslové době. Francie se sice zavázala do roku 2030 omezit proti roku 1990 emise o 40 procent, ale kvóty, které si sama stanovila, už překročila.

Bez omezení emisí čekají Francii problémy

Prognózu francouzští vědci vypracovali ve třech scénářích podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a pro tři časové horizonty, a to roky 2050, 2070 a 2100. Všechny tři scénáře očekávají nárůst průměrných teplot do roku 2040 přibližně o jeden stupeň Celsia oproti referenčnímu období. Křivky pro další časové období se ale značně liší.

Pokud se podaří skleníkové plyny výrazně omezit, až do roku 2100 by průměrné roční teploty už dál nerostly. Při průměrném omezení emisí by teploty stouply o 2,2 stupně a při žádném omezení emisí o 3,9 stupně.

Teplotní rekord z léta 2019, kdy na jihu Francie meteorologové naměřili 46 stupňů Celsia, by nemusel být v budoucnu ničím výjimečným. V letních měsících by se totiž průměrné teploty mohly zvýšit až o šest stupňů. Počet tropických nocí, kdy teplota neklesá pod 20 stupňů Celsia, by se v některých oblastech Francie mohl při nejhorším scénáři zvýšit až na 90 ročně. Vysoké noční teploty jsou přitom překážkou pro regeneraci lidského těla.

Naopak sníh a mráz by se mohly stát ve Francii historií. Projekce týkající se určitých regionů totiž ukazují zvýšení průměrných ročních teplot v Alpách a Pyrenejích až o šest stupňů Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 19 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 23 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.