Francii hrozí zvýšení průměrných teplot téměř o čtyři stupně. Emise musí klesnout, varují experti

Pokud se rychle nepodniknou kroky k omezení emisí skleníkových plynů, hrozí Francii výrazný nárůst průměrných teplot, vlny veder a sucha. Podle agentury AFP to vyplývá z projekce, kterou tento týden zveřejnila meteorologická služba Météo-France.

V nejhorším scénáři, tedy v případě, že by země neomezila emise skleníkových plynů, se průměrné roční teploty do roku 2100 podle prognózy zvýší o 3,9 stupně Celsia oproti průměrným teplotám v referenčním období 1976 až 2005.

To je značně vyšší nárůst, než jaké jsou cíle formulované Pařížskou klimatickou dohodou, která usiluje o udržení nárůstu teploty do roku 2100 pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Podle odborníků se ale už teď zvýšení teplot blíží jednomu stupni oproti předprůmyslové době. Francie se sice zavázala do roku 2030 omezit proti roku 1990 emise o 40 procent, ale kvóty, které si sama stanovila, už překročila.

Bez omezení emisí čekají Francii problémy

Prognózu francouzští vědci vypracovali ve třech scénářích podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a pro tři časové horizonty, a to roky 2050, 2070 a 2100. Všechny tři scénáře očekávají nárůst průměrných teplot do roku 2040 přibližně o jeden stupeň Celsia oproti referenčnímu období. Křivky pro další časové období se ale značně liší.

Pokud se podaří skleníkové plyny výrazně omezit, až do roku 2100 by průměrné roční teploty už dál nerostly. Při průměrném omezení emisí by teploty stouply o 2,2 stupně a při žádném omezení emisí o 3,9 stupně.

Teplotní rekord z léta 2019, kdy na jihu Francie meteorologové naměřili 46 stupňů Celsia, by nemusel být v budoucnu ničím výjimečným. V letních měsících by se totiž průměrné teploty mohly zvýšit až o šest stupňů. Počet tropických nocí, kdy teplota neklesá pod 20 stupňů Celsia, by se v některých oblastech Francie mohl při nejhorším scénáři zvýšit až na 90 ročně. Vysoké noční teploty jsou přitom překážkou pro regeneraci lidského těla.

Naopak sníh a mráz by se mohly stát ve Francii historií. Projekce týkající se určitých regionů totiž ukazují zvýšení průměrných ročních teplot v Alpách a Pyrenejích až o šest stupňů Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 1 hhodinou

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 19 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 21 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...