Francii hrozí zvýšení průměrných teplot téměř o čtyři stupně. Emise musí klesnout, varují experti

Pokud se rychle nepodniknou kroky k omezení emisí skleníkových plynů, hrozí Francii výrazný nárůst průměrných teplot, vlny veder a sucha. Podle agentury AFP to vyplývá z projekce, kterou tento týden zveřejnila meteorologická služba Météo-France.

V nejhorším scénáři, tedy v případě, že by země neomezila emise skleníkových plynů, se průměrné roční teploty do roku 2100 podle prognózy zvýší o 3,9 stupně Celsia oproti průměrným teplotám v referenčním období 1976 až 2005.

To je značně vyšší nárůst, než jaké jsou cíle formulované Pařížskou klimatickou dohodou, která usiluje o udržení nárůstu teploty do roku 2100 pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Podle odborníků se ale už teď zvýšení teplot blíží jednomu stupni oproti předprůmyslové době. Francie se sice zavázala do roku 2030 omezit proti roku 1990 emise o 40 procent, ale kvóty, které si sama stanovila, už překročila.

Bez omezení emisí čekají Francii problémy

Prognózu francouzští vědci vypracovali ve třech scénářích podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a pro tři časové horizonty, a to roky 2050, 2070 a 2100. Všechny tři scénáře očekávají nárůst průměrných teplot do roku 2040 přibližně o jeden stupeň Celsia oproti referenčnímu období. Křivky pro další časové období se ale značně liší.

Pokud se podaří skleníkové plyny výrazně omezit, až do roku 2100 by průměrné roční teploty už dál nerostly. Při průměrném omezení emisí by teploty stouply o 2,2 stupně a při žádném omezení emisí o 3,9 stupně.

Teplotní rekord z léta 2019, kdy na jihu Francie meteorologové naměřili 46 stupňů Celsia, by nemusel být v budoucnu ničím výjimečným. V letních měsících by se totiž průměrné teploty mohly zvýšit až o šest stupňů. Počet tropických nocí, kdy teplota neklesá pod 20 stupňů Celsia, by se v některých oblastech Francie mohl při nejhorším scénáři zvýšit až na 90 ročně. Vysoké noční teploty jsou přitom překážkou pro regeneraci lidského těla.

Naopak sníh a mráz by se mohly stát ve Francii historií. Projekce týkající se určitých regionů totiž ukazují zvýšení průměrných ročních teplot v Alpách a Pyrenejích až o šest stupňů Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 14 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 10 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...