Francii hrozí zvýšení průměrných teplot téměř o čtyři stupně. Emise musí klesnout, varují experti

Pokud se rychle nepodniknou kroky k omezení emisí skleníkových plynů, hrozí Francii výrazný nárůst průměrných teplot, vlny veder a sucha. Podle agentury AFP to vyplývá z projekce, kterou tento týden zveřejnila meteorologická služba Météo-France.

V nejhorším scénáři, tedy v případě, že by země neomezila emise skleníkových plynů, se průměrné roční teploty do roku 2100 podle prognózy zvýší o 3,9 stupně Celsia oproti průměrným teplotám v referenčním období 1976 až 2005.

To je značně vyšší nárůst, než jaké jsou cíle formulované Pařížskou klimatickou dohodou, která usiluje o udržení nárůstu teploty do roku 2100 pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Podle odborníků se ale už teď zvýšení teplot blíží jednomu stupni oproti předprůmyslové době. Francie se sice zavázala do roku 2030 omezit proti roku 1990 emise o 40 procent, ale kvóty, které si sama stanovila, už překročila.

Bez omezení emisí čekají Francii problémy

Prognózu francouzští vědci vypracovali ve třech scénářích podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a pro tři časové horizonty, a to roky 2050, 2070 a 2100. Všechny tři scénáře očekávají nárůst průměrných teplot do roku 2040 přibližně o jeden stupeň Celsia oproti referenčnímu období. Křivky pro další časové období se ale značně liší.

Pokud se podaří skleníkové plyny výrazně omezit, až do roku 2100 by průměrné roční teploty už dál nerostly. Při průměrném omezení emisí by teploty stouply o 2,2 stupně a při žádném omezení emisí o 3,9 stupně.

Teplotní rekord z léta 2019, kdy na jihu Francie meteorologové naměřili 46 stupňů Celsia, by nemusel být v budoucnu ničím výjimečným. V letních měsících by se totiž průměrné teploty mohly zvýšit až o šest stupňů. Počet tropických nocí, kdy teplota neklesá pod 20 stupňů Celsia, by se v některých oblastech Francie mohl při nejhorším scénáři zvýšit až na 90 ročně. Vysoké noční teploty jsou přitom překážkou pro regeneraci lidského těla.

Naopak sníh a mráz by se mohly stát ve Francii historií. Projekce týkající se určitých regionů totiž ukazují zvýšení průměrných ročních teplot v Alpách a Pyrenejích až o šest stupňů Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nebezpečná nemoc koní je v Česku. Vědci podezírají tiplíky

Nemoc koní leishmanióza způsobená parazitem se doposud ve střední Evropě nevyskytovala, teď vědci popsali, že se objevila v několika minulých letech i v tuzemsku. Může se přenášet i na člověka.
před 6 hhodinami

Přežili v popelu. Obří erupci vulkánu Toba lidstvo zvládlo i díky novým technologiím

Mladé lidstvo dokázalo překonat apokalyptickou erupci sopky před desítkami tisíc let díky tomu, že začalo využívat nové technologie, ukazují podle antropoložky z univerzity v Arizoně poslední poznatky.
před 9 hhodinami

Rostliny uvažují jako architekti. Brněnský výzkum popsal, jak staví

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.
před 12 hhodinami

Masarykova poslední slova v pátek odhalí archiváři. Může jít o senzaci i falzum

Poselství budoucím generacím, vzkaz rodině, nebo chybějící závěť – lidé spekulují, co by mohla skrývat tajemná obálka, která by měla obsahovat jedna z posledních slov prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Text v roce 1937 nadiktoval svému synu Janovi. Obálka bude poprvé veřejně otevřena v pátek 19. září 2025 v Lánech a její slova by měl na místě poslouchat i současný český prezident Petr Pavel.
před 16 hhodinami

Svět začíná bojovat proti mikroplastům. Některé strategie už fungují

Přestože zatím neexistuje žádná celosvětová iniciativa proti mikroplastům, začínají se objevovat omezení lokální, na úrovni jednotlivých států. A to vede i k prvním iniciativám na globálnější úrovni.
včera v 16:29

Lidé v demokraciích volí víc z nenávisti než náklonnosti. Důkazy přináší velká studie

Společnost je stále více polarizovaná a změny vedou k větším společenským rozporům, tvrdí řada expertů. Podle nového výzkumu se to odráží už i v tom, jak voliči přistupují k tomu, komu hodí svůj hlas.
včera v 13:18

„Hrozbou je, že zapomeneme, co znamená být člověkem,“ varuje expertka na AI

Existuje riziko, že lidé podlehnou iluzi umělé inteligence (AI) jako skutečné mysli a ztratí přitom část vlastní lidskosti, varovala americká filozofka technologie Shannon Vallorová na přednášce v Praze. Podle ní jsou dnešní nástroje umělé inteligence, zejména velké jazykové modely, takzvanými zrcadly odrážejícími lidská data, nikoli skutečné mysli lidí.
včera v 10:12

Radioaktivita je i dobrý sluha. Pomáhá v medicíně či kuchyni

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.
včera v 08:28
Načítání...