Francii hrozí zvýšení průměrných teplot téměř o čtyři stupně. Emise musí klesnout, varují experti

Pokud se rychle nepodniknou kroky k omezení emisí skleníkových plynů, hrozí Francii výrazný nárůst průměrných teplot, vlny veder a sucha. Podle agentury AFP to vyplývá z projekce, kterou tento týden zveřejnila meteorologická služba Météo-France.

V nejhorším scénáři, tedy v případě, že by země neomezila emise skleníkových plynů, se průměrné roční teploty do roku 2100 podle prognózy zvýší o 3,9 stupně Celsia oproti průměrným teplotám v referenčním období 1976 až 2005.

To je značně vyšší nárůst, než jaké jsou cíle formulované Pařížskou klimatickou dohodou, která usiluje o udržení nárůstu teploty do roku 2100 pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Podle odborníků se ale už teď zvýšení teplot blíží jednomu stupni oproti předprůmyslové době. Francie se sice zavázala do roku 2030 omezit proti roku 1990 emise o 40 procent, ale kvóty, které si sama stanovila, už překročila.

Bez omezení emisí čekají Francii problémy

Prognózu francouzští vědci vypracovali ve třech scénářích podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a pro tři časové horizonty, a to roky 2050, 2070 a 2100. Všechny tři scénáře očekávají nárůst průměrných teplot do roku 2040 přibližně o jeden stupeň Celsia oproti referenčnímu období. Křivky pro další časové období se ale značně liší.

Pokud se podaří skleníkové plyny výrazně omezit, až do roku 2100 by průměrné roční teploty už dál nerostly. Při průměrném omezení emisí by teploty stouply o 2,2 stupně a při žádném omezení emisí o 3,9 stupně.

Teplotní rekord z léta 2019, kdy na jihu Francie meteorologové naměřili 46 stupňů Celsia, by nemusel být v budoucnu ničím výjimečným. V letních měsících by se totiž průměrné teploty mohly zvýšit až o šest stupňů. Počet tropických nocí, kdy teplota neklesá pod 20 stupňů Celsia, by se v některých oblastech Francie mohl při nejhorším scénáři zvýšit až na 90 ročně. Vysoké noční teploty jsou přitom překážkou pro regeneraci lidského těla.

Naopak sníh a mráz by se mohly stát ve Francii historií. Projekce týkající se určitých regionů totiž ukazují zvýšení průměrných ročních teplot v Alpách a Pyrenejích až o šest stupňů Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...