Facebook plánuje vytvořit virtuální vesmír. Další roky ho začnou vytvářet tisíce programátorů v Evropě

Americká technologická společnost Facebook oznámila, že v příštích pěti letech hodlá najmout deset tisíc lidí v zemích Evropské unie, kteří budou pracovat na vývoji konceptu „virtuálního vesmíru“ nazývaného Metaverse. Lidé by v něm mohli chodit nakupovat, pořádat schůzky nebo navštěvovat kulturní akce jako v reálném světě.

„Metaverse má potenciál pomoci otevírat nové kreativní, sociální a ekonomické příležitosti a Evropané ho budou od začátku utvářet,“ uvedl Facebook na svém blogu. Podle společnosti bude virtuální vesmír ve své podstatě podobný internetu, protože ho nebude vlastnit žádná konkrétní firma a jeho klíčovými vlastnostmi budou „otevřenost“ a „schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat“.

„Metaverse je soubor virtuálních prostorů, kde můžete tvořit a objevovat s dalšími lidmi, kteří se nenacházejí ve stejném fyzickém prostoru jako vy. Budete moci trávit čas s přáteli, pracovat, hrát si, učit se, nakupovat, tvořit a další. Nejde nutně o to, abyste trávili více času on-line – jde o to, aby čas, který trávíte on-line, byl smysluplnější,“ popsal Facebook tuto vizi na konci září 2021.

„Metaverse není produkt, který by mohla vytvořit jedna společnost. Stejně jako internet i Metaverse existuje bez ohledu na to, jestli v ní Facebook je, nebo není. A nevytvoří se přes noc. Mnohé z těchto produktů budou plně realizovány až v příštích deseti až patnácti letech. To je sice frustrující pro ty z nás, kteří se do nich chtějí hned vrhnout, ale dává nám to čas klást si složité otázky o tom, jak by měly být vybudovány,“ dodávají vývojáři Facebooku.

Propojí se tři světy

Facebook pokládá propojení virtuální, rozšířené a opravdové reality za budoucnost internetu. Detailně vizi tohoto světa budoucnosti popsal už v lednu roku 2020 vlivný podnikatel a vizionář Matthew Ball; musí podle něj splňovat řadu vlastností, aby byl přitažlivý jak pro své budoucí uživatele, tak i pro firmy, které na něm mají vydělávat. 

Musí pokrývat fyzický a virtuální svět, obsahovat plnohodnotnou ekonomiku a nabízet „bezprecedentní interoperabilitu“ – uživatelé tedy musí mít možnost přenášet své avatary a zboží z jednoho místa v metaversu na jiné bez ohledu na to, kdo danou část provozuje.

Právě to, aby tento „vesmír“ neovládala jen jedna firma, pokládá podle magazínu The Verge za klíčové také spoluzakladatel, prezident a výkonný ředitel Facebooku Mark Zuckerberg. Matthew Ball varuje před jedním obřím virtuálním světem, který by ovládala jen jedna společnost – tuto dystopii podle něj dobře vystihují kniha a film Ready Player One.

Digitální multivesmír by měl fungovat tak trošku jako dnešní oblíbená hra Fortnite, která také nabízí řadu otevřených světů, ale prý bude ještě mnohem otevřenější, demokratičtější a otevřený více firmám i společenským vrtvám. Už dnes se ale ve virtuálním světě Fortnite pořádají koncerty nebo promítají filmy či seriály.

Samotný Zuckerberg vidí v Metaverse pro svou společnost jasnou budoucnost. Pro Verge uvedl: „Doufám, že pokud to uděláme dobře, tak v příštích zhruba pěti letech, v této další kapitole naší společnosti, se přeneseme z toho, že nás lidé vnímají především jako společnost sociálních médií, na to, že jsme společnost Metaverse. A je zřejmé, že veškerá práce, kterou děláme napříč aplikacemi přímo přispívá k této vizi, pokud jde o budování komunity a tvůrců. Je to prostě velká část další kapitoly práce, kterou budeme v celém odvětví dělat.“

Příliš vzdálená budoucnost

Podle serveru BBC News ale vývoj virtuálního vesmíru zabere nejméně deset až patnáct let. Lidé budou pro vstup do připravovaného prostoru nejspíš potřebovat brýle na virtuální realitu. Společnost už jedny takové pod názvem Oculus prodává a pracuje na vlastních brýlích a náramcích, pomocí nichž by uživatelé mohli snáze předávat počítačům pokyny. 

Firma už v srpnu zahájila testovací provoz aplikace nazvané Horizon Workrooms, díky níž mohou uživatelé s pomocí speciálních brýlí pořádat schůzky ve virtuálním prostoru. Uživatelé v ní vystupují v podobě takzvaných avatarů, tedy digitálních podobizen, a setkávají se ve virtuálních zasedacích místnostech.

Podle Zuckerberga ale bude zapotřebí, aby technologie virtuální reality ještě hodně pokročily, než bude možnost nějakého Metaversa možná. „Dnes jsou VR headsety stále trochu neohrabané, možná jsou trochu těžší, než byste si přáli. Je třeba pokročit v možnosti vyjádřit se a mít vyšší rozlišení, umět lépe číst text a řada podobných věcí. Ale dostáváme se k tomu a každá verze je lepší a lepší,“ řekl pro Verge.

Facebook v problémech

Společnost čelí v poslední době závažným obviněním. Bývalá zaměstnankyně Facebooku Frances Haugenová při nedávném slyšení před podvýborem Senátu amerického Kongresu řekla, že vedení Facebooku ví, jak učinit produkty společnosti bezpečnějšími, ale nedělá to, jelikož upřednostňuje zisk.

Firma v dalším příspěvku na svém blogu obhajovala svůj přístup vůči potírání nenávistných projevů a šíření dezinformací. Reagovala tak na článek deníku The Wall Street Journal (WSJ), který detailně zkoumal neschopnost Facebooku podobný obsah odhalovat a odstraňovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...