Experti radí, jak mluvit o AI s dětmi

Umělé inteligence jsou poměrně novým fenoménem na to, aby se s nimi někteří lidé již plně sžili. Proto může být pro rodiče složité najít způsob, jak o AI komunikovat se svými dětmi. Odborný web MIT Technology Review proto oslovil několik expertů, aby se podělili o svá doporučení.

Chatboty, velké jazykové modely, AI, umělé inteligence. Pro tyto nástroje se používá více názvů, na nichž se odborná veřejnost někdy neshoduje. Shoda ale naopak panuje na tom, jak zásadně AI mění společnost, pracovní trh, chování lidí a zřejmě i jejich postoje k životu.

Umělé inteligence se vyvíjejí a mění tak rychle, že k nim nemají vybudovaný vztah a postoj ještě ani někteří dospělí, natož děti. Školy i rodiče bojují s tím, jak s nimi pracovat, ale i s tím, jak o nich s mladými lidmi mluvit. Některé instituce problém ignorují, jiné AI zakazují, další nutí žáky s nimi pracovat. Ale jak s dětmi o „inteligentních strojích, které mluví jako lidé“ komunikovat?

Umělá inteligence není přítel

Podle profesorky Reginy Barzilayové, která na MIT vede fakultu umělé inteligence, by se měl se základy AI seznámit každý mladý člověk nejpozději před maturitou. Ideálně ale mnohem dříve – informace by podle ní měl dostávat vlastně od malička.

Umělé inteligence jsou naprogramované tak, aby co nejlépe komunikovaly. To vystihuje i termín „chatbot“, neboli „robot určený k povídání si“. Chovají se přátelsky, konverzují velmi mile a na rozdíl od lidských diskutujících nejsou nikdy arogantní, naštvaní nebo nepřátelští. To může snadno způsobit, že mladí lidé snadno zapomenou, že komunikují se systémem AI, ne s někým, kdo si jejich důvěru zaslouží.

„To by mohlo způsobit, že lidé budou s větší pravděpodobností věřit tomu, co tito chatboti říkají, místo aby se k jejich návrhům stavěli skepticky. Chatboti sice umí velmi dobře znít jako sympatický člověk, ale pouze napodobují lidskou řeč z dat vyškrábaných z internetu,“ uvedla pro MIT Technology Review Helen Cromptonová, profesorka na Old Dominion University, která se specializuje na digitální inovace ve vzdělávání.

„Musíme dětem připomínat, aby systémům, jako je ChatGPT, neposkytovaly citlivé osobní údaje, protože se všechny dostanou do velké databáze,“ říká. Jakmile se jednou údaje v databázi ocitnou, je téměř nemožné je odstranit. Mohou být použity k tomu, aby technologické společnosti bez vašeho souhlasu vydělávaly další peníze, nebo je dokonce mohou získat hackeři.

AI nenahrazují vyhledávače

Velké jazykové modely umí odpovídat na otázky pomocí textu, který se může zdát věrohodný, ale ne všechny informace, které nabídnou, jsou pravda. Zejména menší modely, na něž mohou (nejen) děti narazit, mohou být natrénované na datech nespolehlivých, zavádějících, nebo vysloveně závadných.

„K odpovědím chatbotů je nutné přistupovat stejně jako k jakýmkoli informacím, s nimiž se děti setkají na internetu – kriticky,“ doporučují oslovení experti.

Vědci zdůrazňují, že AI nejsou plnohodnotnou náhradou za Google nebo jiný vyhledávač. Rodiče by tak svým potomkům měli připomínat, že ať už jim umělá inteligence poskytne jakoukoliv odpověď, budou si ji muset ověřit.

Nejasná školní pravidla

Velkou výzvou pro žáky i rodiče mohou být nejasná a měnící se pravidla ohledně AI ve školách. Některé školy už využívají programy, které odhalí text generovaný chatbotem. Jenže tyto produkty jsou nespolehlivé a současně je dost snadné je oklamat. Existuje spousta příkladů, kdy učitelé předpokládali, že esej napsala umělá inteligence, ale autorem byl přitom člověk.

Rodiče i jejich děti by tedy měli znát co nejlépe pravidla o používání AI na školách. Rodiče by také dle expertů měli sami vědět, jak AI, které jejich děti využívají, fungují. Například k tomu, aby byli schopní v historii programu najít důkazy o případném prohřešku.

Některé AI nemají říkat pravdu, ale zaujmout

„Je důležité pochopit a následně vysvětlit dětem, jak fungují doporučující algoritmy fungují,“ podotýká profesor informatiky na Helsinské univerzitě Teemu Roos, který připravuje učební plán o umělé inteligenci pro finské školy.

Technologické společnosti podle něj vydělávají peníze tím, že lidé sledují reklamy na jejich platformách. Proto vyvinuly výkonné algoritmy umělé inteligence, které doporučují obsah, například videa na YouTube nebo TikToku. Cílem je, aby lidi zaujaly a aby na platformě zůstali co nejdéle.

Podle Roose tyto služby často lidi vedou ke škodlivému obsahu, například k dezinformacím. AI algoritmy využívají přirozených lidských vlastností: pro druh Homo sapiens se evolučně vyplatilo sledovat spíše informace negativní nebo šokující. Ty totiž dokázaly lidský druh ochránit přes smrtí nebo nepředpověditelnými změnami jejich obvyklých životních cyklů.

Lidé proto mají tendenci zdržovat se na obsahu, který je podivný nebo šokující, jako jsou dezinformace o zdraví nebo extrémní politické ideologie. „Je velmi snadné nechat se poslat do králičí nory nebo uvíznout ve smyčce, proto je dobré nevěřit všemu, co vidíte on-line,“ varuje Roos.

Bezpečné a zodpovědné chování

AI dnes umožňují také manipulace s obrazovou složkou informací. Celá řada snadno dostupných aplikací může například „svléci“ člověka, některé se neohlížejí ani na jeho věk.

Podle expertů oslovených MIT Technology Review by rodiče měli ukazovat dětem konkrétní příklady manipulace, než jim nutit nějaká pravidla nebo jim dávat jen obecné informace. A k tomu je samozřejmě nutné, aby se sami o tyto možnosti umělých inteligencí zajímali.

Využití možností

Rodiče by dle expertů při znalosti všech rizik spojených s AI neměly dětem tuto technologii démonizovat. Nepřinášejí jen úbytek pracovních míst, zhoršování lidských kognitivních schopností, spoustu podvodů, laviny nepravdivých informací, nebo bezpečnostní hrozby, ale také pozitiva.

Například studenti, kteří mají problémy s pochopením složitějšího tématu, by mohli AI požádat, aby jim ho rozebrala krok za krokem, přeformulovala ho jako repliku, nebo se chovala jako učitel vyzkoušel je. Konkrétně ChatGPT je dobrý v rychlém sestavování podrobných tabulek, například pro porovnání relativních výhod a nevýhod určitých vysokých škol, které by jinak zabraly hodiny hledání a sestavování, podotýkají experti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvoboda chce vzít do kosmu českotelevizního robota, venuši či lístek na „šalinu“

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.
před 3 hhodinami

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 10 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 11 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 12 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 14 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
1. 11. 2026‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.