Experti radí, jak mluvit o AI s dětmi

Umělé inteligence jsou poměrně novým fenoménem na to, aby se s nimi někteří lidé již plně sžili. Proto může být pro rodiče složité najít způsob, jak o AI komunikovat se svými dětmi. Odborný web MIT Technology Review proto oslovil několik expertů, aby se podělili o svá doporučení.

Chatboty, velké jazykové modely, AI, umělé inteligence. Pro tyto nástroje se používá více názvů, na nichž se odborná veřejnost někdy neshoduje. Shoda ale naopak panuje na tom, jak zásadně AI mění společnost, pracovní trh, chování lidí a zřejmě i jejich postoje k životu.

Umělé inteligence se vyvíjejí a mění tak rychle, že k nim nemají vybudovaný vztah a postoj ještě ani někteří dospělí, natož děti. Školy i rodiče bojují s tím, jak s nimi pracovat, ale i s tím, jak o nich s mladými lidmi mluvit. Některé instituce problém ignorují, jiné AI zakazují, další nutí žáky s nimi pracovat. Ale jak s dětmi o „inteligentních strojích, které mluví jako lidé“ komunikovat?

Umělá inteligence není přítel

Podle profesorky Reginy Barzilayové, která na MIT vede fakultu umělé inteligence, by se měl se základy AI seznámit každý mladý člověk nejpozději před maturitou. Ideálně ale mnohem dříve – informace by podle ní měl dostávat vlastně od malička.

Umělé inteligence jsou naprogramované tak, aby co nejlépe komunikovaly. To vystihuje i termín „chatbot“, neboli „robot určený k povídání si“. Chovají se přátelsky, konverzují velmi mile a na rozdíl od lidských diskutujících nejsou nikdy arogantní, naštvaní nebo nepřátelští. To může snadno způsobit, že mladí lidé snadno zapomenou, že komunikují se systémem AI, ne s někým, kdo si jejich důvěru zaslouží.

„To by mohlo způsobit, že lidé budou s větší pravděpodobností věřit tomu, co tito chatboti říkají, místo aby se k jejich návrhům stavěli skepticky. Chatboti sice umí velmi dobře znít jako sympatický člověk, ale pouze napodobují lidskou řeč z dat vyškrábaných z internetu,“ uvedla pro MIT Technology Review Helen Cromptonová, profesorka na Old Dominion University, která se specializuje na digitální inovace ve vzdělávání.

„Musíme dětem připomínat, aby systémům, jako je ChatGPT, neposkytovaly citlivé osobní údaje, protože se všechny dostanou do velké databáze,“ říká. Jakmile se jednou údaje v databázi ocitnou, je téměř nemožné je odstranit. Mohou být použity k tomu, aby technologické společnosti bez vašeho souhlasu vydělávaly další peníze, nebo je dokonce mohou získat hackeři.

AI nenahrazují vyhledávače

Velké jazykové modely umí odpovídat na otázky pomocí textu, který se může zdát věrohodný, ale ne všechny informace, které nabídnou, jsou pravda. Zejména menší modely, na něž mohou (nejen) děti narazit, mohou být natrénované na datech nespolehlivých, zavádějících, nebo vysloveně závadných.

„K odpovědím chatbotů je nutné přistupovat stejně jako k jakýmkoli informacím, s nimiž se děti setkají na internetu – kriticky,“ doporučují oslovení experti.

Vědci zdůrazňují, že AI nejsou plnohodnotnou náhradou za Google nebo jiný vyhledávač. Rodiče by tak svým potomkům měli připomínat, že ať už jim umělá inteligence poskytne jakoukoliv odpověď, budou si ji muset ověřit.

Nejasná školní pravidla

Velkou výzvou pro žáky i rodiče mohou být nejasná a měnící se pravidla ohledně AI ve školách. Některé školy už využívají programy, které odhalí text generovaný chatbotem. Jenže tyto produkty jsou nespolehlivé a současně je dost snadné je oklamat. Existuje spousta příkladů, kdy učitelé předpokládali, že esej napsala umělá inteligence, ale autorem byl přitom člověk.

Rodiče i jejich děti by tedy měli znát co nejlépe pravidla o používání AI na školách. Rodiče by také dle expertů měli sami vědět, jak AI, které jejich děti využívají, fungují. Například k tomu, aby byli schopní v historii programu najít důkazy o případném prohřešku.

Některé AI nemají říkat pravdu, ale zaujmout

„Je důležité pochopit a následně vysvětlit dětem, jak fungují doporučující algoritmy fungují,“ podotýká profesor informatiky na Helsinské univerzitě Teemu Roos, který připravuje učební plán o umělé inteligenci pro finské školy.

Technologické společnosti podle něj vydělávají peníze tím, že lidé sledují reklamy na jejich platformách. Proto vyvinuly výkonné algoritmy umělé inteligence, které doporučují obsah, například videa na YouTube nebo TikToku. Cílem je, aby lidi zaujaly a aby na platformě zůstali co nejdéle.

Podle Roose tyto služby často lidi vedou ke škodlivému obsahu, například k dezinformacím. AI algoritmy využívají přirozených lidských vlastností: pro druh Homo sapiens se evolučně vyplatilo sledovat spíše informace negativní nebo šokující. Ty totiž dokázaly lidský druh ochránit přes smrtí nebo nepředpověditelnými změnami jejich obvyklých životních cyklů.

Lidé proto mají tendenci zdržovat se na obsahu, který je podivný nebo šokující, jako jsou dezinformace o zdraví nebo extrémní politické ideologie. „Je velmi snadné nechat se poslat do králičí nory nebo uvíznout ve smyčce, proto je dobré nevěřit všemu, co vidíte on-line,“ varuje Roos.

Bezpečné a zodpovědné chování

AI dnes umožňují také manipulace s obrazovou složkou informací. Celá řada snadno dostupných aplikací může například „svléci“ člověka, některé se neohlížejí ani na jeho věk.

Podle expertů oslovených MIT Technology Review by rodiče měli ukazovat dětem konkrétní příklady manipulace, než jim nutit nějaká pravidla nebo jim dávat jen obecné informace. A k tomu je samozřejmě nutné, aby se sami o tyto možnosti umělých inteligencí zajímali.

Využití možností

Rodiče by dle expertů při znalosti všech rizik spojených s AI neměly dětem tuto technologii démonizovat. Nepřinášejí jen úbytek pracovních míst, zhoršování lidských kognitivních schopností, spoustu podvodů, laviny nepravdivých informací, nebo bezpečnostní hrozby, ale také pozitiva.

Například studenti, kteří mají problémy s pochopením složitějšího tématu, by mohli AI požádat, aby jim ho rozebrala krok za krokem, přeformulovala ho jako repliku, nebo se chovala jako učitel vyzkoušel je. Konkrétně ChatGPT je dobrý v rychlém sestavování podrobných tabulek, například pro porovnání relativních výhod a nevýhod určitých vysokých škol, které by jinak zabraly hodiny hledání a sestavování, podotýkají experti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 4 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 5 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 10 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 11 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.