Experti radí, jak mluvit o AI s dětmi

Umělé inteligence jsou poměrně novým fenoménem na to, aby se s nimi někteří lidé již plně sžili. Proto může být pro rodiče složité najít způsob, jak o AI komunikovat se svými dětmi. Odborný web MIT Technology Review proto oslovil několik expertů, aby se podělili o svá doporučení.

Chatboty, velké jazykové modely, AI, umělé inteligence. Pro tyto nástroje se používá více názvů, na nichž se odborná veřejnost někdy neshoduje. Shoda ale naopak panuje na tom, jak zásadně AI mění společnost, pracovní trh, chování lidí a zřejmě i jejich postoje k životu.

Umělé inteligence se vyvíjejí a mění tak rychle, že k nim nemají vybudovaný vztah a postoj ještě ani někteří dospělí, natož děti. Školy i rodiče bojují s tím, jak s nimi pracovat, ale i s tím, jak o nich s mladými lidmi mluvit. Některé instituce problém ignorují, jiné AI zakazují, další nutí žáky s nimi pracovat. Ale jak s dětmi o „inteligentních strojích, které mluví jako lidé“ komunikovat?

Umělá inteligence není přítel

Podle profesorky Reginy Barzilayové, která na MIT vede fakultu umělé inteligence, by se měl se základy AI seznámit každý mladý člověk nejpozději před maturitou. Ideálně ale mnohem dříve – informace by podle ní měl dostávat vlastně od malička.

Umělé inteligence jsou naprogramované tak, aby co nejlépe komunikovaly. To vystihuje i termín „chatbot“, neboli „robot určený k povídání si“. Chovají se přátelsky, konverzují velmi mile a na rozdíl od lidských diskutujících nejsou nikdy arogantní, naštvaní nebo nepřátelští. To může snadno způsobit, že mladí lidé snadno zapomenou, že komunikují se systémem AI, ne s někým, kdo si jejich důvěru zaslouží.

„To by mohlo způsobit, že lidé budou s větší pravděpodobností věřit tomu, co tito chatboti říkají, místo aby se k jejich návrhům stavěli skepticky. Chatboti sice umí velmi dobře znít jako sympatický člověk, ale pouze napodobují lidskou řeč z dat vyškrábaných z internetu,“ uvedla pro MIT Technology Review Helen Cromptonová, profesorka na Old Dominion University, která se specializuje na digitální inovace ve vzdělávání.

„Musíme dětem připomínat, aby systémům, jako je ChatGPT, neposkytovaly citlivé osobní údaje, protože se všechny dostanou do velké databáze,“ říká. Jakmile se jednou údaje v databázi ocitnou, je téměř nemožné je odstranit. Mohou být použity k tomu, aby technologické společnosti bez vašeho souhlasu vydělávaly další peníze, nebo je dokonce mohou získat hackeři.

AI nenahrazují vyhledávače

Velké jazykové modely umí odpovídat na otázky pomocí textu, který se může zdát věrohodný, ale ne všechny informace, které nabídnou, jsou pravda. Zejména menší modely, na něž mohou (nejen) děti narazit, mohou být natrénované na datech nespolehlivých, zavádějících, nebo vysloveně závadných.

„K odpovědím chatbotů je nutné přistupovat stejně jako k jakýmkoli informacím, s nimiž se děti setkají na internetu – kriticky,“ doporučují oslovení experti.

Vědci zdůrazňují, že AI nejsou plnohodnotnou náhradou za Google nebo jiný vyhledávač. Rodiče by tak svým potomkům měli připomínat, že ať už jim umělá inteligence poskytne jakoukoliv odpověď, budou si ji muset ověřit.

Nejasná školní pravidla

Velkou výzvou pro žáky i rodiče mohou být nejasná a měnící se pravidla ohledně AI ve školách. Některé školy už využívají programy, které odhalí text generovaný chatbotem. Jenže tyto produkty jsou nespolehlivé a současně je dost snadné je oklamat. Existuje spousta příkladů, kdy učitelé předpokládali, že esej napsala umělá inteligence, ale autorem byl přitom člověk.

Rodiče i jejich děti by tedy měli znát co nejlépe pravidla o používání AI na školách. Rodiče by také dle expertů měli sami vědět, jak AI, které jejich děti využívají, fungují. Například k tomu, aby byli schopní v historii programu najít důkazy o případném prohřešku.

Některé AI nemají říkat pravdu, ale zaujmout

„Je důležité pochopit a následně vysvětlit dětem, jak fungují doporučující algoritmy fungují,“ podotýká profesor informatiky na Helsinské univerzitě Teemu Roos, který připravuje učební plán o umělé inteligenci pro finské školy.

Technologické společnosti podle něj vydělávají peníze tím, že lidé sledují reklamy na jejich platformách. Proto vyvinuly výkonné algoritmy umělé inteligence, které doporučují obsah, například videa na YouTube nebo TikToku. Cílem je, aby lidi zaujaly a aby na platformě zůstali co nejdéle.

Podle Roose tyto služby často lidi vedou ke škodlivému obsahu, například k dezinformacím. AI algoritmy využívají přirozených lidských vlastností: pro druh Homo sapiens se evolučně vyplatilo sledovat spíše informace negativní nebo šokující. Ty totiž dokázaly lidský druh ochránit přes smrtí nebo nepředpověditelnými změnami jejich obvyklých životních cyklů.

Lidé proto mají tendenci zdržovat se na obsahu, který je podivný nebo šokující, jako jsou dezinformace o zdraví nebo extrémní politické ideologie. „Je velmi snadné nechat se poslat do králičí nory nebo uvíznout ve smyčce, proto je dobré nevěřit všemu, co vidíte on-line,“ varuje Roos.

Bezpečné a zodpovědné chování

AI dnes umožňují také manipulace s obrazovou složkou informací. Celá řada snadno dostupných aplikací může například „svléci“ člověka, některé se neohlížejí ani na jeho věk.

Podle expertů oslovených MIT Technology Review by rodiče měli ukazovat dětem konkrétní příklady manipulace, než jim nutit nějaká pravidla nebo jim dávat jen obecné informace. A k tomu je samozřejmě nutné, aby se sami o tyto možnosti umělých inteligencí zajímali.

Využití možností

Rodiče by dle expertů při znalosti všech rizik spojených s AI neměly dětem tuto technologii démonizovat. Nepřinášejí jen úbytek pracovních míst, zhoršování lidských kognitivních schopností, spoustu podvodů, laviny nepravdivých informací, nebo bezpečnostní hrozby, ale také pozitiva.

Například studenti, kteří mají problémy s pochopením složitějšího tématu, by mohli AI požádat, aby jim ho rozebrala krok za krokem, přeformulovala ho jako repliku, nebo se chovala jako učitel vyzkoušel je. Konkrétně ChatGPT je dobrý v rychlém sestavování podrobných tabulek, například pro porovnání relativních výhod a nevýhod určitých vysokých škol, které by jinak zabraly hodiny hledání a sestavování, podotýkají experti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 11 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...