Experti radí, jak mluvit o AI s dětmi

Umělé inteligence jsou poměrně novým fenoménem na to, aby se s nimi někteří lidé již plně sžili. Proto může být pro rodiče složité najít způsob, jak o AI komunikovat se svými dětmi. Odborný web MIT Technology Review proto oslovil několik expertů, aby se podělili o svá doporučení.

Chatboty, velké jazykové modely, AI, umělé inteligence. Pro tyto nástroje se používá více názvů, na nichž se odborná veřejnost někdy neshoduje. Shoda ale naopak panuje na tom, jak zásadně AI mění společnost, pracovní trh, chování lidí a zřejmě i jejich postoje k životu.

Umělé inteligence se vyvíjejí a mění tak rychle, že k nim nemají vybudovaný vztah a postoj ještě ani někteří dospělí, natož děti. Školy i rodiče bojují s tím, jak s nimi pracovat, ale i s tím, jak o nich s mladými lidmi mluvit. Některé instituce problém ignorují, jiné AI zakazují, další nutí žáky s nimi pracovat. Ale jak s dětmi o „inteligentních strojích, které mluví jako lidé“ komunikovat?

Umělá inteligence není přítel

Podle profesorky Reginy Barzilayové, která na MIT vede fakultu umělé inteligence, by se měl se základy AI seznámit každý mladý člověk nejpozději před maturitou. Ideálně ale mnohem dříve – informace by podle ní měl dostávat vlastně od malička.

Umělé inteligence jsou naprogramované tak, aby co nejlépe komunikovaly. To vystihuje i termín „chatbot“, neboli „robot určený k povídání si“. Chovají se přátelsky, konverzují velmi mile a na rozdíl od lidských diskutujících nejsou nikdy arogantní, naštvaní nebo nepřátelští. To může snadno způsobit, že mladí lidé snadno zapomenou, že komunikují se systémem AI, ne s někým, kdo si jejich důvěru zaslouží.

„To by mohlo způsobit, že lidé budou s větší pravděpodobností věřit tomu, co tito chatboti říkají, místo aby se k jejich návrhům stavěli skepticky. Chatboti sice umí velmi dobře znít jako sympatický člověk, ale pouze napodobují lidskou řeč z dat vyškrábaných z internetu,“ uvedla pro MIT Technology Review Helen Cromptonová, profesorka na Old Dominion University, která se specializuje na digitální inovace ve vzdělávání.

„Musíme dětem připomínat, aby systémům, jako je ChatGPT, neposkytovaly citlivé osobní údaje, protože se všechny dostanou do velké databáze,“ říká. Jakmile se jednou údaje v databázi ocitnou, je téměř nemožné je odstranit. Mohou být použity k tomu, aby technologické společnosti bez vašeho souhlasu vydělávaly další peníze, nebo je dokonce mohou získat hackeři.

AI nenahrazují vyhledávače

Velké jazykové modely umí odpovídat na otázky pomocí textu, který se může zdát věrohodný, ale ne všechny informace, které nabídnou, jsou pravda. Zejména menší modely, na něž mohou (nejen) děti narazit, mohou být natrénované na datech nespolehlivých, zavádějících, nebo vysloveně závadných.

„K odpovědím chatbotů je nutné přistupovat stejně jako k jakýmkoli informacím, s nimiž se děti setkají na internetu – kriticky,“ doporučují oslovení experti.

Vědci zdůrazňují, že AI nejsou plnohodnotnou náhradou za Google nebo jiný vyhledávač. Rodiče by tak svým potomkům měli připomínat, že ať už jim umělá inteligence poskytne jakoukoliv odpověď, budou si ji muset ověřit.

Nejasná školní pravidla

Velkou výzvou pro žáky i rodiče mohou být nejasná a měnící se pravidla ohledně AI ve školách. Některé školy už využívají programy, které odhalí text generovaný chatbotem. Jenže tyto produkty jsou nespolehlivé a současně je dost snadné je oklamat. Existuje spousta příkladů, kdy učitelé předpokládali, že esej napsala umělá inteligence, ale autorem byl přitom člověk.

Rodiče i jejich děti by tedy měli znát co nejlépe pravidla o používání AI na školách. Rodiče by také dle expertů měli sami vědět, jak AI, které jejich děti využívají, fungují. Například k tomu, aby byli schopní v historii programu najít důkazy o případném prohřešku.

Některé AI nemají říkat pravdu, ale zaujmout

„Je důležité pochopit a následně vysvětlit dětem, jak fungují doporučující algoritmy fungují,“ podotýká profesor informatiky na Helsinské univerzitě Teemu Roos, který připravuje učební plán o umělé inteligenci pro finské školy.

Technologické společnosti podle něj vydělávají peníze tím, že lidé sledují reklamy na jejich platformách. Proto vyvinuly výkonné algoritmy umělé inteligence, které doporučují obsah, například videa na YouTube nebo TikToku. Cílem je, aby lidi zaujaly a aby na platformě zůstali co nejdéle.

Podle Roose tyto služby často lidi vedou ke škodlivému obsahu, například k dezinformacím. AI algoritmy využívají přirozených lidských vlastností: pro druh Homo sapiens se evolučně vyplatilo sledovat spíše informace negativní nebo šokující. Ty totiž dokázaly lidský druh ochránit přes smrtí nebo nepředpověditelnými změnami jejich obvyklých životních cyklů.

Lidé proto mají tendenci zdržovat se na obsahu, který je podivný nebo šokující, jako jsou dezinformace o zdraví nebo extrémní politické ideologie. „Je velmi snadné nechat se poslat do králičí nory nebo uvíznout ve smyčce, proto je dobré nevěřit všemu, co vidíte on-line,“ varuje Roos.

Bezpečné a zodpovědné chování

AI dnes umožňují také manipulace s obrazovou složkou informací. Celá řada snadno dostupných aplikací může například „svléci“ člověka, některé se neohlížejí ani na jeho věk.

Podle expertů oslovených MIT Technology Review by rodiče měli ukazovat dětem konkrétní příklady manipulace, než jim nutit nějaká pravidla nebo jim dávat jen obecné informace. A k tomu je samozřejmě nutné, aby se sami o tyto možnosti umělých inteligencí zajímali.

Využití možností

Rodiče by dle expertů při znalosti všech rizik spojených s AI neměly dětem tuto technologii démonizovat. Nepřinášejí jen úbytek pracovních míst, zhoršování lidských kognitivních schopností, spoustu podvodů, laviny nepravdivých informací, nebo bezpečnostní hrozby, ale také pozitiva.

Například studenti, kteří mají problémy s pochopením složitějšího tématu, by mohli AI požádat, aby jim ho rozebrala krok za krokem, přeformulovala ho jako repliku, nebo se chovala jako učitel vyzkoušel je. Konkrétně ChatGPT je dobrý v rychlém sestavování podrobných tabulek, například pro porovnání relativních výhod a nevýhod určitých vysokých škol, které by jinak zabraly hodiny hledání a sestavování, podotýkají experti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...