Experti radí, jak mluvit o AI s dětmi

Umělé inteligence jsou poměrně novým fenoménem na to, aby se s nimi někteří lidé již plně sžili. Proto může být pro rodiče složité najít způsob, jak o AI komunikovat se svými dětmi. Odborný web MIT Technology Review proto oslovil několik expertů, aby se podělili o svá doporučení.

Chatboty, velké jazykové modely, AI, umělé inteligence. Pro tyto nástroje se používá více názvů, na nichž se odborná veřejnost někdy neshoduje. Shoda ale naopak panuje na tom, jak zásadně AI mění společnost, pracovní trh, chování lidí a zřejmě i jejich postoje k životu.

Umělé inteligence se vyvíjejí a mění tak rychle, že k nim nemají vybudovaný vztah a postoj ještě ani někteří dospělí, natož děti. Školy i rodiče bojují s tím, jak s nimi pracovat, ale i s tím, jak o nich s mladými lidmi mluvit. Některé instituce problém ignorují, jiné AI zakazují, další nutí žáky s nimi pracovat. Ale jak s dětmi o „inteligentních strojích, které mluví jako lidé“ komunikovat?

Umělá inteligence není přítel

Podle profesorky Reginy Barzilayové, která na MIT vede fakultu umělé inteligence, by se měl se základy AI seznámit každý mladý člověk nejpozději před maturitou. Ideálně ale mnohem dříve – informace by podle ní měl dostávat vlastně od malička.

Umělé inteligence jsou naprogramované tak, aby co nejlépe komunikovaly. To vystihuje i termín „chatbot“, neboli „robot určený k povídání si“. Chovají se přátelsky, konverzují velmi mile a na rozdíl od lidských diskutujících nejsou nikdy arogantní, naštvaní nebo nepřátelští. To může snadno způsobit, že mladí lidé snadno zapomenou, že komunikují se systémem AI, ne s někým, kdo si jejich důvěru zaslouží.

„To by mohlo způsobit, že lidé budou s větší pravděpodobností věřit tomu, co tito chatboti říkají, místo aby se k jejich návrhům stavěli skepticky. Chatboti sice umí velmi dobře znít jako sympatický člověk, ale pouze napodobují lidskou řeč z dat vyškrábaných z internetu,“ uvedla pro MIT Technology Review Helen Cromptonová, profesorka na Old Dominion University, která se specializuje na digitální inovace ve vzdělávání.

„Musíme dětem připomínat, aby systémům, jako je ChatGPT, neposkytovaly citlivé osobní údaje, protože se všechny dostanou do velké databáze,“ říká. Jakmile se jednou údaje v databázi ocitnou, je téměř nemožné je odstranit. Mohou být použity k tomu, aby technologické společnosti bez vašeho souhlasu vydělávaly další peníze, nebo je dokonce mohou získat hackeři.

AI nenahrazují vyhledávače

Velké jazykové modely umí odpovídat na otázky pomocí textu, který se může zdát věrohodný, ale ne všechny informace, které nabídnou, jsou pravda. Zejména menší modely, na něž mohou (nejen) děti narazit, mohou být natrénované na datech nespolehlivých, zavádějících, nebo vysloveně závadných.

„K odpovědím chatbotů je nutné přistupovat stejně jako k jakýmkoli informacím, s nimiž se děti setkají na internetu – kriticky,“ doporučují oslovení experti.

Vědci zdůrazňují, že AI nejsou plnohodnotnou náhradou za Google nebo jiný vyhledávač. Rodiče by tak svým potomkům měli připomínat, že ať už jim umělá inteligence poskytne jakoukoliv odpověď, budou si ji muset ověřit.

Nejasná školní pravidla

Velkou výzvou pro žáky i rodiče mohou být nejasná a měnící se pravidla ohledně AI ve školách. Některé školy už využívají programy, které odhalí text generovaný chatbotem. Jenže tyto produkty jsou nespolehlivé a současně je dost snadné je oklamat. Existuje spousta příkladů, kdy učitelé předpokládali, že esej napsala umělá inteligence, ale autorem byl přitom člověk.

Rodiče i jejich děti by tedy měli znát co nejlépe pravidla o používání AI na školách. Rodiče by také dle expertů měli sami vědět, jak AI, které jejich děti využívají, fungují. Například k tomu, aby byli schopní v historii programu najít důkazy o případném prohřešku.

Některé AI nemají říkat pravdu, ale zaujmout

„Je důležité pochopit a následně vysvětlit dětem, jak fungují doporučující algoritmy fungují,“ podotýká profesor informatiky na Helsinské univerzitě Teemu Roos, který připravuje učební plán o umělé inteligenci pro finské školy.

Technologické společnosti podle něj vydělávají peníze tím, že lidé sledují reklamy na jejich platformách. Proto vyvinuly výkonné algoritmy umělé inteligence, které doporučují obsah, například videa na YouTube nebo TikToku. Cílem je, aby lidi zaujaly a aby na platformě zůstali co nejdéle.

Podle Roose tyto služby často lidi vedou ke škodlivému obsahu, například k dezinformacím. AI algoritmy využívají přirozených lidských vlastností: pro druh Homo sapiens se evolučně vyplatilo sledovat spíše informace negativní nebo šokující. Ty totiž dokázaly lidský druh ochránit přes smrtí nebo nepředpověditelnými změnami jejich obvyklých životních cyklů.

Lidé proto mají tendenci zdržovat se na obsahu, který je podivný nebo šokující, jako jsou dezinformace o zdraví nebo extrémní politické ideologie. „Je velmi snadné nechat se poslat do králičí nory nebo uvíznout ve smyčce, proto je dobré nevěřit všemu, co vidíte on-line,“ varuje Roos.

Bezpečné a zodpovědné chování

AI dnes umožňují také manipulace s obrazovou složkou informací. Celá řada snadno dostupných aplikací může například „svléci“ člověka, některé se neohlížejí ani na jeho věk.

Podle expertů oslovených MIT Technology Review by rodiče měli ukazovat dětem konkrétní příklady manipulace, než jim nutit nějaká pravidla nebo jim dávat jen obecné informace. A k tomu je samozřejmě nutné, aby se sami o tyto možnosti umělých inteligencí zajímali.

Využití možností

Rodiče by dle expertů při znalosti všech rizik spojených s AI neměly dětem tuto technologii démonizovat. Nepřinášejí jen úbytek pracovních míst, zhoršování lidských kognitivních schopností, spoustu podvodů, laviny nepravdivých informací, nebo bezpečnostní hrozby, ale také pozitiva.

Například studenti, kteří mají problémy s pochopením složitějšího tématu, by mohli AI požádat, aby jim ho rozebrala krok za krokem, přeformulovala ho jako repliku, nebo se chovala jako učitel vyzkoušel je. Konkrétně ChatGPT je dobrý v rychlém sestavování podrobných tabulek, například pro porovnání relativních výhod a nevýhod určitých vysokých škol, které by jinak zabraly hodiny hledání a sestavování, podotýkají experti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 12 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 13 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...