Experimentální vakcína poráží ebolu. Vědci však varují před neprozkoumanými účinky

Nahrávám video

Epidemii eboly v Demokratické republice Kongo se postupně daří zvládat – především díky experimentální vakcíně. Podle lékařů má tato látka úspěch a její nasazení může znamenat zlomový moment v celém boji proti zákeřné nemoci. Vědci ale varují, že vakcína zatím nemá zcela prozkoumané všechny účinky.

Světová zdravotnická organizace potvrdila v současné vlně eboly v Demokratické republice Kongo 27 obětí a celkem 58 případů onemocnění.

Aktuální vlna nákazy začala před několika týdny ve městě Bikoro na západě země. A právě tam teď vakcína slaví nejvíce úspěchů. Jeden z propuštěných pacientů popsal, jaké to je, mít ebolu: „Začalo to horečkami a bolestmi hlavy. Pak jsem nemohl jíst, jak jsem byl slabý. Když jsem konečně dostal vakcínu, začal jsem se cítit jako před tím.“

Epidemie eboly
Zdroj: ČT24

Tento muž se, stejně jako řada dalších, nakazil při péči o nemocného – konkrétně o svého bratra. Stal se jedním z těch, kteří od mezinárodních týmů dostali experimentální očkování. A lékaři mají teď konečně důvod k opatrnému optimismu. Zdá se totiž, že u desítek nakažených lidí, kterým látka byla už podána, zafungovala.

Jak funguje vakcína?

Vakcína sama o sobě je přitom vlastně jen jiným upraveným virem. Konkrétně využívá virus vezikulární stomatitidy, který postihuje dobytek, u člověka ale nemá vážnější průběh. Dr. Tarit Mukhopadhyay, biochemik z londýnské University College London, vysvětluje, jaký je její princip: „Dokáže naučit imunitní systém rozpoznávat bílkoviny eboly na povrchu tohoto modifikovaného viru a tím proti ní vytvořit ochrannou reakci.“

Vědci přesto varují, že i přes pozitivní výsledky není zatím například jasné, kolik dávek vakcíny nemocní potřebují, nebo jak bude efektivní proti různým kmenům eboly. I tak ji rovnou dostala víc než tisícovka ošetřujících. Týmy Lékařů bez hranic a dalších mezinárodních organizací pak pokračovaly s distribucí látky všem, kteří s nakaženými mohli přijít do styku.

Luis Encinas, který koordinuje v Bikoru týmy Lékařů bez hranic, vysvětluje, co bude dál: „Jakmile ochráníme tyto lidi, přesuneme se k potvrzenému pacientovi, abychom tímto způsobem kruhové vakcinace ochránili ty v přímém kontaktu s nakaženým. Ochráníme tak i ty, kteří s nimi nebyli v přímém kontaktu, abychom šíření nemoci rychle zastavili.“

Současnou epidemii se podle úřadů nejspíš podaří zvládnout bez dalších větších ztrát na životech, experti ale varují před možnými dalšími ohnisky eboly. Obavy panovaly zejména z rozšíření viru do víc než milionového města Mbandaka, kde se několik případů objevilo.

Demokratická republika Kongo i další africké státy ale začínají ve vakcíně cítit naději, která by jednu z nejobávanějších nákaz historie z povrchu světa mohla postupně zcela vymýtit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...