Evropská kosmická harpuna má ničit vesmírný odpad na oběžné dráze

7 minut
Kosmická harpuna má ničit vesmírný odpad na oběžné dráze
Zdroj: ČT24

Z období vesmírných závodů v minulém století zůstaly na oběžné dráze tisíce tun odpadu. Do dlouho neřešeného problému se teď pustila Evropská kosmická agentura. Vyvinula harpunu, která by měla odtáhnout vesmírný odpad do atmosféry, kde následně shoří. Pokud se pilotní projekt podaří, může jít o zásadní zlom v éře dobývání kosmu.

Ikonické záběry z cesty prvního člověka do vesmíru nebo přistání na Měsíci opomíjejí jeden důležitý moment těchto pro lidstvo zásadních událostí. Impozantní projekty z šedesátých let sice začaly novou epochu, ale zůstalo po nich na oběžné dráze Země obrovské množství odpadu. Kvůli tomu teď lidstvo čelí další výzvě – aby mohly příští generace vědců pokračovat v dobývání vesmíru, je nejdřív potřeba v něm uklidit.

„Kousky vesmírného smetí vzešlé z předchozích letů se mohou dostat do cesty novým raketám a poškodit je,“ popsal jádro problému programový ředitel mise na odstraňování kosmického odpadu Simon Fellows.

Vědci odhadují, že kolem Země obíhá v současnosti kolem čtyřiceti tisíc nejrůznějších předmětů, a to rychlostí kolem sedmnácti tisíc kilometrů za hodinu. Dohromady jde o více než 7,5 tisíce tun odpadu. Mají nejrůznější velikosti, od několika milimetrů až po několik desítek centimetrů. Mají také nejrůznější původ, od úlomků nosných raket až po vyřazené satelity.

Létající úlomky jsou taky problém pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Americká NASA měla při jejím budování v roce 1998 seznam asi 350 objektů, které do stanice mohou narazit. Dnes jejich počet odhaduje na zhruba trojnásobek.

Pokud by se nějaké dva kusy vesmírného smetí srazily, může to být katastrofa, upozornil Fellows. „Náraz by do okolí roztříštil ještě větší množství odpadu a s tím by přišly další problémy,“ vysvětluje. Řešení hledají nejrůznější kosmické agentury po celém světě. Vloni například neuspěla japonská mise, která chtěla vesmírný odpad ničit pomocí dlouhého lana, které by smetí shazovalo na nižší oběžnou dráhu.

Bude lepší harpuna, nebo obří síť?

S novým způsobem přišli britští vědci. Ve spolupráci s leteckou společností Airbus vymysleli jednoduchý systém – harpunu, která pronikne kovovým pláštěm tělesa a zachycený odpad následně odtáhne do atmosféry, kde potom shoří. „Celé to funguje tak, že harpunu vystřelí systém z mateřské lodi. Používá se k tomu stlačený plyn, který uvolní písty a vymrští harpunu – a to v obrovské rychlosti přibližně 20 metrů za sekundu,“ říká Fellows.

Od prvních testů v laboratoři uběhlo už několik let a teď se systém podařilo ozkoušet i v praxi. Pro experty jde o příslib do budoucna, avšak nespoléhají jenom na něj.

Nadějí je také například systém CubeSat, který na Mezinárodní vesmírnou stanici vloni dopravila raketa společnosti SpaceX. Podle vize konstruktérů by systém mohl za pomoci obřích sítí sesbírat i drobné kousky na oběžné dráze.

„Všechny tyto experimenty nás neustále posouvají vpřed a ukazují další cesty, jak problém s odpadem vyřešit,“ říká Katie Bashfordová ze společnosti Satellite Technology Limited, která  pracuje na vývoji těchto systémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...