Evropská kosmická harpuna má ničit vesmírný odpad na oběžné dráze

Nahrávám video

Z období vesmírných závodů v minulém století zůstaly na oběžné dráze tisíce tun odpadu. Do dlouho neřešeného problému se teď pustila Evropská kosmická agentura. Vyvinula harpunu, která by měla odtáhnout vesmírný odpad do atmosféry, kde následně shoří. Pokud se pilotní projekt podaří, může jít o zásadní zlom v éře dobývání kosmu.

Ikonické záběry z cesty prvního člověka do vesmíru nebo přistání na Měsíci opomíjejí jeden důležitý moment těchto pro lidstvo zásadních událostí. Impozantní projekty z šedesátých let sice začaly novou epochu, ale zůstalo po nich na oběžné dráze Země obrovské množství odpadu. Kvůli tomu teď lidstvo čelí další výzvě – aby mohly příští generace vědců pokračovat v dobývání vesmíru, je nejdřív potřeba v něm uklidit.

„Kousky vesmírného smetí vzešlé z předchozích letů se mohou dostat do cesty novým raketám a poškodit je,“ popsal jádro problému programový ředitel mise na odstraňování kosmického odpadu Simon Fellows.

Vědci odhadují, že kolem Země obíhá v současnosti kolem čtyřiceti tisíc nejrůznějších předmětů, a to rychlostí kolem sedmnácti tisíc kilometrů za hodinu. Dohromady jde o více než 7,5 tisíce tun odpadu. Mají nejrůznější velikosti, od několika milimetrů až po několik desítek centimetrů. Mají také nejrůznější původ, od úlomků nosných raket až po vyřazené satelity.

Létající úlomky jsou taky problém pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Americká NASA měla při jejím budování v roce 1998 seznam asi 350 objektů, které do stanice mohou narazit. Dnes jejich počet odhaduje na zhruba trojnásobek.

Pokud by se nějaké dva kusy vesmírného smetí srazily, může to být katastrofa, upozornil Fellows. „Náraz by do okolí roztříštil ještě větší množství odpadu a s tím by přišly další problémy,“ vysvětluje. Řešení hledají nejrůznější kosmické agentury po celém světě. Vloni například neuspěla japonská mise, která chtěla vesmírný odpad ničit pomocí dlouhého lana, které by smetí shazovalo na nižší oběžnou dráhu.

Bude lepší harpuna, nebo obří síť?

S novým způsobem přišli britští vědci. Ve spolupráci s leteckou společností Airbus vymysleli jednoduchý systém – harpunu, která pronikne kovovým pláštěm tělesa a zachycený odpad následně odtáhne do atmosféry, kde potom shoří. „Celé to funguje tak, že harpunu vystřelí systém z mateřské lodi. Používá se k tomu stlačený plyn, který uvolní písty a vymrští harpunu – a to v obrovské rychlosti přibližně 20 metrů za sekundu,“ říká Fellows.

Od prvních testů v laboratoři uběhlo už několik let a teď se systém podařilo ozkoušet i v praxi. Pro experty jde o příslib do budoucna, avšak nespoléhají jenom na něj.

Nadějí je také například systém CubeSat, který na Mezinárodní vesmírnou stanici vloni dopravila raketa společnosti SpaceX. Podle vize konstruktérů by systém mohl za pomoci obřích sítí sesbírat i drobné kousky na oběžné dráze.

„Všechny tyto experimenty nás neustále posouvají vpřed a ukazují další cesty, jak problém s odpadem vyřešit,“ říká Katie Bashfordová ze společnosti Satellite Technology Limited, která  pracuje na vývoji těchto systémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 23 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...