Evropští zemědělci začali pít a používat mléko přibližně před 7400 lety. Svědčí o tom nález stop mléčného tuku na keramice z období zhruba 5400 let před naším letopočtem. Jedná se zřejmě o nejstarší důkaz konzumace mléka v Evropě.
Evropan se poprvé napil mléka před 7400 lety. A bylo mu z něj špatně
Vědci objevili stopy mléka pomocí techniky, která se zaměřuje na bílkoviny ze zbytků živočišných tuků, takže je vhodná k určení doby, kdy se určitá potravina začala jíst nebo jinak používat.
V rámci výzkumu na Bristolské univerzitě analyzovali přes 4300 keramických nádob ze sedmdesáti pravěkých sídlišť, na nichž byly objeveny zbytky jídla.
Výsledky odhalily značné rozdíly v používání mléka napříč Evropou. Pouze v 65 procentech zkoumaných lokalit se našly stopy po mléčných tucích v keramických nádobách. Zjištění naznačuje, že používání mléka nebylo v době kultury s lineární keramikou mezi zemědělci všeobecně rozšířené.
Pravěcí pijáci mléka
„Je úžasné, že se nám podařilo přesně datovat samotný počátek využívání mléka lidmi v pravěku,“ řekla vedoucí autorka studie Emmanuelle Casanovaová. „Rozvoj smíšeného hospodářství změnil stravování pravěkých lidí zavedením nových potravinových komodit, jako je mléko a mléčné výrobky, což pokračuje až do současnosti,“ dodala.
„Tento výzkum je nesmírně významný, protože předkládá nové poznatky o načasování hlavních změn ve způsobech získávání potravy,“ řekl spoluautor studie Richard Evershed. „Poskytuje jasný důkaz, že mléčné potraviny byly v raném neolitu v širokém oběhu, a to i přes rozdíly v rozsahu činnosti,“ dodal.
Mléko, které škodilo
Už dříve stejný tým popsal, že pravěcí lidé začali pít mléko v době, kdy ještě neměli geny potřebné pro trávení mléčného cukru – laktózy. To znamená, že jim to přinášelo zdravotní problémy: pokud člověk nedokáže laktózu strávit, putuje do tlustého střeva, kde může způsobit křeče, průjem a nadýmání, což je stav známý jako intolerance laktózy.
„K trávení laktózy potřebujeme ve střevech produkovat enzym laktázu. Téměř všechny děti produkují laktázu, ale u většiny lidí na světě se její produkce mezi odstavením a dospíváním rychle snižuje. Genetický znak nazývaný laktázová perzistence se za posledních deset tisíc let několikrát vyvinul a rozšířil se v různých populacích pijících mléko v Evropě, střední a jižní Asii, na Středním východě a v Africe,“ popisuje spoluautor výzkumu George Davey Smith z Bristolské univerzity.
Pití mléka ale zřejmě přinášelo tehdejším lidem takový prospěch, že to bohatě vyvažovalo drobné zdravotní problémy, které s tím byly spojené. A díky tomu, jak moc ho pili, se u nich v průběhu dalších tisíciletí začaly objevovat geny, které dnešním lidem umožňují vypít mléka celé litry bez sebemenších problémů.
