Evropa se zahřívá rychleji než jiné rizikové oblasti světa. Jde o vliv jet streamu

Západoevropané zažívají v posledních letech početnější vlny veder, než je pro oblast obvyklé. Téměř každé léto západní část kontinentu sužuje období úmorně vysokých teplot, které mohou být pro některé obyvatele i smrtelně nebezpečné. Letos některé regiony trápila intenzivní vedra ještě před začátkem léta. Nová studie teď ukázala, že Evropa se zahřívá rychleji než mnoho jiných rizikových částí světa, včetně západního pobřeží Spojených států, uvádí The New York Times.

Globální oteplování přispívá ke zhoršování teplotních vln všude na světě. Důvod je jednoduchý, vycházejí totiž z vyšší základní teploty než kdykoli předtím. Od konce devatenáctého století, tedy počátku rozmachu emisí oxidu uhličitého, který otepluje planetu, se průměrná globální teplota zvýšila přibližně o 1,1 stupně Celsia.

Tryskové poudění

Studie, která na začátku července vyšla v časopise Nature Communications, odhalila souvislost mezi vlnami veder a stavem tryskového proudění. Jev, v angličtině známý jako jet stream, který se v atmosféře vyskytuje v asi desetikilometrové výšce, je proudění vzduchu ve směru ze západu na východ ve středních zeměpisných šířkách.

  • Tryskové proudění neboli jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Může mít značnou rychlost – až 700 km/h. Vyskytuje se v prostoru tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá navíc meandrovitě zvlněná ve směru od jihu k severu. Tryskové proudění je vyvoláno například rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách. Proudění bylo objeveno letci během druhé světové války. Tryskové proudění má značný význam v letecké dopravě, respektive letectví, protože usnadňuje let a snižuje náklady na množství spotřebovaného paliva – to platí při letu po směru tryskového proudění. Pokud letadlo letí proti tryskovému proudění, pak se zvyšuje spotřeba a roste čas potřebný k přepravě.
  • Silnější polární tryskové proudění se nachází kolem 50° zeměpisné šířky ve výškách 7 až 12 kilometrů, je zpravidla značně souvislé ve všech zeměpisných délkách. Subtropické tryskové proudění se nachází kolem 30° zeměpisné šířky, vzhledem k vyšší troposféře v těchto šířkách se nachází ve výškách 10 až 16 kilometrů, a je slabší a méně souvislé.

Někdy se tryskové proudění rozdělí na dvě části. Vlny veder pak mohou vznikat v oblastech slabých větrů a vysokého tlaku vzduchu známých jako atmosférické blokování, mezi severní a jižní stranou tryskového proudění.

Vědci zjistili, že tyto případy „dvojitého proudění“ jsou stále častější, trvají déle a že tyto změny vysvětlují změny ve vlnách veder.

Nedostatek informací

Není zcela jasné, co způsobuje rozdělení tryskového proudění, uvedla vedoucí vědecká pracovnice Postupimského institutu pro výzkum klimatu v Německu a hlavní autorka studie Efi Rousiová.

Podle ní je možné, že se atmosférické blokování vyvinulo samo o sobě, a způsobilo tak rozdělení tryskového proudění, nebo by to mohlo být naopak, že se tryskové proudění rozdělí z jiných důvodů, a to způsobí blokace. „Nevíme zatím přesně, co je spouštěčem,“ dodala Rousiová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 9 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 16 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 17 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 18 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 20 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 21 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.