Evropa se mění pod vlivem globálního oteplování. Zpráva ukazuje největší hrozby

Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí vydalo zprávu o klimatu v Evropě za rok 2020. Ukazuje řadu znepokojivých trendů, teplotní rekordy a hrozby pro obyvatele kontinentu.

Celosvětově byl podle této zprávy rok 2020 jedním ze tří nejteplejších zaznamenaných let, přičemž posledních šest let bylo nejteplejších šest zaznamenaných. Největší nadprůměrné roční teploty byly na severu Sibiře a v přilehlé části Arktidy, kde teploty dosáhly hodnot o 6 °C nad průměrem. Událost La Niña z druhé poloviny roku zapříčinila podprůměrně nízké teploty v rovníkovém Pacifiku. 

V roce 2020 také nadále rostly celosvětové koncentrace oxidu uhličitého (CO2) a metanu (CH4). Předběžné odhady ze satelitních dat naznačují, že koncentrace CO2 se během roku zvýšily o 0,6 % a koncentrace CH4 o téměř 0,8 %. Data také ukazují, že atmosférické koncentrace skleníkových plynů pro rok 2020 dosáhly nejvyššího globálního ročního průměru v satelitních záznamech od roku 2003. Pozemní měření jsou k dispozici po mnohem delší dobu a také ukazují neustálý vzestupný trend.

Předběžná analýza naznačuje, že CO2 rostl mírně nižším tempem než v posledních letech, zatímco CH4 rostl naopak rychleji. Dále měření naznačují, že tyto změny zapříčinilo několik skutečností, včetně mírného snížení emisí vyvolaných člověkem během lockdownů kvůli pandemii covidu-19 nebo většího množství vzdušných proudů na povrchu pevniny spojeného s vysokými teplotami a ovlivňujícího zdroje skleníkových plynů.

Trend oteplování je jasný

Evropská zpráva zdůrazňuje, že teploty pokračují v jasné trajektorii oteplování. Roční teplota v Evropě byla nejvyšší v historii – nejméně o 0,4 °C vyšší než v dalších pěti nejteplejších letech. Ke všem navíc došlo během posledního desetiletí.

Podzim a zima v Evropě byly také nejteplejší zaznamenané. Loňská zima stanovila nový rekord na více než 3,4 °C nad průměrem 1981–2010, byla přibližně o 1,4 °C teplejší než předchozí rekordní zima.

Odchylky teplot povrchového vzduchu pro zimu, jaro, léto a podzim 2020 ve vztahu k příslušnému sezonnímu průměru z let 1981–2010
Zdroj: Copernicus

Severovýchodní Evropa zaznamenala výjimečně vysoké teploty, téměř o 1,9 ° C vyšší, než byl předchozí rekord. Během zimy byly maximální a minimální teploty v této oblasti místně až o 6 °C a 9 °C teplejší oproti průměru z let 1981–2010.

V roce 2020 nebyly vlny veder v celé Evropě tak intenzivní ani dlouhodobé jako v předchozích letech. Během léta se však na regionální úrovni vyskytla období velmi vysokých teplot, která vedla k novým teplotním rekordům, například v červnu ve Skandinávii a v srpnu v západní Evropě. V srpnu přinesl hřeben vysokého tlaku teplý vzduch z Afriky, který zvýšil povrchové teploty a vedl k pozoruhodně teplým nočním teplotám v západní Evropě. Ve Francii bylo překonáno několik rekordů maximální teploty za měsíc srpen.

Sucho a srážky

V únoru 2020 ovlivnily nadprůměrné srážky velkou oblast Evropy. Na severozápadě Evropy následovalo po tomto období jedno z nejsušších jar posledních čtyřiceti let, a to jak z hlediska vlhkosti půdy, tak co se týká srážek. Tento přechod z mokra do sucha měl pozoruhodný dopad na celý kontinent. Vedl k rychlé změně z vysokého průtoku řek na nízký zejména v částech severozápadní Evropy, jako je povodí Rýna. Pro celou Evropu byl průměrný průtok řek v dubnu a květnu nejnižší v záznamech od roku 1991.

Začátek října přinesl bouři Alex, první z bouří zimní sezony 2020–21. Neobvykle vysoké srážky lámaly jednodenní rekordy ve Velké Británii, severozápadní Francii a v jižních Alpách. Denní srážky, které na některých místech dosáhly více než trojnásobku průměrného říjnového objemu, ovlivnily také francouzské a italské přímořské Alpy. Bouře Alex vedla k nadprůměrnému průtoku řek ve velkých částech západní Evropy a v některých regionech k ničivým povodním.

Odchylky půdní vlhkosti (%) za leden až duben 2020 ve srovnání s příslušným měsíčním průměrem pro roky 1981–2010
Zdroj: Copernicus

Výjimečný rok pro Arktidu

Pro Arktidu jako celek byl rok 2020 druhým nejteplejším rokem s povrchovou teplotou vzduchu o 2,2 °C nad průměrem z let 1981–2010. Zatímco raná část roku byla ve větších částech Arktidy chladnější než průměr, léto a podzim to vynahradily, přičemž obě roční období měla nejvyšší zaznamenané teploty. 

Vysoké arktické teploty v roce 2020 byly výsledkem mimořádně teplého roku v arktické Sibiři. V tomto regionu byl rok 2020 rekordně nejteplejším rokem při 4,3 °C nad průměrem, 1,8 °C nad předchozím rekordem. Rozsah mořského ledu byl po většinu léta a podzimu v přilehlých arktických mořích rekordně nízký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 13 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 16 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 19 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.