Evropa se mění pod vlivem globálního oteplování. Zpráva ukazuje největší hrozby

Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí vydalo zprávu o klimatu v Evropě za rok 2020. Ukazuje řadu znepokojivých trendů, teplotní rekordy a hrozby pro obyvatele kontinentu.

Celosvětově byl podle této zprávy rok 2020 jedním ze tří nejteplejších zaznamenaných let, přičemž posledních šest let bylo nejteplejších šest zaznamenaných. Největší nadprůměrné roční teploty byly na severu Sibiře a v přilehlé části Arktidy, kde teploty dosáhly hodnot o 6 °C nad průměrem. Událost La Niña z druhé poloviny roku zapříčinila podprůměrně nízké teploty v rovníkovém Pacifiku. 

V roce 2020 také nadále rostly celosvětové koncentrace oxidu uhličitého (CO2) a metanu (CH4). Předběžné odhady ze satelitních dat naznačují, že koncentrace CO2 se během roku zvýšily o 0,6 % a koncentrace CH4 o téměř 0,8 %. Data také ukazují, že atmosférické koncentrace skleníkových plynů pro rok 2020 dosáhly nejvyššího globálního ročního průměru v satelitních záznamech od roku 2003. Pozemní měření jsou k dispozici po mnohem delší dobu a také ukazují neustálý vzestupný trend.

Předběžná analýza naznačuje, že CO2 rostl mírně nižším tempem než v posledních letech, zatímco CH4 rostl naopak rychleji. Dále měření naznačují, že tyto změny zapříčinilo několik skutečností, včetně mírného snížení emisí vyvolaných člověkem během lockdownů kvůli pandemii covidu-19 nebo většího množství vzdušných proudů na povrchu pevniny spojeného s vysokými teplotami a ovlivňujícího zdroje skleníkových plynů.

Trend oteplování je jasný

Evropská zpráva zdůrazňuje, že teploty pokračují v jasné trajektorii oteplování. Roční teplota v Evropě byla nejvyšší v historii – nejméně o 0,4 °C vyšší než v dalších pěti nejteplejších letech. Ke všem navíc došlo během posledního desetiletí.

Podzim a zima v Evropě byly také nejteplejší zaznamenané. Loňská zima stanovila nový rekord na více než 3,4 °C nad průměrem 1981–2010, byla přibližně o 1,4 °C teplejší než předchozí rekordní zima.

Odchylky teplot povrchového vzduchu pro zimu, jaro, léto a podzim 2020 ve vztahu k příslušnému sezonnímu průměru z let 1981–2010
Zdroj: Copernicus

Severovýchodní Evropa zaznamenala výjimečně vysoké teploty, téměř o 1,9 ° C vyšší, než byl předchozí rekord. Během zimy byly maximální a minimální teploty v této oblasti místně až o 6 °C a 9 °C teplejší oproti průměru z let 1981–2010.

V roce 2020 nebyly vlny veder v celé Evropě tak intenzivní ani dlouhodobé jako v předchozích letech. Během léta se však na regionální úrovni vyskytla období velmi vysokých teplot, která vedla k novým teplotním rekordům, například v červnu ve Skandinávii a v srpnu v západní Evropě. V srpnu přinesl hřeben vysokého tlaku teplý vzduch z Afriky, který zvýšil povrchové teploty a vedl k pozoruhodně teplým nočním teplotám v západní Evropě. Ve Francii bylo překonáno několik rekordů maximální teploty za měsíc srpen.

Sucho a srážky

V únoru 2020 ovlivnily nadprůměrné srážky velkou oblast Evropy. Na severozápadě Evropy následovalo po tomto období jedno z nejsušších jar posledních čtyřiceti let, a to jak z hlediska vlhkosti půdy, tak co se týká srážek. Tento přechod z mokra do sucha měl pozoruhodný dopad na celý kontinent. Vedl k rychlé změně z vysokého průtoku řek na nízký zejména v částech severozápadní Evropy, jako je povodí Rýna. Pro celou Evropu byl průměrný průtok řek v dubnu a květnu nejnižší v záznamech od roku 1991.

Začátek října přinesl bouři Alex, první z bouří zimní sezony 2020–21. Neobvykle vysoké srážky lámaly jednodenní rekordy ve Velké Británii, severozápadní Francii a v jižních Alpách. Denní srážky, které na některých místech dosáhly více než trojnásobku průměrného říjnového objemu, ovlivnily také francouzské a italské přímořské Alpy. Bouře Alex vedla k nadprůměrnému průtoku řek ve velkých částech západní Evropy a v některých regionech k ničivým povodním.

Odchylky půdní vlhkosti (%) za leden až duben 2020 ve srovnání s příslušným měsíčním průměrem pro roky 1981–2010
Zdroj: Copernicus

Výjimečný rok pro Arktidu

Pro Arktidu jako celek byl rok 2020 druhým nejteplejším rokem s povrchovou teplotou vzduchu o 2,2 °C nad průměrem z let 1981–2010. Zatímco raná část roku byla ve větších částech Arktidy chladnější než průměr, léto a podzim to vynahradily, přičemž obě roční období měla nejvyšší zaznamenané teploty. 

Vysoké arktické teploty v roce 2020 byly výsledkem mimořádně teplého roku v arktické Sibiři. V tomto regionu byl rok 2020 rekordně nejteplejším rokem při 4,3 °C nad průměrem, 1,8 °C nad předchozím rekordem. Rozsah mořského ledu byl po většinu léta a podzimu v přilehlých arktických mořích rekordně nízký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 5 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.