Epileptický záchvat se bude předpovídat jako počasí, věří profesor Jiruška

Nahrávám video
Přemysl Jiruška v HPC
Zdroj: ČT24

Epilepsie je druhým nejčastějším neurologickým onemocněním. I když na ni mají lékaři přes dvacet léků, ty vždy jen tlumí projevy a neřeší samotnou příčinu. Na přelomový objev se teprve čeká. Podle profesora Přemysla Jirušky z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR by v budoucnu mohlo být předpovídání záchvatů podobné předpovědi počasí. Řekl to v pořadu Hyde Park Civilizace.

Rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý, malíř Vincent van Gogh nebo hudebníci Prince a Neil Young – to je jen pár příkladů slavných osobností s epilepsií. V Česku se tento problém týká asi 80 tisíc lidí a až 160 tisíc dalších má s epileptickým záchvatem nějakou zkušenost.

Pod pojmem epilepsie se skrývá celá skupina nemocí, vždy jde ale o náhlou, intenzivní aktivitu v nějaké části mozku, která se pak projevuje i navenek. Někdy může po čase odeznít, jindy můžet vydržet celý život. Asi u dvou třetin pacientů je geneticky podmíněná, u zbytku většinou plyne z poškození mozku v průběhu života.

Jak vzniká epilepsie

Mechanismus vzniku epilepsie je ale zatím stále ne zcela dokonale pochopený. „Představte si zelený les, kde nedávno pršelo. Když udeří blesk, uhasí se oheň po chvíli sám. V létě ale pravděpodobnost požáru stoupne, a když přijde sucho, nemusí udeřit blesk, stačí jeden nedopalek a les hoří. A pokud bude sucho opravdu extrémní, nemusí tam být ani ten nedopalek, může dojít i ke samovznícení,“ popsal profesor Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky.

„My jsme prokázali, že podobnými procesy ztráty odolnosti vůči vnějším podnětům prochází i mozek. Pozorovali jsme, jak dlouho se mozek reagující na vnější podnět vrací do stabilního stavu. Čím déle mu to trvá, tím méně odolný vůči záchvatu je a zvyšuje se riziko, že k němu dojde,“ řekl Jiruška.

Plně účinný je jen chirurgický zákrok

I když lékaři mají v současnosti přes dvacet léků proti epilepsii, ty vždy jen tlumí projevy, neřeší samotnou příčinu a někdy skoro vůbec nezaberou.

Jediní pacienti, kteří dnes mají šanci na stav bez záchvatů, s vysazenými léky, jsou ti, kteří podstoupí chirurgický zákrok v mozku, který je zbaví hlavní příčiny. „Anebo ti, kde genová příčina onemocnění je věkově vázaná,“ doplňuje Pavel Kršek, přednosta kliniky dětské neurologie 2. lékařské fakulty UK.

Léčba epilepsie tak čeká na nějaký zásadní zvrat a nový přístup. Do té doby budou všichni, které postihla, vždy žít s rizikem, že se může onemocnění znovu a naplno projevit. „Predikce epileptických záchvatů bude v budoucnu podobná předpovědi počasí,“ věří Jiruška.

„Meteorolog přesně neurčí, že v 14:35 začne pršet, ale řekne, že například s 90procentní pravděpodobností bude mírná přeháňka,“ vysvětluje vědec. „My bychom řekli, že v tomto období – během několika následujících dní – máte vyšší riziko, že vám vznikne epileptický záchvat. A pak bude třeba nějaké období, kdy mozek bude stabilní,“ popisuje.

Podle Jirušky budou předpovědi vycházet z měření pomocí elektrod umístěných v mozku – díky tomu bude pacient vědět, jak velká je míra rizika. Znalost této pravděpodobnosti by pacientovi umožňovala například nastavovat dávku léků nebo přizpůsobovat jí svůj život.

Co dělat při záchvatu? Hlavně zabránit zranění

Zatím ale tato diagnostika v praxi nefunguje a lidé se mohou potkat s někým, kdo právě epileptický záchvat zažívá. Podle vědců většina populace neví, co si v takové situaci počít. Profesor Jiruška doporučuje: „První je namístě nepanikařit, přistoupit k člověku a zabránit, aby se poranil. Pokud jsou kolem něj nějaké předměty, tak je odstranit. Pak mu podložíme hlavu. Můžeme si sundat sako, svetr nebo tam dáme ruce, aby se během těch záškubů neporanil.“

Jinak ale podle něj člověk moc udělat nemůže: „Jediné, co můžeme dělat, je čekat, až záchvaty spontánně odezní. To se zpravidla stane během jedné či několika minut. Poté je pacient nadále v bezvědomí, přesuneme ho na bok do stabilizované polohy a zajistíme, aby spontánně dýchal. Důležité je podívat se na hodinky, protože záchvat by neměl trvat déle než pět minut,“ dodal lékař v pořadu Hyde Park Civilizace.

Celý pořad Hyde Park Civilizace můžete nyní i poslouchat jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 1 hhodinou

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 9 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 22 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...