Epileptický záchvat se bude předpovídat jako počasí, věří profesor Jiruška

55 minut
Přemysl Jiruška v HPC
Zdroj: ČT24

Epilepsie je druhým nejčastějším neurologickým onemocněním. I když na ni mají lékaři přes dvacet léků, ty vždy jen tlumí projevy a neřeší samotnou příčinu. Na přelomový objev se teprve čeká. Podle profesora Přemysla Jirušky z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR by v budoucnu mohlo být předpovídání záchvatů podobné předpovědi počasí. Řekl to v pořadu Hyde Park Civilizace.

Rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý, malíř Vincent van Gogh nebo hudebníci Prince a Neil Young – to je jen pár příkladů slavných osobností s epilepsií. V Česku se tento problém týká asi 80 tisíc lidí a až 160 tisíc dalších má s epileptickým záchvatem nějakou zkušenost.

Pod pojmem epilepsie se skrývá celá skupina nemocí, vždy jde ale o náhlou, intenzivní aktivitu v nějaké části mozku, která se pak projevuje i navenek. Někdy může po čase odeznít, jindy můžet vydržet celý život. Asi u dvou třetin pacientů je geneticky podmíněná, u zbytku většinou plyne z poškození mozku v průběhu života.

Jak vzniká epilepsie

Mechanismus vzniku epilepsie je ale zatím stále ne zcela dokonale pochopený. „Představte si zelený les, kde nedávno pršelo. Když udeří blesk, uhasí se oheň po chvíli sám. V létě ale pravděpodobnost požáru stoupne, a když přijde sucho, nemusí udeřit blesk, stačí jeden nedopalek a les hoří. A pokud bude sucho opravdu extrémní, nemusí tam být ani ten nedopalek, může dojít i ke samovznícení,“ popsal profesor Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky.

„My jsme prokázali, že podobnými procesy ztráty odolnosti vůči vnějším podnětům prochází i mozek. Pozorovali jsme, jak dlouho se mozek reagující na vnější podnět vrací do stabilního stavu. Čím déle mu to trvá, tím méně odolný vůči záchvatu je a zvyšuje se riziko, že k němu dojde,“ řekl Jiruška.

Plně účinný je jen chirurgický zákrok

I když lékaři mají v současnosti přes dvacet léků proti epilepsii, ty vždy jen tlumí projevy, neřeší samotnou příčinu a někdy skoro vůbec nezaberou.

Jediní pacienti, kteří dnes mají šanci na stav bez záchvatů, s vysazenými léky, jsou ti, kteří podstoupí chirurgický zákrok v mozku, který je zbaví hlavní příčiny. „Anebo ti, kde genová příčina onemocnění je věkově vázaná,“ doplňuje Pavel Kršek, přednosta kliniky dětské neurologie 2. lékařské fakulty UK.

Léčba epilepsie tak čeká na nějaký zásadní zvrat a nový přístup. Do té doby budou všichni, které postihla, vždy žít s rizikem, že se může onemocnění znovu a naplno projevit. „Predikce epileptických záchvatů bude v budoucnu podobná předpovědi počasí,“ věří Jiruška.

„Meteorolog přesně neurčí, že v 14:35 začne pršet, ale řekne, že například s 90procentní pravděpodobností bude mírná přeháňka,“ vysvětluje vědec. „My bychom řekli, že v tomto období – během několika následujících dní – máte vyšší riziko, že vám vznikne epileptický záchvat. A pak bude třeba nějaké období, kdy mozek bude stabilní,“ popisuje.

Podle Jirušky budou předpovědi vycházet z měření pomocí elektrod umístěných v mozku – díky tomu bude pacient vědět, jak velká je míra rizika. Znalost této pravděpodobnosti by pacientovi umožňovala například nastavovat dávku léků nebo přizpůsobovat jí svůj život.

Co dělat při záchvatu? Hlavně zabránit zranění

Zatím ale tato diagnostika v praxi nefunguje a lidé se mohou potkat s někým, kdo právě epileptický záchvat zažívá. Podle vědců většina populace neví, co si v takové situaci počít. Profesor Jiruška doporučuje: „První je namístě nepanikařit, přistoupit k člověku a zabránit, aby se poranil. Pokud jsou kolem něj nějaké předměty, tak je odstranit. Pak mu podložíme hlavu. Můžeme si sundat sako, svetr nebo tam dáme ruce, aby se během těch záškubů neporanil.“

Jinak ale podle něj člověk moc udělat nemůže: „Jediné, co můžeme dělat, je čekat, až záchvaty spontánně odezní. To se zpravidla stane během jedné či několika minut. Poté je pacient nadále v bezvědomí, přesuneme ho na bok do stabilizované polohy a zajistíme, aby spontánně dýchal. Důležité je podívat se na hodinky, protože záchvat by neměl trvat déle než pět minut,“ dodal lékař v pořadu Hyde Park Civilizace.

Celý pořad Hyde Park Civilizace můžete nyní i poslouchat jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...