Epileptický záchvat se bude předpovídat jako počasí, věří profesor Jiruška

55 minut
Přemysl Jiruška v HPC
Zdroj: ČT24

Epilepsie je druhým nejčastějším neurologickým onemocněním. I když na ni mají lékaři přes dvacet léků, ty vždy jen tlumí projevy a neřeší samotnou příčinu. Na přelomový objev se teprve čeká. Podle profesora Přemysla Jirušky z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR by v budoucnu mohlo být předpovídání záchvatů podobné předpovědi počasí. Řekl to v pořadu Hyde Park Civilizace.

Rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý, malíř Vincent van Gogh nebo hudebníci Prince a Neil Young – to je jen pár příkladů slavných osobností s epilepsií. V Česku se tento problém týká asi 80 tisíc lidí a až 160 tisíc dalších má s epileptickým záchvatem nějakou zkušenost.

Pod pojmem epilepsie se skrývá celá skupina nemocí, vždy jde ale o náhlou, intenzivní aktivitu v nějaké části mozku, která se pak projevuje i navenek. Někdy může po čase odeznít, jindy můžet vydržet celý život. Asi u dvou třetin pacientů je geneticky podmíněná, u zbytku většinou plyne z poškození mozku v průběhu života.

Jak vzniká epilepsie

Mechanismus vzniku epilepsie je ale zatím stále ne zcela dokonale pochopený. „Představte si zelený les, kde nedávno pršelo. Když udeří blesk, uhasí se oheň po chvíli sám. V létě ale pravděpodobnost požáru stoupne, a když přijde sucho, nemusí udeřit blesk, stačí jeden nedopalek a les hoří. A pokud bude sucho opravdu extrémní, nemusí tam být ani ten nedopalek, může dojít i ke samovznícení,“ popsal profesor Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky.

„My jsme prokázali, že podobnými procesy ztráty odolnosti vůči vnějším podnětům prochází i mozek. Pozorovali jsme, jak dlouho se mozek reagující na vnější podnět vrací do stabilního stavu. Čím déle mu to trvá, tím méně odolný vůči záchvatu je a zvyšuje se riziko, že k němu dojde,“ řekl Jiruška.

Plně účinný je jen chirurgický zákrok

I když lékaři mají v současnosti přes dvacet léků proti epilepsii, ty vždy jen tlumí projevy, neřeší samotnou příčinu a někdy skoro vůbec nezaberou.

Jediní pacienti, kteří dnes mají šanci na stav bez záchvatů, s vysazenými léky, jsou ti, kteří podstoupí chirurgický zákrok v mozku, který je zbaví hlavní příčiny. „Anebo ti, kde genová příčina onemocnění je věkově vázaná,“ doplňuje Pavel Kršek, přednosta kliniky dětské neurologie 2. lékařské fakulty UK.

Léčba epilepsie tak čeká na nějaký zásadní zvrat a nový přístup. Do té doby budou všichni, které postihla, vždy žít s rizikem, že se může onemocnění znovu a naplno projevit. „Predikce epileptických záchvatů bude v budoucnu podobná předpovědi počasí,“ věří Jiruška.

„Meteorolog přesně neurčí, že v 14:35 začne pršet, ale řekne, že například s 90procentní pravděpodobností bude mírná přeháňka,“ vysvětluje vědec. „My bychom řekli, že v tomto období – během několika následujících dní – máte vyšší riziko, že vám vznikne epileptický záchvat. A pak bude třeba nějaké období, kdy mozek bude stabilní,“ popisuje.

Podle Jirušky budou předpovědi vycházet z měření pomocí elektrod umístěných v mozku – díky tomu bude pacient vědět, jak velká je míra rizika. Znalost této pravděpodobnosti by pacientovi umožňovala například nastavovat dávku léků nebo přizpůsobovat jí svůj život.

Co dělat při záchvatu? Hlavně zabránit zranění

Zatím ale tato diagnostika v praxi nefunguje a lidé se mohou potkat s někým, kdo právě epileptický záchvat zažívá. Podle vědců většina populace neví, co si v takové situaci počít. Profesor Jiruška doporučuje: „První je namístě nepanikařit, přistoupit k člověku a zabránit, aby se poranil. Pokud jsou kolem něj nějaké předměty, tak je odstranit. Pak mu podložíme hlavu. Můžeme si sundat sako, svetr nebo tam dáme ruce, aby se během těch záškubů neporanil.“

Jinak ale podle něj člověk moc udělat nemůže: „Jediné, co můžeme dělat, je čekat, až záchvaty spontánně odezní. To se zpravidla stane během jedné či několika minut. Poté je pacient nadále v bezvědomí, přesuneme ho na bok do stabilizované polohy a zajistíme, aby spontánně dýchal. Důležité je podívat se na hodinky, protože záchvat by neměl trvat déle než pět minut,“ dodal lékař v pořadu Hyde Park Civilizace.

Celý pořad Hyde Park Civilizace můžete nyní i poslouchat jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Děti přicházejí o spánek. Vědci varují před sociálním jet lagem

Děti a teenageři v Česku spí podle nového výzkumu rok od roku méně. Vloni se poprvé průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Vědci varují, že doporučené délky spánku dosáhne jenom polovina českých školáků. A nedostatek se jim nedaří vyrovnat ani o víkendech.
před 2 hhodinami

Nejlepší podvodní fotografie roku: vyhrál snímek prvního nádechu malého keporkaka

Světová soutěž podvodní fotografie Underwater Photographer of the Year vyhlásila vítěze svého posledního ročníku. Letos titul získal španělský fotograf za snímek mláděte a matky velkého kytovce keporkaka.
před 5 hhodinami

Čína sází na humanoidní roboty. V továrnách už nahrazují lidi

Čína dominuje trhu s humanoidními roboty. Tyto stroje už se nasazují i do průmyslu, zejména do výroby elektromobilů a do jejich servisu. Nahradit člověka v oborech, kde je zapotřebí větší kreativita, ale bude zřejmě trvat ještě dlouhou dobu.
před 6 hhodinami

Aprílové počasí v únoru. V USA něco takového nezažili desítky let

Konec letošní klimatologické zimy na severní polokouli přináší značné výkyvy teplot, kdy se zima zdánlivě snaží dokázat, že má ještě hodně sil. V některých oblastech proniká studený vzduch z polárních oblastí daleko na jih do subtropů, jinde se naopak subtropický vzduch dostává až do polárních oblastí.
včera v 10:00
Načítání...