Elon Musk dokončil v Austrálii nejsilnější baterii světa. Dá energii 30 000 domácností

Americká společnost Tesla dokončila v Austrálii instalaci největší litihiové baterie světa. Stomegawattový akumulátor má zajistit ochranu před blackouty, neboli masivními výpadky elektřiny, a ukládat přebytečnou energii z větrných elektráren. Bude ji pak dodávat až 30 000 domácností.

Elon Musk slíbil, že jeho firma baterii spustí v průběhu několika dní. Bude fungovat v jižní Austrálii a hlavním smyslem její existence je zajišťovat bezpečnost státní energetické síti.

Lithium-iontový akumulátor má výkon 100 MW, což je dostatek na hodinový provoz asi 30 000 domácností, tedy středně velkého města. Pokud by šlo o nouzový stav a byly zapojeny jen některé přístroje, vydržela by elektřina z této baterie na delší dobu.

Musk při sjednávání obchodu slíbil, že pokud jeho společnost nedodá baterii do 100 dní, nebude za ni muset Austrálie zaplatit ani dolar. Protože jsou jeho společnosti známé tím, že často nejsou schopné dodržet dodací lhůty, měla Austrálie naději, že to vyjde.

Nyní to však vypadá, že slíbený termín 1. prosince se podaří splnit a baterie bude tohoto dne připojena k větrné elektrárně, kterou provozuje francouzská společnost Neoen.

Musk nabídl Austrálii unikátní zařízení poté, co země zažila v únoru letošního roku sérii blackoutů. Ten nejhorší zemi postihl loni v září, kdy bez elektřiny zůstalo přes 1,7 milionu lidí. Všechny byly způsobeny tím, že poptávka po elektřině překonávala nabídku – aby se síť zcela nepřetížila, musely regulační orgány odpojit některé koncové zákazníky.

Není jasné, kolik Austrálie zaplatí

Právě před masivním výpadkům elektrické energie bude bránit baterie – pokud by k takové katastrofické události mělo dojít, akumulátor dodá do sítě potřebnou elektřinu. Sám ji bude získávat z přebytků větrné elektrárny.

Zatím však podle tisku není zřejmé, kolik Austrálie Muskovi zaplatí. Výstavba je součástí širšího projektu v hodnotě 510 milionů australských dolarů (8,4 miliardy korun), který má zabezpečit dodávky elektrické energie v zemi silně závislé na obnovitelné energii. Jih Austrálie se potýká s výpadky v dodávkách elektřiny v důsledku přechodu od uhelných elektráren k větrným zdrojům, jejichž produkce je méně stabilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...