Ekologové popsali, kam se mohou šířit obří sršně mandarínské. Vyhovuje jim teplo a mírné zimy

Biologové z Washingtonské státní univerzity přišli s předpovědí, jak a kam se bude po světě šířit sršeň mandarínská. Jejich model ukazuje, že jí vyhovuje velký rozsah prostředí – a má tedy potenciál rozšířit se po velké části Spojených států amerických i Evropy.

Podle studie v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences to vypadá, že jakmile se podaří tomuto hmyzu uchytit v nějaké části světa, nemá problém z ní expandovat dál.

V současné době se to děje ve státě Washington. Vědci předpokládají, že jestli tam najde sršeň domov, nestojí jí nic v cestě, aby se rozšířila podél většiny západního pobřeží USA.

Stejný potenciál šíření má také podél východního pobřeží USA a v mnoha částech Afriky, Austrálie, Evropy nebo Jižní Ameriky, pokud se tam s lidmi omylem dostane.

Čím červenější místo, tím vhodnější pro sršeň:

Potenciál šíření sršně mandarínské po světě
Zdroj: PNAS

„Zjistili jsme, že jí vyhovuje mnoho podnebných podmínek v USA i jinde na světě,“ uvedl hlavní autor studie, entomolog Keng-pching Ču. Ve spolupráci s dalšími experty prostudoval asi dvě stovky záznamů o přirozeném životním prostředí těchto tvorů v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchajwanu. Pak takto získaná data vložil do ekologických modelů, které zahrnují i klimatická data. Výsledkem je globální mapa potenciálu šíření těchto velkých sršní po šesti kontinentech Země.

Sršeň mandarínská pochází z lesnatých částí Asie. Její dělnice dosahují délky minimálně 3 centimetrů a královny mohou měřit až okolo 5,5 centimetru a mít rozpětí křídel i více než 7,6 centimetru. Nejsou tedy zase o tolik větší než u nás žijící sršně evropské, které mohou měřit až 3,5 centimetru. Jsou ale agresivnější – ohrožují totiž včelstva, která se proti nim neumí bránit. Stává se to zejména na konci léta a na podzim, kdy kolonie těchto sršní ničí celé včelí kolonie. Získají tak dost zdrojů, aby jejich roj mohl stvořit nové královny.

Podle ekologů jsou tito tvorové nejlépe přizpůsobení místům s teplými léty, nepříliš chladnými zimami a dostatkem srážek. Smrtící je pro ně extrémní vedro, takže nejvhodnější jsou pro ně oblasti s maximální teplotou do 38,9 stupně Celsia.

Na základě těchto faktorů existují vhodná místa pro život těchto velkých sršní podél většiny amerického pobřeží, ve většině Evropy, v severní části Jižní Ameriky, střední Africe, východní Austrálii i na většině Nového Zélandu. V bezpečí jsou naopak místa uprostřed amerického kontinentu, kde je příliš horko a málo srážek.

Invazi ovlivňuje celé spektrum faktorů

Na základě šíření jiné invazivní sršně (sršně asijské) i sledování rychlosti migrace sršně mandarínské autoři předpokládají, že se hmyz může do nových míst dostávat značně rychle. Za rok může urazit přes sto kilometrů, takže osídlit celý stát Washington by jim mohlo trvat jen asi dvacet let.

Tyto modely jsou podle autorů nejhůře doloženou částí studie – na reálném šíření sršní se totiž může podepsat celá řada různých faktorů. Šíření je navíc značně náhodné, má v něm velkou roli člověk a jeho aktivita a nedá se tedy příliš předpovídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 13 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 16 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 16 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 20 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
22. 2. 2026

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...