Ekologové popsali, kam se mohou šířit obří sršně mandarínské. Vyhovuje jim teplo a mírné zimy

Biologové z Washingtonské státní univerzity přišli s předpovědí, jak a kam se bude po světě šířit sršeň mandarínská. Jejich model ukazuje, že jí vyhovuje velký rozsah prostředí – a má tedy potenciál rozšířit se po velké části Spojených států amerických i Evropy.

Podle studie v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences to vypadá, že jakmile se podaří tomuto hmyzu uchytit v nějaké části světa, nemá problém z ní expandovat dál.

V současné době se to děje ve státě Washington. Vědci předpokládají, že jestli tam najde sršeň domov, nestojí jí nic v cestě, aby se rozšířila podél většiny západního pobřeží USA.

Stejný potenciál šíření má také podél východního pobřeží USA a v mnoha částech Afriky, Austrálie, Evropy nebo Jižní Ameriky, pokud se tam s lidmi omylem dostane.

Čím červenější místo, tím vhodnější pro sršeň:

Potenciál šíření sršně mandarínské po světě
Zdroj: PNAS

„Zjistili jsme, že jí vyhovuje mnoho podnebných podmínek v USA i jinde na světě,“ uvedl hlavní autor studie, entomolog Keng-pching Ču. Ve spolupráci s dalšími experty prostudoval asi dvě stovky záznamů o přirozeném životním prostředí těchto tvorů v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchajwanu. Pak takto získaná data vložil do ekologických modelů, které zahrnují i klimatická data. Výsledkem je globální mapa potenciálu šíření těchto velkých sršní po šesti kontinentech Země.

Sršeň mandarínská pochází z lesnatých částí Asie. Její dělnice dosahují délky minimálně 3 centimetrů a královny mohou měřit až okolo 5,5 centimetru a mít rozpětí křídel i více než 7,6 centimetru. Nejsou tedy zase o tolik větší než u nás žijící sršně evropské, které mohou měřit až 3,5 centimetru. Jsou ale agresivnější – ohrožují totiž včelstva, která se proti nim neumí bránit. Stává se to zejména na konci léta a na podzim, kdy kolonie těchto sršní ničí celé včelí kolonie. Získají tak dost zdrojů, aby jejich roj mohl stvořit nové královny.

Podle ekologů jsou tito tvorové nejlépe přizpůsobení místům s teplými léty, nepříliš chladnými zimami a dostatkem srážek. Smrtící je pro ně extrémní vedro, takže nejvhodnější jsou pro ně oblasti s maximální teplotou do 38,9 stupně Celsia.

Na základě těchto faktorů existují vhodná místa pro život těchto velkých sršní podél většiny amerického pobřeží, ve většině Evropy, v severní části Jižní Ameriky, střední Africe, východní Austrálii i na většině Nového Zélandu. V bezpečí jsou naopak místa uprostřed amerického kontinentu, kde je příliš horko a málo srážek.

Invazi ovlivňuje celé spektrum faktorů

Na základě šíření jiné invazivní sršně (sršně asijské) i sledování rychlosti migrace sršně mandarínské autoři předpokládají, že se hmyz může do nových míst dostávat značně rychle. Za rok může urazit přes sto kilometrů, takže osídlit celý stát Washington by jim mohlo trvat jen asi dvacet let.

Tyto modely jsou podle autorů nejhůře doloženou částí studie – na reálném šíření sršní se totiž může podepsat celá řada různých faktorů. Šíření je navíc značně náhodné, má v něm velkou roli člověk a jeho aktivita a nedá se tedy příliš předpovídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
včera v 08:00

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
včera v 07:00

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.