Dvě hodiny denně, v noci vůbec. Čína hodlá nezletilým omezit přístup k internetu

Čínský úřad pro dohled nad internetem stanovil předpisy, které mají omezit dobu, již děti tráví na svých chytrých telefonech. Má to snížit jejich problémy se závislostí na mobilních technologiích. Analytici to považují za silný úder firmám, jako jsou Tencent a ByteDance, tedy společnostem provozujícím sociální média a online hry.

Čínský úřad pro kyberprostor ve středu na svých stránkách zveřejnil návrh pokynů, které dramaticky snižují možnosti dětí využívat internet.

Podle nich nebudou moci nezletilí používat většinu internetových služeb na mobilních zařízeních od 22:00 do 6:00 a děti ve věku od 16 do 18 let budou moci internet používat maximálně dvě hodiny denně. Děti ve věku od 8 do 15 let by směly internet využívat pouze hodinu denně a děti mladší 8 let pouze 40 minut.

Poskytovatelé těchto služeb by měli pravidla, jakmile začnou platit, implementovat do svých aplikací – jak bude dodržování vymáháno ze strany rodičů, se v návrhu neřeší.

Výjimku budou mít pouze některé služby, jako jsou aplikace nebo platformy, které výše uvedený úřad považuje za vhodné pro fyzický a duševní rozvoj nezletilých. Zatím ale nikde není upřesněné, pro které konkrétní služby budou takové výjimky povolené.

Omezení jsou nejnovější součástí snahy Pekingu snížit závislost na internetu, kterou tamní experti považují mezi mládeží za stále rostoucí.

Dosavadní pokusy o regulaci selhaly. V roce 2019 Peking omezil denní dobu hraní online her u dětí na 90 minut denně a v roce 2021 tato omezení zpřísnil a povolil dětem hrát online hry pouze hodinu denně v pátek, o víkendech a státních svátcích.

Problémy pro vládce trhu

Pravidla, která Čína přijala v minulosti, nastavila pro platformy s krátkými videy ještě další omezení. Weby, jako jsou Douyin, Bilibili a Kuaishou, nabízejí režimy pro mládež, jež omezují typ obsahu zobrazovaného nezletilým i dobu, po níž mohou službu používat. Děti na nich také přednostně vidí vzdělávací obsah, například vědecké experimenty.

Nejnovější omezení by podle agentury AFP měla dopad na firmy, jako je Tencent, největší čínskou společnost zabývající se online hrami, a ByteDance, která provozuje populární platformu pro krátká videa Douyin. Firmy jsou v Číně často zodpovědné za prosazování předpisů.

„V zájmu účinného posílení ochrany nezletilých na internetu Čínský úřad pro dohled nad internetem v posledních letech prosazoval zavedení zvláštního režimu pro mládež na internetových platformách, rozšíření jeho pokrytí, optimalizaci jeho funkcí a obohacení o obsah vhodný pro daný věk,“ poznamenal úřad. „Od spuštění tohoto režimu došlo k pozitivnímu dopadu na snížení závislosti mládeže na internetu a dopadu nežádoucích informací,“ dodal.

Tento návrh neznamená, že bude automaticky přijatý – ještě se k němu může do 2. září vyjádřit veřejnost. Pak budou pravidla schválená, u minulých návrhů se připomínky veřejnosti na návrzích nijak neprojevily.

Na internetu jsou všichni

Podle poslední dostupné oficiální zprávy jsou v současné době děti a dospívající v Číně „hyperpropojení“ a používají internet způsobem, který byl pro předchozí generace nepředstavitelný a nedostupný.

Dle zprávy, kterou vydaly vládou sdružené Čínské informační centrum pro internet a Komunistická liga mládeže Číny, používalo roku 2019 v zemi internet 93,1 procenta nezletilých. Novější údaje nejsou dostupné.

Internet přitom rychle pronikl i na venkov. Rozšíření mezi nezletilými ve městech bylo 93,9 procenta, což je jen o 3,6 procenta víc než u jejich venkovských protějšků. Téměř všichni přistupovali k internetu prostřednictvím chytrých telefonů. 

Používání mobilních telefonů nějak omezovalo 81,9 procenta čínských škol. Za účelem vzdělávání se na internet připojilo 89,6 procenta dětí, ale jde o údaje z doby před covidem. Odborný web TechCrunch upozorňuje, že pandemie a přísná pravidla cifru posunula ke 100 procentům. 

Asi 17,3 procenta nezletilých v tomto průzkumu uvedlo, že si na internetu vypěstovalo „psychickou závislost“. Výsledek je ale třeba brát s rezervou, protože je založen na subjektivním hodnocení respondentů.