Dospělí jsou v přítomnosti dětí štědřejší a soucitnější vůči okolí, dokládá experiment

Přítomnost dětí vzbuzuje u dospělých více empatie a jsou tak výrazně ochotnější přispět na charitu. Vyplývá to ze závěrů experimentu, které publikoval časopis Social Psychological and Personality Science. Pohlaví ani rodičovství přitom v tomto ohledu nehraje zásadní roli.

Jak přítomnost nejmladší generace ovlivňuje soucitné chování u dospělých, zjišťovali britští psychologové. Pro svých osm experimentů měli k dispozici více než dva tisíce dobrovolníků. V rámci výzkumu například požádali část účastníků, aby popsali, jaké jsou typické děti.

Skupina, která tak učinila, následně vykazovala vyšší citlivost vůči hodnotám, jako je vstřícnost a sociální spravedlnost. Byli také empatičtější vůči ostatním lidem, kteří se nacházeli v nepříjemných situacích.

V následné terénní studii pak vědecký tým hodnotil ochotu kolemjdoucích na nákupní ulici v Bathu finančně podpořit dobročinnou sbírku pro lidi s rakovinou krve.

Ukázalo se, že když se zrovna v okolí žádné děti nenacházely, bylo pravděpodobné, že na charitu někdo přispěje jednou za deset minut. V opačném případě připadaly na deset minut dva finanční dary.  

Muži i ženy, rodiče i bezdětní

Porozovaný rozdíl podle vědců nelze vysvětlit například větším ruchem na ulici v některých časech ani tím, zda dárce dítě přímo doprovázelo. Domnívají se, že roli v tomto ohledu hrála přítomnost dětí v okolí, která dospělé mohla motivovat k tomu, aby se chovali štědřeji.  

Zmíněný efekt pozorovali výzkumníci u mužů i žen, rodičů i bezdětných a u mladších i starších lidí. Dokonce byl patrný i u těch, kteří vůči dětem zaujímali relativně negativní postoj. 

„I když máme dřívější důkazy o tom, že jsme k dětem obvykle vstřícnější a empatičtější, až doposud nebyl proveden žádný výzkum, který by zjišťoval, zda u nás už jen samotná přítomnost nejmladší generace vyvolává prosociální motivaci a dárcovské sklony vůči věcem, které s dětmi přímo nesouvisí,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Lukas Wolf.

Dodal, že tato oblast vyžaduje další bádání. Podle něj však jejich zjištění naznačuje, že děti by mohly pozitivně ovlivňovat postoje dospělých, a to třeba v prostředích, kde se činí důležitá rozhodnutí týkající se například boje se změnou klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...