Do vesmíru poletí lovec elfů a skřítků. Sonda TARANIS je vybavená i českými přístroji

V noci na 17. listopadu má odstartovat z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně družice TARANIS. Jejím úkolem je výzkum výbojů zvaných skřítci, světelných kruhů nebo záření gama nad bouřkovými oblastmi. Na vývoji dvou ze sedmi přístrojů na palubě sondy se podíleli odborníci z Česka.

Družice bude z výšky 700 kilometrů zkoumat tajemné jevy, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Podle akademie věd se zaměří především na výboje typu sprite, neboli skřítky, nazvané podle podoby s bájnými bytostmi. Sonda však bude zkoumat i fontány modrého světla (blue jets), dvoubarevné modročervené obří výtrysky (gigantic jets) či rychle se zvětšující světelné kruhy (elves). Ty se objevují po úderu silného blesku. Sonda prozkoumá také gama záblesky, které vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů na vysoké energie.

Nadoblačné blesky
Zdroj: Martin Popek

TARANIS je mikrodružice typu MYRIADE, zaplatila ji francouzská kosmická agentura CNES. Sonda ponese řadu vědeckých přístrojů pro měření rádiových vln v širokém rozsahu kmitočtů, současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a s detekcí energetických elektronů.

„Jevy související s intenzivními bouřkami se dosud podařilo prozkoumat jen částečně. Předpokládáme, že unikátní synchronizované měření všech palubních přístrojů podstatně přispěje k novým objevům,“ uvedl Ondřej Santolík, který vede Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry akademie věd.

Vědci a inženýři z Česka spolupracovali na dvou ze sedmi aparatur. První z nich je přístroj IME-HF, který se zaměří na širokopásmové měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz. Skládá se ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem. Právě analyzátor vyvinuli vědci z Ústavu fyziky atmosféry. Antény pocházejí z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii.

„Tento přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln,“ popsal Santolík. Vědec v pátek ČTK řekl, že na analyzátoru s kolegy pracoval od roku 2006. Podle jeho slov celý projekt provázely různé problémy, byl i pozastaven kvůli nedostatku peněz.

Vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pak vytvořili analyzátor pro přístroj IDEE, který bude měřit energetické elektrony nad bouřemi.

Do vesmíru letí i přáníčka

Podle nynějšího plánu má být TARANIS vynesena raketou Vega na slunečně synchronní oběžnou dráhu okolo Země 17. listopadu ve 2:53 středoevropského času.

Kromě přístrojů pro výzkum na palubě letí do kosmu také 101 nejhezčích vzkazů, které lidé v roce 2016 zaslali během popularizační soutěže Pošlete vzkaz skřítkům. Jsou nahrány v paměti jednoho z českých analyzátorů. Soutěž pořádala Akademie věd ČR a časopis Vesmír. V paměti jsou podle Santolíka nahrána i jména všech 547 soutěžících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 16 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...