Do hlubin oceánu míří mise plavidla Ocean Zephyr. Bude zkoumat vliv člověka na podvodní život

4 minuty
Průzkum oceánu u Seychel
Zdroj: ČT24

Odhalit tajemství lidského působení na světový oceán je cílem nové výzkumné mise v Indickém oceánu. Původně zásobovací plavidlo Ocean Zephyr s britskou vědeckou posádkou na palubě bude po dobu sedmi týdnů zkoumat mořské proudění, chování živočišných druhů a především proměnu oceánského ekosystému pod vlivem člověka.

Tato mise nemá v dějinách oceánského výzkumu obdoby. Jejím cílem je dostat se do zatím nezmapovaných vod Indického oceánu a v hloubce dvou kilometrů tam posbírat co nejvíce cenných dat. Přesto, že je lidstvo na oceánech závislé, až 95 procent podmořského světa zatím nikdo neprozkoumal. A to se teď britští vědci pokusí změnit.

„Oceán se mění mnohem rychleji, než tomu bylo v posledních milionech let. Musíme této změně porozumět a musí to být hned. Blíží se série několika zlomových bodů, v důsledku kterých dojde ke zničení schopnosti oceánů podporovat život, jak ho známe na naší planetě,“  popsal vedoucí mise Oliver Steeds. 

Nákladní loď Ocean Zephyr vypluje směrem k Seychelám v Indickém oceánu z německého přístavu Bremerhaven. Od března se stane na sedm týdnů domovem týmu výzkumníků především z Velké Británie, specialisté ale budou pocházet i z dalších zemí. Očekávají, že se jim podaří objevit nové druhy živočichů. Především ovšem chtějí zmapovat následky znečištění a rostoucích teplot v oblasti Indického oceánu, na jehož březích žije celkem dva a půl miliardy lidí.

„V hlubokých vodách kolem Seychel neproběhl téměř žádný výzkum. Zatím tedy vůbec nevíme, co tam žije. Chceme to zjistit,“ těší se na výsledky profesor na Oxfordské univerzitě Alex Rogers.

Ocean Zephyr
Zdroj: ČTK

Dopady lidské činnosti neznáme

Výzkum probíhá především proto, že vědci nejsou v této oblasti schopní posoudit, jak se tam oceán mění – nevědí totiž ani, co tam žije a jak tamní ekosystémy fungují. 

Obyvatelé Seychel ale pociťují následky některých změn už nyní – rostoucí teploty vody tu způsobují například blednutí korálových útesů. Vědci doufají, že jim jejich mise dá odpovědi, jak takovým trendům zabránit, nebo s nimi alespoň úspěšně bojovat.

„Tímto výzkumem zjistíme, jak moc je ekosystém poškozen. Možná, že útesy, které se nachází v hlubinách, jsou zdravé. Což by byla dobrá zpráva. A pokud tomu tak skutečně je, mohly by posloužit jako útočiště těm, které se nachází v mělčích vodách,“ věří Paris Stefanoudis, zástupce velitele expedice.

Neprobádaný svět v temnotách Indického oceánu budou britští vědci zkoumat pomocí nejmodernější techniky. Nejdříve se ponoří do hloubky tří set metrů. Odtud vyšlou dálkově ovládané plavidlo s kamerou. To v pěti stech metrech pod hladinou vypustí sondu, která klesne až do hloubky dvou kilometrů.

„Také jsme vyvinuli celou řadu nových technologií a kamerových systémů, díky kterým získáme nové 3D mapy mořských ekosystémů, které objevíme,“ doplňuje Oliver Steeds. 

Mise, kterou podporuje přes 40 organizací z celého světa, potrvá i s následným výzkumem tři roky. Závěry chtějí její účastníci představit na summitu o stavu Indického oceánu, který se uskuteční ke konci roku 2021. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...