Do hlubin oceánu míří mise plavidla Ocean Zephyr. Bude zkoumat vliv člověka na podvodní život

Nahrávám video
Průzkum oceánu u Seychel
Zdroj: ČT24

Odhalit tajemství lidského působení na světový oceán je cílem nové výzkumné mise v Indickém oceánu. Původně zásobovací plavidlo Ocean Zephyr s britskou vědeckou posádkou na palubě bude po dobu sedmi týdnů zkoumat mořské proudění, chování živočišných druhů a především proměnu oceánského ekosystému pod vlivem člověka.

Tato mise nemá v dějinách oceánského výzkumu obdoby. Jejím cílem je dostat se do zatím nezmapovaných vod Indického oceánu a v hloubce dvou kilometrů tam posbírat co nejvíce cenných dat. Přesto, že je lidstvo na oceánech závislé, až 95 procent podmořského světa zatím nikdo neprozkoumal. A to se teď britští vědci pokusí změnit.

„Oceán se mění mnohem rychleji, než tomu bylo v posledních milionech let. Musíme této změně porozumět a musí to být hned. Blíží se série několika zlomových bodů, v důsledku kterých dojde ke zničení schopnosti oceánů podporovat život, jak ho známe na naší planetě,“  popsal vedoucí mise Oliver Steeds. 

Nákladní loď Ocean Zephyr vypluje směrem k Seychelám v Indickém oceánu z německého přístavu Bremerhaven. Od března se stane na sedm týdnů domovem týmu výzkumníků především z Velké Británie, specialisté ale budou pocházet i z dalších zemí. Očekávají, že se jim podaří objevit nové druhy živočichů. Především ovšem chtějí zmapovat následky znečištění a rostoucích teplot v oblasti Indického oceánu, na jehož březích žije celkem dva a půl miliardy lidí.

„V hlubokých vodách kolem Seychel neproběhl téměř žádný výzkum. Zatím tedy vůbec nevíme, co tam žije. Chceme to zjistit,“ těší se na výsledky profesor na Oxfordské univerzitě Alex Rogers.

Ocean Zephyr
Zdroj: ČTK

Dopady lidské činnosti neznáme

Výzkum probíhá především proto, že vědci nejsou v této oblasti schopní posoudit, jak se tam oceán mění – nevědí totiž ani, co tam žije a jak tamní ekosystémy fungují. 

Obyvatelé Seychel ale pociťují následky některých změn už nyní – rostoucí teploty vody tu způsobují například blednutí korálových útesů. Vědci doufají, že jim jejich mise dá odpovědi, jak takovým trendům zabránit, nebo s nimi alespoň úspěšně bojovat.

„Tímto výzkumem zjistíme, jak moc je ekosystém poškozen. Možná, že útesy, které se nachází v hlubinách, jsou zdravé. Což by byla dobrá zpráva. A pokud tomu tak skutečně je, mohly by posloužit jako útočiště těm, které se nachází v mělčích vodách,“ věří Paris Stefanoudis, zástupce velitele expedice.

Neprobádaný svět v temnotách Indického oceánu budou britští vědci zkoumat pomocí nejmodernější techniky. Nejdříve se ponoří do hloubky tří set metrů. Odtud vyšlou dálkově ovládané plavidlo s kamerou. To v pěti stech metrech pod hladinou vypustí sondu, která klesne až do hloubky dvou kilometrů.

„Také jsme vyvinuli celou řadu nových technologií a kamerových systémů, díky kterým získáme nové 3D mapy mořských ekosystémů, které objevíme,“ doplňuje Oliver Steeds. 

Mise, kterou podporuje přes 40 organizací z celého světa, potrvá i s následným výzkumem tři roky. Závěry chtějí její účastníci představit na summitu o stavu Indického oceánu, který se uskuteční ke konci roku 2021. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 56 mminutami

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 21 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 23 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026
Načítání...