Do hlubin oceánu míří mise plavidla Ocean Zephyr. Bude zkoumat vliv člověka na podvodní život

4 minuty
Průzkum oceánu u Seychel
Zdroj: ČT24

Odhalit tajemství lidského působení na světový oceán je cílem nové výzkumné mise v Indickém oceánu. Původně zásobovací plavidlo Ocean Zephyr s britskou vědeckou posádkou na palubě bude po dobu sedmi týdnů zkoumat mořské proudění, chování živočišných druhů a především proměnu oceánského ekosystému pod vlivem člověka.

Tato mise nemá v dějinách oceánského výzkumu obdoby. Jejím cílem je dostat se do zatím nezmapovaných vod Indického oceánu a v hloubce dvou kilometrů tam posbírat co nejvíce cenných dat. Přesto, že je lidstvo na oceánech závislé, až 95 procent podmořského světa zatím nikdo neprozkoumal. A to se teď britští vědci pokusí změnit.

„Oceán se mění mnohem rychleji, než tomu bylo v posledních milionech let. Musíme této změně porozumět a musí to být hned. Blíží se série několika zlomových bodů, v důsledku kterých dojde ke zničení schopnosti oceánů podporovat život, jak ho známe na naší planetě,“  popsal vedoucí mise Oliver Steeds. 

Nákladní loď Ocean Zephyr vypluje směrem k Seychelám v Indickém oceánu z německého přístavu Bremerhaven. Od března se stane na sedm týdnů domovem týmu výzkumníků především z Velké Británie, specialisté ale budou pocházet i z dalších zemí. Očekávají, že se jim podaří objevit nové druhy živočichů. Především ovšem chtějí zmapovat následky znečištění a rostoucích teplot v oblasti Indického oceánu, na jehož březích žije celkem dva a půl miliardy lidí.

„V hlubokých vodách kolem Seychel neproběhl téměř žádný výzkum. Zatím tedy vůbec nevíme, co tam žije. Chceme to zjistit,“ těší se na výsledky profesor na Oxfordské univerzitě Alex Rogers.

Ocean Zephyr
Zdroj: ČTK

Dopady lidské činnosti neznáme

Výzkum probíhá především proto, že vědci nejsou v této oblasti schopní posoudit, jak se tam oceán mění – nevědí totiž ani, co tam žije a jak tamní ekosystémy fungují. 

Obyvatelé Seychel ale pociťují následky některých změn už nyní – rostoucí teploty vody tu způsobují například blednutí korálových útesů. Vědci doufají, že jim jejich mise dá odpovědi, jak takovým trendům zabránit, nebo s nimi alespoň úspěšně bojovat.

„Tímto výzkumem zjistíme, jak moc je ekosystém poškozen. Možná, že útesy, které se nachází v hlubinách, jsou zdravé. Což by byla dobrá zpráva. A pokud tomu tak skutečně je, mohly by posloužit jako útočiště těm, které se nachází v mělčích vodách,“ věří Paris Stefanoudis, zástupce velitele expedice.

Neprobádaný svět v temnotách Indického oceánu budou britští vědci zkoumat pomocí nejmodernější techniky. Nejdříve se ponoří do hloubky tří set metrů. Odtud vyšlou dálkově ovládané plavidlo s kamerou. To v pěti stech metrech pod hladinou vypustí sondu, která klesne až do hloubky dvou kilometrů.

„Také jsme vyvinuli celou řadu nových technologií a kamerových systémů, díky kterým získáme nové 3D mapy mořských ekosystémů, které objevíme,“ doplňuje Oliver Steeds. 

Mise, kterou podporuje přes 40 organizací z celého světa, potrvá i s následným výzkumem tři roky. Závěry chtějí její účastníci představit na summitu o stavu Indického oceánu, který se uskuteční ke konci roku 2021. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 6 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 7 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 10 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 12 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 15 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...