Do hlubin oceánu míří mise plavidla Ocean Zephyr. Bude zkoumat vliv člověka na podvodní život

4 minuty
Průzkum oceánu u Seychel
Zdroj: ČT24

Odhalit tajemství lidského působení na světový oceán je cílem nové výzkumné mise v Indickém oceánu. Původně zásobovací plavidlo Ocean Zephyr s britskou vědeckou posádkou na palubě bude po dobu sedmi týdnů zkoumat mořské proudění, chování živočišných druhů a především proměnu oceánského ekosystému pod vlivem člověka.

Tato mise nemá v dějinách oceánského výzkumu obdoby. Jejím cílem je dostat se do zatím nezmapovaných vod Indického oceánu a v hloubce dvou kilometrů tam posbírat co nejvíce cenných dat. Přesto, že je lidstvo na oceánech závislé, až 95 procent podmořského světa zatím nikdo neprozkoumal. A to se teď britští vědci pokusí změnit.

„Oceán se mění mnohem rychleji, než tomu bylo v posledních milionech let. Musíme této změně porozumět a musí to být hned. Blíží se série několika zlomových bodů, v důsledku kterých dojde ke zničení schopnosti oceánů podporovat život, jak ho známe na naší planetě,“  popsal vedoucí mise Oliver Steeds. 

Nákladní loď Ocean Zephyr vypluje směrem k Seychelám v Indickém oceánu z německého přístavu Bremerhaven. Od března se stane na sedm týdnů domovem týmu výzkumníků především z Velké Británie, specialisté ale budou pocházet i z dalších zemí. Očekávají, že se jim podaří objevit nové druhy živočichů. Především ovšem chtějí zmapovat následky znečištění a rostoucích teplot v oblasti Indického oceánu, na jehož březích žije celkem dva a půl miliardy lidí.

„V hlubokých vodách kolem Seychel neproběhl téměř žádný výzkum. Zatím tedy vůbec nevíme, co tam žije. Chceme to zjistit,“ těší se na výsledky profesor na Oxfordské univerzitě Alex Rogers.

Ocean Zephyr
Zdroj: ČTK

Dopady lidské činnosti neznáme

Výzkum probíhá především proto, že vědci nejsou v této oblasti schopní posoudit, jak se tam oceán mění – nevědí totiž ani, co tam žije a jak tamní ekosystémy fungují. 

Obyvatelé Seychel ale pociťují následky některých změn už nyní – rostoucí teploty vody tu způsobují například blednutí korálových útesů. Vědci doufají, že jim jejich mise dá odpovědi, jak takovým trendům zabránit, nebo s nimi alespoň úspěšně bojovat.

„Tímto výzkumem zjistíme, jak moc je ekosystém poškozen. Možná, že útesy, které se nachází v hlubinách, jsou zdravé. Což by byla dobrá zpráva. A pokud tomu tak skutečně je, mohly by posloužit jako útočiště těm, které se nachází v mělčích vodách,“ věří Paris Stefanoudis, zástupce velitele expedice.

Neprobádaný svět v temnotách Indického oceánu budou britští vědci zkoumat pomocí nejmodernější techniky. Nejdříve se ponoří do hloubky tří set metrů. Odtud vyšlou dálkově ovládané plavidlo s kamerou. To v pěti stech metrech pod hladinou vypustí sondu, která klesne až do hloubky dvou kilometrů.

„Také jsme vyvinuli celou řadu nových technologií a kamerových systémů, díky kterým získáme nové 3D mapy mořských ekosystémů, které objevíme,“ doplňuje Oliver Steeds. 

Mise, kterou podporuje přes 40 organizací z celého světa, potrvá i s následným výzkumem tři roky. Závěry chtějí její účastníci představit na summitu o stavu Indického oceánu, který se uskuteční ke konci roku 2021. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...