Do hlubin oceánu míří mise plavidla Ocean Zephyr. Bude zkoumat vliv člověka na podvodní život

4 minuty
Průzkum oceánu u Seychel
Zdroj: ČT24

Odhalit tajemství lidského působení na světový oceán je cílem nové výzkumné mise v Indickém oceánu. Původně zásobovací plavidlo Ocean Zephyr s britskou vědeckou posádkou na palubě bude po dobu sedmi týdnů zkoumat mořské proudění, chování živočišných druhů a především proměnu oceánského ekosystému pod vlivem člověka.

Tato mise nemá v dějinách oceánského výzkumu obdoby. Jejím cílem je dostat se do zatím nezmapovaných vod Indického oceánu a v hloubce dvou kilometrů tam posbírat co nejvíce cenných dat. Přesto, že je lidstvo na oceánech závislé, až 95 procent podmořského světa zatím nikdo neprozkoumal. A to se teď britští vědci pokusí změnit.

„Oceán se mění mnohem rychleji, než tomu bylo v posledních milionech let. Musíme této změně porozumět a musí to být hned. Blíží se série několika zlomových bodů, v důsledku kterých dojde ke zničení schopnosti oceánů podporovat život, jak ho známe na naší planetě,“  popsal vedoucí mise Oliver Steeds. 

Nákladní loď Ocean Zephyr vypluje směrem k Seychelám v Indickém oceánu z německého přístavu Bremerhaven. Od března se stane na sedm týdnů domovem týmu výzkumníků především z Velké Británie, specialisté ale budou pocházet i z dalších zemí. Očekávají, že se jim podaří objevit nové druhy živočichů. Především ovšem chtějí zmapovat následky znečištění a rostoucích teplot v oblasti Indického oceánu, na jehož březích žije celkem dva a půl miliardy lidí.

„V hlubokých vodách kolem Seychel neproběhl téměř žádný výzkum. Zatím tedy vůbec nevíme, co tam žije. Chceme to zjistit,“ těší se na výsledky profesor na Oxfordské univerzitě Alex Rogers.

Ocean Zephyr
Zdroj: ČTK

Dopady lidské činnosti neznáme

Výzkum probíhá především proto, že vědci nejsou v této oblasti schopní posoudit, jak se tam oceán mění – nevědí totiž ani, co tam žije a jak tamní ekosystémy fungují. 

Obyvatelé Seychel ale pociťují následky některých změn už nyní – rostoucí teploty vody tu způsobují například blednutí korálových útesů. Vědci doufají, že jim jejich mise dá odpovědi, jak takovým trendům zabránit, nebo s nimi alespoň úspěšně bojovat.

„Tímto výzkumem zjistíme, jak moc je ekosystém poškozen. Možná, že útesy, které se nachází v hlubinách, jsou zdravé. Což by byla dobrá zpráva. A pokud tomu tak skutečně je, mohly by posloužit jako útočiště těm, které se nachází v mělčích vodách,“ věří Paris Stefanoudis, zástupce velitele expedice.

Neprobádaný svět v temnotách Indického oceánu budou britští vědci zkoumat pomocí nejmodernější techniky. Nejdříve se ponoří do hloubky tří set metrů. Odtud vyšlou dálkově ovládané plavidlo s kamerou. To v pěti stech metrech pod hladinou vypustí sondu, která klesne až do hloubky dvou kilometrů.

„Také jsme vyvinuli celou řadu nových technologií a kamerových systémů, díky kterým získáme nové 3D mapy mořských ekosystémů, které objevíme,“ doplňuje Oliver Steeds. 

Mise, kterou podporuje přes 40 organizací z celého světa, potrvá i s následným výzkumem tři roky. Závěry chtějí její účastníci představit na summitu o stavu Indického oceánu, který se uskuteční ke konci roku 2021. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 18 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...