Covidové prsty mohou vydržet až půl roku, ukazují studie

Mezi běžné projevy nákazy koronavirem patří suchý kašel, horečka a zadýchávání. Od propuknutí pandemie covidu-19 je znám také další symptom v podobě zarudnutí až fialového zbarvení prstů na nohou, v některých případech provázeného otoky, kterému lékaři začali přezdívat „covidové prsty“. Nyní vědci zjistili, že tato kožní reakce připomínající omrzliny může přetrvávat i šest měsíců po nákaze, napsal zpravodajský server news.com.au.

Covidové prsty se obvykle vyvinou během týdne od nákazy koronavirem a mohou trvat dva týdny. Vědci nicméně zjistili, že u některých pacientů mohou přetrvávat až půl roku poté, co nákazu překonali. Na tento jev narazili vědci Všeobecné nemocnice v Massachusetts ve spolupráci s Mezinárodní ligou dermatologických společností a Americkou akademií dermatologie.

V dubnu 2020 tyto subjekty společně vytvořily mezinárodní registr kožních projevů covidu-19, kam přispívali kožní lékaři z 39 zemí světa pečující o pacienty, jejichž nákazu koronavirem provázely kožní potíže. Z 505 zanesených pacientů zaznamenali symptomy „covidových prstů“ u 318 z nich, tedy u více než 60 procent.

Pacienti vypadali, jako by prodělali omrzliny. Většina těchto symptomů trvala průměrně 12 dní, ale u některých pacientů vědci zaznamenali mnohem delší trvání. „Když jsme se zaměřili na trvání tohoto kožního projevu, někteří z pacientů ho měli neuvěřitelně dlouhou dobu,“ řekla doktorka Esther Freemanová z registru kožních projevů covidu-19.

Mírné, ale nápadné projevy

Otoky a zarudnutí se objevují především na prstech u nohou, ale tento symptom se může také projevit zčervenáním a otoky prstů na rukou. „Ve většině případů to odezní samo a je to relativně mírné,“ řekla Freemanová. Dodala ale, že někteří pacienti měli zarudlé až fialové a bolestivě opuchlé prsty mnoho měsíců. Vzhledem k tomu, že na „covidové prsty“ zatím není známá žádná léčba, nemohou toho pro tyto pacienty lékaři mnoho udělat.

„Nechci, aby lidé začali panikařit. Myslím si, že je důležité je ujistit, že jde obvykle o dost mírný projev této choroby. A zároveň je důležité si uvědomit, že existuje podskupina pacientů, kteří mají velmi dlouho přetrvávající příznaky, což potřebujeme dále prozkoumat,“ uvedla Freemanová.

„Na kůži můžeme pohlížet jako na okno do zbytku těla, protože jde o zánět, který vidíme – a může být známkou zánětu na jiném místě těla. Myslím, že případy, které máme (v registru), jsou pravděpodobně jen špičkou ledovce. Nejspíš se to stává mnohem častěji. Také proto o nich informujeme, protože díky tomu je může rozpoznat více lidí,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 11 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 12 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 13 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 13 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 16 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...