Covidové prsty mohou vydržet až půl roku, ukazují studie

Mezi běžné projevy nákazy koronavirem patří suchý kašel, horečka a zadýchávání. Od propuknutí pandemie covidu-19 je znám také další symptom v podobě zarudnutí až fialového zbarvení prstů na nohou, v některých případech provázeného otoky, kterému lékaři začali přezdívat „covidové prsty“. Nyní vědci zjistili, že tato kožní reakce připomínající omrzliny může přetrvávat i šest měsíců po nákaze, napsal zpravodajský server news.com.au.

Covidové prsty se obvykle vyvinou během týdne od nákazy koronavirem a mohou trvat dva týdny. Vědci nicméně zjistili, že u některých pacientů mohou přetrvávat až půl roku poté, co nákazu překonali. Na tento jev narazili vědci Všeobecné nemocnice v Massachusetts ve spolupráci s Mezinárodní ligou dermatologických společností a Americkou akademií dermatologie.

V dubnu 2020 tyto subjekty společně vytvořily mezinárodní registr kožních projevů covidu-19, kam přispívali kožní lékaři z 39 zemí světa pečující o pacienty, jejichž nákazu koronavirem provázely kožní potíže. Z 505 zanesených pacientů zaznamenali symptomy „covidových prstů“ u 318 z nich, tedy u více než 60 procent.

Pacienti vypadali, jako by prodělali omrzliny. Většina těchto symptomů trvala průměrně 12 dní, ale u některých pacientů vědci zaznamenali mnohem delší trvání. „Když jsme se zaměřili na trvání tohoto kožního projevu, někteří z pacientů ho měli neuvěřitelně dlouhou dobu,“ řekla doktorka Esther Freemanová z registru kožních projevů covidu-19.

Mírné, ale nápadné projevy

Otoky a zarudnutí se objevují především na prstech u nohou, ale tento symptom se může také projevit zčervenáním a otoky prstů na rukou. „Ve většině případů to odezní samo a je to relativně mírné,“ řekla Freemanová. Dodala ale, že někteří pacienti měli zarudlé až fialové a bolestivě opuchlé prsty mnoho měsíců. Vzhledem k tomu, že na „covidové prsty“ zatím není známá žádná léčba, nemohou toho pro tyto pacienty lékaři mnoho udělat.

„Nechci, aby lidé začali panikařit. Myslím si, že je důležité je ujistit, že jde obvykle o dost mírný projev této choroby. A zároveň je důležité si uvědomit, že existuje podskupina pacientů, kteří mají velmi dlouho přetrvávající příznaky, což potřebujeme dále prozkoumat,“ uvedla Freemanová.

„Na kůži můžeme pohlížet jako na okno do zbytku těla, protože jde o zánět, který vidíme – a může být známkou zánětu na jiném místě těla. Myslím, že případy, které máme (v registru), jsou pravděpodobně jen špičkou ledovce. Nejspíš se to stává mnohem častěji. Také proto o nich informujeme, protože díky tomu je může rozpoznat více lidí,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 10 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 16 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 17 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 19 hhodinami
Načítání...