Covidová vakcína Moderny funguje podle testů i proti variantám, které se objevily v Anglii a Jižní Africe

Americká biotechnologická společnost Moderna oznámila, že její vakcína proti covidu-19 podle laboratorních testů spouští odezvu imunitního systému i v případě infekce nakažlivějšími mutacemi koronaviru, které se poprvé objevily v Británii a v Jihoafrické republice. Firma však přesto zahájí dvě nové studie kvůli zjištění, že protilátky, které si naočkovaný jedinec po vakcinaci vytvoří, méně zabírají proti variantě SARS-CoV-2 objevené v JAR, napsal list The Washington Post.

Moderna proto začne v klinických testech zkoušet, jestli by lepší celkovou ochranu nezajistila ještě třetí dávka vakcíny. Vědci už totiž mají očkovací látku vytvořenou specificky proti jihoafrické variantě a nyní testují, jak by posílila imunitu, pokud by doplnila již schválené dvě dávky původní vakcíny. Výsledky by měly být známy za několik měsíců.

„Virus se neustále proměňuje a my se budeme posouvat, abychom se ujistili, že virus porazíme, ať se vydá kudykoli,“ řekl prezident firmy Stephen Hoge.

Vědci v testech zjistili, že vakcína Moderny je stejně účinná proti britské variantě, jako proti „normálnímu“ koronaviru. U varianty objevené v JAR byla však účinnost vytvořených protilátek šestkrát nižší, stále je ovšem podle nich možné vakcínu považovat za účinnou i proti této mutaci. Neznamená to, že by byla účinnost vakcíny šestkát nižší – pokles její účinnosti je zřejmě spíše v jednotkách procent. Společnost svoje zjištění ještě nepublikovala v recenzovaném vědeckém časopise, ale plánuje to. Zatím jsou výsledky na preprintovém serveru, kde vědci zveřejňují svá zjištění před standardním recenzním řízením.

Odborníci z Moderny zatím neměli příležitost otestovat účinky vakcíny na dalších dvou variantách, které byly nedávno objevené – a to kalifornské a jihoamerické.

Nebezpečné varianty

Obě varianty experti objevili ke konci loňského roku. Mutování virů je obvyklým jevem, podoba SARS-COV-2 objevená v Británii a v JAR však vyvolala znepokojení, protože se týkala změn v proteinech, na něž se zaměřují při boji s virem již schválené vakcíny. Mezi vědci proto začaly růst obavy, že by nové mutace mohly učinit očkovací látky zastaralými jen týdny po jejich schválení. Oznámení firmy Moderna podle The Washington Post tento strach do značné míry mírní.

Také konkurenční vakcína společností Pfizer/BioNTech už prokázala svou účinnost vůči variantě poprvé objevené v Anglii a protože je velmi podobná očkování od Moderny, očekává se i podobný účinek proti jihoafrické variantě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 17 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...