Covid může u dětí výjimečně vyvolat zánětlivé onemocnění, projevuje se třeba zarudlýma očima

Nahrávám video

Onemocnění covid-19 může mít ojediněle u dětí nebezpečný důsledek. Projevuje se vyrážkou, zarudlýma očima nebo loupající se kůží na nohou. Lékaři mu říkají syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi. Začíná se projevovat týdny po nákaze koronavirem.

U dvouleté Sofie začalo onemocnění vysokou horečkou a celkovou únavou. Pak se objevily další příznaky. „Třetí nebo čtvrtý den se přidal průjem, bolesti břicha, pak začala zvracet a nejedla ani léky, byla už apatická,“ přibližuje maminka Lucie Máchová.

Čtvrtý den odvezli rodiče Sofii k lékaři. Ten ji hned poslal na jednotku intenzivní péče. „Sofinka byla jeden z těch specifických případů, protože nezareagovala úplně adekvátně na úvodní léčbu,“ popisuje lékařka z oddělení intenzivní péče Fakultní nemocnice Motol Michaela Šibíková.

Po čtyřech dnech se lékařům podařilo potlačit přehnanou imunitní reakci jejího těla. „Ta zjevně oslabená imunita covidem se snaží s něčím bojovat, v tuto chvíli ale nevíme s čím,“ vysvětluje Ondřej Hrušák z Kliniky dětské hematologie a onkologie motolské nemocnice.

Onemocnění je vzácné, podle zatím dostupných dat to vypadá, že se vyvine u jednoho z tisíce dětí, které nemoc covid-19 prodělaly. V pražské fakultní nemocnici v Motole ošetřili třináct dětí, z toho tři byly ve vážném stavu.

V celém Česku jde od začátku pandemie podle lékařů o asi 60 dětí, většinou ve věku mezi dvěma až patnácti lety. Zásadní je syndrom rozpoznat a začít s léčbou včas.

„Typicky se u těchto dětí projeví prosáknutí očních víček, anebo dokonce u některých dětí vidíme, že můžou mít taková drobná krvácení nad bělmem očí, malinový jazyk. Typické jsou také projevy na kůži, prchavé vyrážky na krku, na ploskách nohou nebo na trupu,“ popisuje přednosta motolské pediatrické kliniky Jan Lébl.

Takové příznaky se obvykle projeví po dvou až šesti týdnech od prodělání nemoci covid-19. To ale v řadě případů probíhá bez příznaků. Děti po propuštění z nemocnice čekají pravidelné kontroly. Lékaři totiž zatím nevědí, jaké mohou být dlouhodobé dopady onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled