Covid může u dětí výjimečně vyvolat zánětlivé onemocnění, projevuje se třeba zarudlýma očima

Nahrávám video
Události: Výjimečné následky onemocnění koronavirem u dětí
Zdroj: ČT24

Onemocnění covid-19 může mít ojediněle u dětí nebezpečný důsledek. Projevuje se vyrážkou, zarudlýma očima nebo loupající se kůží na nohou. Lékaři mu říkají syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi. Začíná se projevovat týdny po nákaze koronavirem.

U dvouleté Sofie začalo onemocnění vysokou horečkou a celkovou únavou. Pak se objevily další příznaky. „Třetí nebo čtvrtý den se přidal průjem, bolesti břicha, pak začala zvracet a nejedla ani léky, byla už apatická,“ přibližuje maminka Lucie Máchová.

Čtvrtý den odvezli rodiče Sofii k lékaři. Ten ji hned poslal na jednotku intenzivní péče. „Sofinka byla jeden z těch specifických případů, protože nezareagovala úplně adekvátně na úvodní léčbu,“ popisuje lékařka z oddělení intenzivní péče Fakultní nemocnice Motol Michaela Šibíková.

Po čtyřech dnech se lékařům podařilo potlačit přehnanou imunitní reakci jejího těla. „Ta zjevně oslabená imunita covidem se snaží s něčím bojovat, v tuto chvíli ale nevíme s čím,“ vysvětluje Ondřej Hrušák z Kliniky dětské hematologie a onkologie motolské nemocnice.

Onemocnění je vzácné, podle zatím dostupných dat to vypadá, že se vyvine u jednoho z tisíce dětí, které nemoc covid-19 prodělaly. V pražské fakultní nemocnici v Motole ošetřili třináct dětí, z toho tři byly ve vážném stavu.

V celém Česku jde od začátku pandemie podle lékařů o asi 60 dětí, většinou ve věku mezi dvěma až patnácti lety. Zásadní je syndrom rozpoznat a začít s léčbou včas.

„Typicky se u těchto dětí projeví prosáknutí očních víček, anebo dokonce u některých dětí vidíme, že můžou mít taková drobná krvácení nad bělmem očí, malinový jazyk. Typické jsou také projevy na kůži, prchavé vyrážky na krku, na ploskách nohou nebo na trupu,“ popisuje přednosta motolské pediatrické kliniky Jan Lébl.

Takové příznaky se obvykle projeví po dvou až šesti týdnech od prodělání nemoci covid-19. To ale v řadě případů probíhá bez příznaků. Děti po propuštění z nemocnice čekají pravidelné kontroly. Lékaři totiž zatím nevědí, jaké mohou být dlouhodobé dopady onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 18 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 20 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...