Čokoládu ohrožuje agresivní virus. Vědci to zatím řešili očkováním, teď chtějí nasadit matematiku

Kakaovníky v Africe trpí virem, který snižuje celosvětovou úrodu čokolády. Řešení je složité a nákladné, proto věda hledá levnější a účinnější možnosti, jak šíření nemoci zamezit.

Rychle se šířící virus ohrožuje zdraví kakaovníků a sušených semen, z nichž se vyrábí čokoláda, a ohrožuje tak celosvětové zásoby nejoblíbenější pochoutky na světě.

Asi polovina světové čokolády pochází z jednoho místa na Zemi, a to z kakaovníků, které rostou v Pobřeží slonoviny a Ghaně. A právě v Ghaně napadá tyto stromy škodlivý virus, který způsobuje ztráty na úrodě ve výši patnáct až padesát procent. Takzvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku (CSSVD), kterou šíří drobný hmyz, likviduje listy, pupeny i květy stromů. Patří mezi nejškodlivější hrozby pro základní složku čokolády.

„Tento virus je opravdu zásadní hrozbou pro celosvětové dodávky čokolády,“ upozorňuje Benito Chen-Charpentier, profesor matematiky na Texaské univerzitě v Arlingtonu a autor studie, která vyšla v časopise PLOS ONE. „Pesticidy proti vlnatce, která virus přenáší, příliš nefungují, a tak se farmáři musí snažit zabránit šíření choroby vyřezáváním nakažených stromů a šlechtěním odolných stromů. Přes to všechno ale Ghana v posledních letech přišla o více než 254 milionů kakaovníků.“

Očkované stromy

Řešení existuje a bohaté státy by si ho mohly dovolit, ne tak ale chudá Ghana. Zemědělci mohou proti vlnatce bojovat tím, že stromům podají vakcíny, které je naočkují proti viru. Vakcíny jsou ale drahé, a navíc očkované stromy mívají menší úrodu kakaa, což celý boj proti nemoci ještě více komplikuje.

Profesor Chen-Charpentier společně s kolegy vymyslel jiné řešení. Spočívá v jeho oboru – aplikované matematice. Pomocí matematických dat určili, jak daleko od sebe mohou zemědělci vysadit očkované stromy, aby zabránili přeskakování hmyzu z jednoho stromu na druhý.

„Vlnatky mají několik způsobů pohybu, včetně přesunu z koruny do koruny, přenášení mravenci nebo zavátí větrem,“ uvedl vědec. „Potřebovali jsme vytvořit model pro pěstitele kakaa, aby věděli, jak daleko mohou bezpečně vysadit očkované stromy od neočkovaných, aby zabránili šíření viru a zároveň udrželi náklady těchto malých farmářů na přijatelné úrovni.“

Experimentováním s technikami matematického modelování vytvořil tým dva různé typy modelů, které umožňují zemědělcům vytvořit ochrannou vrstvu očkovaných kakaovníků kolem neočkovaných stromů.

„I když jsou tyto modely stále experimentální, jsou moc zajímavé a nadějné, protože by zemědělcům pomohly ochránit jejich úrodu a zároveň jim pomohly dosáhnout lepší úrody,“ dodal Chen-Charpentier. „To je dobré jak pro finanční výsledky zemědělců, tak pro naši celosvětovou závislost na čokoládě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 13 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 13 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 16 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 17 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 17 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 22 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
20. 5. 2026
Načítání...