Čokoládu ohrožuje agresivní virus. Vědci to zatím řešili očkováním, teď chtějí nasadit matematiku

Kakaovníky v Africe trpí virem, který snižuje celosvětovou úrodu čokolády. Řešení je složité a nákladné, proto věda hledá levnější a účinnější možnosti, jak šíření nemoci zamezit.

Rychle se šířící virus ohrožuje zdraví kakaovníků a sušených semen, z nichž se vyrábí čokoláda, a ohrožuje tak celosvětové zásoby nejoblíbenější pochoutky na světě.

Asi polovina světové čokolády pochází z jednoho místa na Zemi, a to z kakaovníků, které rostou v Pobřeží slonoviny a Ghaně. A právě v Ghaně napadá tyto stromy škodlivý virus, který způsobuje ztráty na úrodě ve výši patnáct až padesát procent. Takzvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku (CSSVD), kterou šíří drobný hmyz, likviduje listy, pupeny i květy stromů. Patří mezi nejškodlivější hrozby pro základní složku čokolády.

„Tento virus je opravdu zásadní hrozbou pro celosvětové dodávky čokolády,“ upozorňuje Benito Chen-Charpentier, profesor matematiky na Texaské univerzitě v Arlingtonu a autor studie, která vyšla v časopise PLOS ONE. „Pesticidy proti vlnatce, která virus přenáší, příliš nefungují, a tak se farmáři musí snažit zabránit šíření choroby vyřezáváním nakažených stromů a šlechtěním odolných stromů. Přes to všechno ale Ghana v posledních letech přišla o více než 254 milionů kakaovníků.“

Očkované stromy

Řešení existuje a bohaté státy by si ho mohly dovolit, ne tak ale chudá Ghana. Zemědělci mohou proti vlnatce bojovat tím, že stromům podají vakcíny, které je naočkují proti viru. Vakcíny jsou ale drahé, a navíc očkované stromy mívají menší úrodu kakaa, což celý boj proti nemoci ještě více komplikuje.

Profesor Chen-Charpentier společně s kolegy vymyslel jiné řešení. Spočívá v jeho oboru – aplikované matematice. Pomocí matematických dat určili, jak daleko od sebe mohou zemědělci vysadit očkované stromy, aby zabránili přeskakování hmyzu z jednoho stromu na druhý.

„Vlnatky mají několik způsobů pohybu, včetně přesunu z koruny do koruny, přenášení mravenci nebo zavátí větrem,“ uvedl vědec. „Potřebovali jsme vytvořit model pro pěstitele kakaa, aby věděli, jak daleko mohou bezpečně vysadit očkované stromy od neočkovaných, aby zabránili šíření viru a zároveň udrželi náklady těchto malých farmářů na přijatelné úrovni.“

Experimentováním s technikami matematického modelování vytvořil tým dva různé typy modelů, které umožňují zemědělcům vytvořit ochrannou vrstvu očkovaných kakaovníků kolem neočkovaných stromů.

„I když jsou tyto modely stále experimentální, jsou moc zajímavé a nadějné, protože by zemědělcům pomohly ochránit jejich úrodu a zároveň jim pomohly dosáhnout lepší úrody,“ dodal Chen-Charpentier. „To je dobré jak pro finanční výsledky zemědělců, tak pro naši celosvětovou závislost na čokoládě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
před 5 hhodinami

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
před 8 hhodinami

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
před 10 hhodinami

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
včera v 14:48

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
včera v 12:15

Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.
včera v 11:50

„Potřebovala jsem se odzbrojit“. V terapii se stále častěji skloňuje ketamin

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.
včera v 09:24

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
včeraAktualizovánovčera v 07:22
Načítání...