Čokoládu ohrožuje agresivní virus. Vědci to zatím řešili očkováním, teď chtějí nasadit matematiku

Kakaovníky v Africe trpí virem, který snižuje celosvětovou úrodu čokolády. Řešení je složité a nákladné, proto věda hledá levnější a účinnější možnosti, jak šíření nemoci zamezit.

Rychle se šířící virus ohrožuje zdraví kakaovníků a sušených semen, z nichž se vyrábí čokoláda, a ohrožuje tak celosvětové zásoby nejoblíbenější pochoutky na světě.

Asi polovina světové čokolády pochází z jednoho místa na Zemi, a to z kakaovníků, které rostou v Pobřeží slonoviny a Ghaně. A právě v Ghaně napadá tyto stromy škodlivý virus, který způsobuje ztráty na úrodě ve výši patnáct až padesát procent. Takzvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku (CSSVD), kterou šíří drobný hmyz, likviduje listy, pupeny i květy stromů. Patří mezi nejškodlivější hrozby pro základní složku čokolády.

„Tento virus je opravdu zásadní hrozbou pro celosvětové dodávky čokolády,“ upozorňuje Benito Chen-Charpentier, profesor matematiky na Texaské univerzitě v Arlingtonu a autor studie, která vyšla v časopise PLOS ONE. „Pesticidy proti vlnatce, která virus přenáší, příliš nefungují, a tak se farmáři musí snažit zabránit šíření choroby vyřezáváním nakažených stromů a šlechtěním odolných stromů. Přes to všechno ale Ghana v posledních letech přišla o více než 254 milionů kakaovníků.“

Očkované stromy

Řešení existuje a bohaté státy by si ho mohly dovolit, ne tak ale chudá Ghana. Zemědělci mohou proti vlnatce bojovat tím, že stromům podají vakcíny, které je naočkují proti viru. Vakcíny jsou ale drahé, a navíc očkované stromy mívají menší úrodu kakaa, což celý boj proti nemoci ještě více komplikuje.

Profesor Chen-Charpentier společně s kolegy vymyslel jiné řešení. Spočívá v jeho oboru – aplikované matematice. Pomocí matematických dat určili, jak daleko od sebe mohou zemědělci vysadit očkované stromy, aby zabránili přeskakování hmyzu z jednoho stromu na druhý.

„Vlnatky mají několik způsobů pohybu, včetně přesunu z koruny do koruny, přenášení mravenci nebo zavátí větrem,“ uvedl vědec. „Potřebovali jsme vytvořit model pro pěstitele kakaa, aby věděli, jak daleko mohou bezpečně vysadit očkované stromy od neočkovaných, aby zabránili šíření viru a zároveň udrželi náklady těchto malých farmářů na přijatelné úrovni.“

Experimentováním s technikami matematického modelování vytvořil tým dva různé typy modelů, které umožňují zemědělcům vytvořit ochrannou vrstvu očkovaných kakaovníků kolem neočkovaných stromů.

„I když jsou tyto modely stále experimentální, jsou moc zajímavé a nadějné, protože by zemědělcům pomohly ochránit jejich úrodu a zároveň jim pomohly dosáhnout lepší úrody,“ dodal Chen-Charpentier. „To je dobré jak pro finanční výsledky zemědělců, tak pro naši celosvětovou závislost na čokoládě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled