Čokoládu ohrožuje agresivní virus. Vědci to zatím řešili očkováním, teď chtějí nasadit matematiku

Kakaovníky v Africe trpí virem, který snižuje celosvětovou úrodu čokolády. Řešení je složité a nákladné, proto věda hledá levnější a účinnější možnosti, jak šíření nemoci zamezit.

Rychle se šířící virus ohrožuje zdraví kakaovníků a sušených semen, z nichž se vyrábí čokoláda, a ohrožuje tak celosvětové zásoby nejoblíbenější pochoutky na světě.

Asi polovina světové čokolády pochází z jednoho místa na Zemi, a to z kakaovníků, které rostou v Pobřeží slonoviny a Ghaně. A právě v Ghaně napadá tyto stromy škodlivý virus, který způsobuje ztráty na úrodě ve výši patnáct až padesát procent. Takzvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku (CSSVD), kterou šíří drobný hmyz, likviduje listy, pupeny i květy stromů. Patří mezi nejškodlivější hrozby pro základní složku čokolády.

„Tento virus je opravdu zásadní hrozbou pro celosvětové dodávky čokolády,“ upozorňuje Benito Chen-Charpentier, profesor matematiky na Texaské univerzitě v Arlingtonu a autor studie, která vyšla v časopise PLOS ONE. „Pesticidy proti vlnatce, která virus přenáší, příliš nefungují, a tak se farmáři musí snažit zabránit šíření choroby vyřezáváním nakažených stromů a šlechtěním odolných stromů. Přes to všechno ale Ghana v posledních letech přišla o více než 254 milionů kakaovníků.“

Očkované stromy

Řešení existuje a bohaté státy by si ho mohly dovolit, ne tak ale chudá Ghana. Zemědělci mohou proti vlnatce bojovat tím, že stromům podají vakcíny, které je naočkují proti viru. Vakcíny jsou ale drahé, a navíc očkované stromy mívají menší úrodu kakaa, což celý boj proti nemoci ještě více komplikuje.

Profesor Chen-Charpentier společně s kolegy vymyslel jiné řešení. Spočívá v jeho oboru – aplikované matematice. Pomocí matematických dat určili, jak daleko od sebe mohou zemědělci vysadit očkované stromy, aby zabránili přeskakování hmyzu z jednoho stromu na druhý.

„Vlnatky mají několik způsobů pohybu, včetně přesunu z koruny do koruny, přenášení mravenci nebo zavátí větrem,“ uvedl vědec. „Potřebovali jsme vytvořit model pro pěstitele kakaa, aby věděli, jak daleko mohou bezpečně vysadit očkované stromy od neočkovaných, aby zabránili šíření viru a zároveň udrželi náklady těchto malých farmářů na přijatelné úrovni.“

Experimentováním s technikami matematického modelování vytvořil tým dva různé typy modelů, které umožňují zemědělcům vytvořit ochrannou vrstvu očkovaných kakaovníků kolem neočkovaných stromů.

„I když jsou tyto modely stále experimentální, jsou moc zajímavé a nadějné, protože by zemědělcům pomohly ochránit jejich úrodu a zároveň jim pomohly dosáhnout lepší úrody,“ dodal Chen-Charpentier. „To je dobré jak pro finanční výsledky zemědělců, tak pro naši celosvětovou závislost na čokoládě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 16 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 19 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...