Kosmické smetí narušilo Nebeskou harmonii. Tchajkonauti museli do volného prostoru

Posádka čínské vesmírné stanice musela během letošní zimy provést dva výstupy do kosmu. Cílem byla oprava solárních panelů základního modulu – poškodil je vesmírný odpad. Informovala o tom čínská státní agentura Nová Čína, podle níž byly opravy úspěšné.

Centrální modul vesmírné stanice Tchien-kung (Nebeský palác) se jmenuje Tchien-che (Nebeská harmonie). Ten utrpěl v důsledku nárazu neznámého objektu částečnou ztrátu energie, takže Čína musela vyslat na jeho opravu dvojici astronautů (jimž se v této zemi říká tchajkonauti). Šlo o první případ, kdy čínská posádka musela provádět opravy přímo na oběžné dráze.

Opravy provedli členové mise Šen-čou 17. Trojice mužů se vystřídala během dvou výstupů do volného kosmického prostoru: první se uskutečnil na začátku loňského prosince, druhý na začátku března. Operace musela být dost náročná, celkem tam totiž strávili 16 hodin. Úkol ale tchajkonauti splnili, protože podle čínské agentury jsou nyní panely stanice plně funkční.

Vizualizace modulu Tchien-Che
Zdroj: Wikimedia Commons/ Shujianyang

Viník neznámý

Agentura také informovala, že poškození vzniklo v důsledku „nárazu kosmického smetí na napájecí kabely solárního panelu“. Co ale do čínské stanice narazilo, se neví, Čína ani neuvedla, kdy k nárazu mělo dojit. Je pravděpodobné, že někdy těsně před prvním prosincem, kdy proběl první výstup.

Jednou z možností je srážka s mikrometeoritem, tedy s „kamínkem“, kterých je okolí Země plné. Znepokojivější možností je ta, že do stanice narazil nějaký kousek vesmírného odpadu – tedy zbytek po nějaké družici nebo raketě, které na orbitě zůstávají a stále jich přibývá. S tím už se tato stanice musela potýkat v minulosti, podobně jako Mezinárodní vesmírná stanice. Obě řešily možnou srážku s větším kusem takového odpadu úpravou oběžné dráhy, aby se mu vyhnuly.

Velení čínské stanice muselo dokonce přijmout opatření, kdy se snaží některá zranitelná místa posílit pomocí různých štítů a výztuh.

Odpad je problém

Odhaduje se, že kolem Země obíhá v současnosti až čtyřicet tisíc nejrůznějších předmětů, a to rychlostí kolem sedmnácti tisíc kilometrů za hodinu. Dohromady jde o více než 7,5 tisíce tun odpadu. Mají nejrůznější velikosti, od několika milimetrů až po několik desítek centimetrů. Mají také nejrůznější původ, od úlomků nosných raket až po vyřazené satelity.

Přes řadu pokusů zatím neexistuje jednoduché řešení, jak se tohoto smetí zbavit. Už ale padla první pokuta za jeho šíření. Americká Federální komise pro spoje totiž vloni poprvé oznámila pokutu udělenou za incident spojený s vesmírným odpadem. Dostal ji poskytovatel satelitní televize a internetu DISH, který nesprávně vyřadil z provozu svou družici EchoStar-7. Zaplatit má 150 tisíc dolarů, což je v přepočtu asi 3,5 milionu korun.

Nahrávám video
Horizont ČT24: První pokuta v souvislosti s kosmickým smetím
Zdroj: ČT24

„S tím, jak roste rozsah satelitních operací a vesmírná ekonomika nabírá obrátky, musíme mít jistotu, že provozovatelé dodržují své závazky,“ uvedl úřad v tiskové zprávě. Rozhoduje mimo jiné také o tom, za jakých podmínek mohou americké firmy využívat zařízení ve vesmíru. Podle agentury Reuters v posledních letech zvýšila důraz na vymáhání pravidel v této oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 14 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 16 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 17 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...