Čína rychle snižuje znečištění přírody, tvrdí mezinárodní studie

Úroveň znečištění v Číně kopírovala po desítky let ekonomický růst. V posledních letech se to ale rychle mění a i asijský hospodářský gigant začíná být citlivější k životnímu prostředí. Upozornila na to mezinárodní studie, která vyšla v odborném časopise Science Advances.

Vědci studovali statistiky ekonomického růstu, hospodářských podmínek, regionálních rozdílů, rozdíly mezi městem a venkovem, údaje o sociální nerovnosti, o dopadu na pevninu i oceán, rovnost ve vzdělávání, zdravotní péči a životní standard v Číně.

Celá studie je založená na obrovském množství dat, protože pokrývá období mezi roky 1977 a 2017. „Náš výzkum zkoumal data ze všech oblastí sedmnácti zpráv OSN. Jako vědci jsme zvyklí pracovat s vlastními údaji, ale v této studii jsme použili již existující data z mnoha rozdílných zdrojů,“ vysvětluje hlavní autor výzkumu profesor Deliang Chen.

 Od začátku sedmdesátých let dvacátého století, kdy se začala Čína rychle industrializovat a ekonomicky růst, odpovídalo tempo znečištění velmi přesně rychlosti růstu hospodářství. „Analýza našich dat ale ukazuje, že kolem roku 1995 se tento vztah začal uvolňovat,“ dodává Chen, který učí meteorologii na univerzitě v Gothenburgu a je také součástí Mezivládního klimatického panelu při OSN. 

Nadějné vyhlídky

Vědci konstatovali, že celkově se znečištění v Číně snižuje, ale že naopak stoupají emise skleníkových plynů. Čínské znečištění se za posledních čtyřicet let zlepšilo v datech ve dvanácti ze sedmnácti analyzovaných zpráv.

„Větší ohleduplnost vůči životnímu prostředí a investice v Číně v poslední dekádě začínají přinášet výsledky,“ konstatuje Chen. „Čínský ekonomický růst se neobešel bez velkých obětí a negativních důsledků pro přírodu i klima. Ale je velmi povzbudivé vidět tato zlepšení. A současně nás to upomíná na nutnost řešit velké problémy, jako jsou emise skleníkových plynů nebo příjmová nerovnost.“

Podle Chena je v této studii zásadní, že vyvrací zažité schéma, které předpokládá, že ekonomický růst a znečištění musí jít ruku v ruce, naopak poskytuje optimističtější pohled. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 8 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 14 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 14 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 15 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...