Čína rychle snižuje znečištění přírody, tvrdí mezinárodní studie

Úroveň znečištění v Číně kopírovala po desítky let ekonomický růst. V posledních letech se to ale rychle mění a i asijský hospodářský gigant začíná být citlivější k životnímu prostředí. Upozornila na to mezinárodní studie, která vyšla v odborném časopise Science Advances.

Vědci studovali statistiky ekonomického růstu, hospodářských podmínek, regionálních rozdílů, rozdíly mezi městem a venkovem, údaje o sociální nerovnosti, o dopadu na pevninu i oceán, rovnost ve vzdělávání, zdravotní péči a životní standard v Číně.

Celá studie je založená na obrovském množství dat, protože pokrývá období mezi roky 1977 a 2017. „Náš výzkum zkoumal data ze všech oblastí sedmnácti zpráv OSN. Jako vědci jsme zvyklí pracovat s vlastními údaji, ale v této studii jsme použili již existující data z mnoha rozdílných zdrojů,“ vysvětluje hlavní autor výzkumu profesor Deliang Chen.

 Od začátku sedmdesátých let dvacátého století, kdy se začala Čína rychle industrializovat a ekonomicky růst, odpovídalo tempo znečištění velmi přesně rychlosti růstu hospodářství. „Analýza našich dat ale ukazuje, že kolem roku 1995 se tento vztah začal uvolňovat,“ dodává Chen, který učí meteorologii na univerzitě v Gothenburgu a je také součástí Mezivládního klimatického panelu při OSN. 

Nadějné vyhlídky

Vědci konstatovali, že celkově se znečištění v Číně snižuje, ale že naopak stoupají emise skleníkových plynů. Čínské znečištění se za posledních čtyřicet let zlepšilo v datech ve dvanácti ze sedmnácti analyzovaných zpráv.

„Větší ohleduplnost vůči životnímu prostředí a investice v Číně v poslední dekádě začínají přinášet výsledky,“ konstatuje Chen. „Čínský ekonomický růst se neobešel bez velkých obětí a negativních důsledků pro přírodu i klima. Ale je velmi povzbudivé vidět tato zlepšení. A současně nás to upomíná na nutnost řešit velké problémy, jako jsou emise skleníkových plynů nebo příjmová nerovnost.“

Podle Chena je v této studii zásadní, že vyvrací zažité schéma, které předpokládá, že ekonomický růst a znečištění musí jít ruku v ruce, naopak poskytuje optimističtější pohled. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 13 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 14 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...