Čína rychle snižuje znečištění přírody, tvrdí mezinárodní studie

Úroveň znečištění v Číně kopírovala po desítky let ekonomický růst. V posledních letech se to ale rychle mění a i asijský hospodářský gigant začíná být citlivější k životnímu prostředí. Upozornila na to mezinárodní studie, která vyšla v odborném časopise Science Advances.

Vědci studovali statistiky ekonomického růstu, hospodářských podmínek, regionálních rozdílů, rozdíly mezi městem a venkovem, údaje o sociální nerovnosti, o dopadu na pevninu i oceán, rovnost ve vzdělávání, zdravotní péči a životní standard v Číně.

Celá studie je založená na obrovském množství dat, protože pokrývá období mezi roky 1977 a 2017. „Náš výzkum zkoumal data ze všech oblastí sedmnácti zpráv OSN. Jako vědci jsme zvyklí pracovat s vlastními údaji, ale v této studii jsme použili již existující data z mnoha rozdílných zdrojů,“ vysvětluje hlavní autor výzkumu profesor Deliang Chen.

 Od začátku sedmdesátých let dvacátého století, kdy se začala Čína rychle industrializovat a ekonomicky růst, odpovídalo tempo znečištění velmi přesně rychlosti růstu hospodářství. „Analýza našich dat ale ukazuje, že kolem roku 1995 se tento vztah začal uvolňovat,“ dodává Chen, který učí meteorologii na univerzitě v Gothenburgu a je také součástí Mezivládního klimatického panelu při OSN. 

Nadějné vyhlídky

Vědci konstatovali, že celkově se znečištění v Číně snižuje, ale že naopak stoupají emise skleníkových plynů. Čínské znečištění se za posledních čtyřicet let zlepšilo v datech ve dvanácti ze sedmnácti analyzovaných zpráv.

„Větší ohleduplnost vůči životnímu prostředí a investice v Číně v poslední dekádě začínají přinášet výsledky,“ konstatuje Chen. „Čínský ekonomický růst se neobešel bez velkých obětí a negativních důsledků pro přírodu i klima. Ale je velmi povzbudivé vidět tato zlepšení. A současně nás to upomíná na nutnost řešit velké problémy, jako jsou emise skleníkových plynů nebo příjmová nerovnost.“

Podle Chena je v této studii zásadní, že vyvrací zažité schéma, které předpokládá, že ekonomický růst a znečištění musí jít ruku v ruce, naopak poskytuje optimističtější pohled. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 10 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 13 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 14 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 15 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 17 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 18 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.