Čína nahrazuje rýžová pole jiným druhem zemědělství. Pro přírodu je to špatně, varuje výzkum

V Číně se odehrává změna, které svět zatím nepřikládá velkou pozornost, ale která ho může ovlivnit ještě víc než tamní průmyslová a sociální revoluce. Mění se totiž tradiční čínské zemědělství založené na rýžových polích – a to nové, jež ho nahrazuje, zvyšuje globální klimatické riziko.

Aby Čína uživila svou populaci, musí měnit strukturu zemědělství. Tradiční rýžová políčka, která se využívala tisíce let, jsou nahrazována akvakulturou, jež je výrazně účinnější a ziskovější. Akvakultura, tedy používání vodních ploch pro rybolov a pěstování zemědělských plodin, je v Číně v posledních desetiletích na zásadním vzestupu. Údaje z toku 2005 říkají, že Čína tímto způsobem získávala 32,4 milionu tun potravy, což je přibližně desetkrát více než v případě druhé světové velmoci v tomto oboru, Indie.

Zvětšující se plochy využívané pro tento druh zemědělské činnosti ale mohou podle nového výzkumu významně přispět ke zhoršení klimatických změn, které probíhají na naší planetě. Konstatoval to mezinárodní tým vedený profesorem Chrisem Freemanem ze severovelšské univerzity v Bangoru. Podle jejich analýzy totiž akvakultura uvolňuje do atmosféry značné množství metanu, což je skleníkový plyn měnící klima silněji než oxid uhličitý.

Podle Mezivládního klimatického panelu při OSN se teploty na Zemi mohou zvednout o 1,5 stupně už kolem roku 2030. To zvýší mnoho rizik, od extrémních vln sucha přes lesní požáry až po povodně, ale i nedostatek potravin pro miliony lidí po celé planetě. „Další silný zdroj metanu je to poslední, co bychom teď potřebovali,“ komentoval výsledky práce profesor Freeman.

Doposud se vědci domnívali, že přechod z pěstování rýže na akvakulturu by neměl znamenat velký problém. Už rýžová políčka totiž představují značný zdroj metanových emisí – nic horšího by se vlastně stát nemělo. Jenže studie zveřejněná v odborném časopise Nature Climate Change ukázala, že může. Profesor Freeman vysvětluje: „Překvapilo nás, že z rýžových polí přeměněných na akvakulturu se uvolňovalo mnohem více metanu než před touto změnou.“

Akvakulturní zařízení v Pochajském zálivu roku 1979
Zdroj: Jesse Allen/ NASA/Wikimedia Commons
Akvakulturní zařízení v Pochajském zálivu roku 2000
Zdroj: Jesse Allen/ NASA/Wikimedia Commons

Jak je to možné?

Rýžová pole totiž produkují velké množství metanu, když se na nich rozkládá tlející rostlinná hmota. Za tento proces zvaný metanogeneze jsou zodpovědní mikrobi. Ale v akvakultuře se chovají především zvířata – takže se do vody musí přidávat značné množství krmiva, jímž se pak ryby nebo kapři živí.

A právě tento přidaný materiál zvyšuje množství organické hmoty vhodné pro metanogenezi a v důsledku vzniká více metanu. „Věděli jsme už delší dobu, že rýžová políčka zvyšují hrozbu klimatické změny. Ale zjištění, že je tu nový zdroj problémů, posouvá tuto hrozbu o úroveň výš,“ poznamenal Freeman.

Autoři práce ale také přišli s pozitivními závěry. Ukázali technologie, které umožňují, aby se v těchto akvakulturních zařízeních dala většina metanu eliminovat ještě předtím, než se dostane do atmosféry.

Pokud by se to podařilo, mohlo by to pomoci splnit cíl OSN, který říká, že emise musí mezi lety 2010 a 2030 poklesnout o 45 procent a dostat se na „čistou nulu“ kolem roku 2050, aby se dalo oteplování udržet kolem 1,5 stupně Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 5 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...