I ti největší znečišťovatelé mají šanci snížit své emise tak, aby jejich země splnily ambiciozní cíle Pařížské klimatické dohody. Vědci teď představili model, jak by toho mohla dosáhnout Čína.
Čína má šanci splnit cíle Pařížské klimatické dohody, zřejmě ale bude muset nasadit negativní emisní technologie
V rámci Pařížské dohody se téměř všechny země světa dohodly, že podniknou kroky k omezení průměrného nárůstu globální teploty na méně než 2 °C, nebo nejlépe na 1,5 °C, ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Od přijetí dohody ale obavy z dopadů globálního oteplování narostly natolik, že vhodnějším cílem je udržet oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia.
Dopady zvyšujících se teplot jsou pro řadu zemí zcela odlišné – například pro USA znamenají obrovská rizika spojená s hospodářským suchem, ohrožením velkoměst kvůli zvyšování hladin oceánů nebo větším množstvím hurikánů.
Mnoho jiných velmocí zatím takové studie nemělo, například Čína. Nyní ale nový přesný model představili experti z Čínské akademie věd. Výsledky vyšly v odborném časopise Science 22. dubna.
Shoda modelů: uhlík musí z atmosféry pryč
Autoři použili devět různých modelů, aby zjistili, jestli je Čína vůbec schopná zajistit, aby oteplování nepřekročilo hranici 1,5 stupně Celsia.
Podle většiny těchto modelů je možné dosáhnout do poloviny století stavu, kdy čínské emise oxidu uhličitého budou neutrální anebo dokonce záporné. Emise by se ale měly začít snižovat velmi prudce už po roce 2020.
To ale není možné konvenčními metodami. Modely se také shodly na faktu, že pokud se nezačne brzdit extrémně brzy, bude zapotřebí masivního nasazení takzvaných „negativních emisních technologií“, tedy zařízení, která nějakým způsobem zachycují uhlík. Nic takového ale zatím ve větším rozsahu neexistuje, doposud vznikaly jen menší experimentální projekty na odsávání oxidu z atmosféry. S tím, že tyto technologie budou již brzy fungovat, ale počítají i zprávy Mezivládního klimatického panelu.
Hlavním tématem studie sice byl uhlík, její autoři ale upozorňují, že pro udržení teplot pod limitem oteplování je nutné také omezit vypouštění neuhlíkových látek, které také přispívají ke vzniku skleníkového efektu a ohřívají tak Zemi. Dospěli konkrétně k tomu, že emise uhlíku musí být sníženy o 90 procent, emise metanu o přibližně 71 procent a emise oxidu dusného o přibližně 52 procent.
Studie ukázala, že tato snaha se značně liší v různých oborech a odětvích – tedy v průmyslu, domácnostech, mezinárodním obchodu, dopravě, energetice a dalších.
Největší dopad by na omezení uhlíku měly změny v průmyslu – právě ten hraje klíčovou roli v jeho tvorbě, ale současně má nejrozsáhlejší infrastruktury, které se jen pomalu a velmi draze nahrazují.
Všechny modely se shodly na tom, že vůbec nejúčinnějším opatřením je nižší spotřeba energie – úspory jsou jednak nejlevnějším, ale současně tím nejsilnějším, co může Čína pro dodržení Pařížské dohody udělat.
Studie také zdůrazňuje význam nahrazení fosilních paliv obnovitelnými zdroji, což je strategie, která je hned druhá nejúčinnější. Práce ukazuje, že Čína musí v roce 2050 snížit svou spotřebu energie z fosilních zdrojů přibližně o 74 procent.
Kolik to bude stát?
Výzkumníci odhadují, že dosažení cíle oteplování „jen“ o 1,5 stupně Celsia bude do roku 2050 pro Čínu znamenat ztrátu HDP v rozmezí 2,3 až 10,9 procent v důsledku snížené spotřeby energie a dalších faktorů.
Studie rovněž poznamenala, že nedávno oznámený plán Číny stát se do roku 2060 uhlíkově neutrální, do značné míry odpovídá limitu oteplení 1,5 stupně Celsia.