Americký zmocněnec pro klima John Kerry se v Šanghaji sejde s čínským protějškem Sie Čen-chuanem. Schůzka se koná v choulostivé atmosféře, protože USA zároveň vyslaly neoficiální delegaci na Tchaj-wan. Čína ovšem cítí, že v otázce klimatu se může stát světovým lídrem. Uhlíkové neutrality chce Peking dosáhnout do roku 2060.
Podle vyjádření čínské diplomacie Kerryho do Šanghaje pozvalo čínské ministerstvo ekologie a životního prostředí. Někdejší americký ministr zahraničí bude v Asii od čtvrtka do soboty a navštíví i Soul.
Zástupci Pekingu a Washingtonu jednají na pozadí napjatých čínsko-amerických vztahů. V březnu obě dvě strany uspořádaly na Aljašce první setkání na vysoké úrovni od Trumpova odchodu z Bílého domu, dvoudenní jednání ale žádný zásadní posun nepřineslo. O choulostivé schůzce mluví i zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. „Spekulovalo se o tom, že Čína by schůzku mohla na poslední chvíli zrušit,“ nastiňuje.
„Klimatické změny jsou jednou z mála oblastí, kde by obě strany mohly najít společnou půdu, na které by mohly spolupracovat,“ přibližuje dále Šámalová. Upozorňuje ale na to, že současně s Kerryho návštěvou v Šanghaji vyslal Bílý dům neoficiální delegaci také na Tchaj-wan, což se Pekingu nezamlouvá. „Považuje to za provokaci a čínská armáda zahájila v blízkosti Tchaj-wanu další vojenské manévry,“ doplňuje zpravodajka ČT.
Kerry, kterého prezident Joe Biden jmenoval zvláštním vyslancem pro klimatické otázky, se nyní snaží najít s Pekingem společnou řeč. Se svým čínským protějškem se už zná. Sie Čen-chua a Kerry například v roce 2015 zastupovali své země na mezinárodních jednáních v Paříži, z nichž vzešla dohoda udržet globální oteplování oproti předindustriální éře pod dvěma stupni Celsia.
Nyní jednání směřují k nové klimatické konferenci OSN označované jako COP26, která bude od 1. do 12. listopadu ve skotském Glasgow. Kerry aktuálně vyzývá státy po celém světě, aby do té doby stanovily ambiciózní cíle ohledně redukce emisí skleníkových plynů, které ke změně klimatu přispívají. Washington dává najevo, že v nejbližší době oznámí nový emisní cíl pro rok 2030.
Čína cítí příležitost, investuje do zelené energie
Čína se připojila k Pařížské klimatické dohodě a stanovila si, že uhlíkové neutrality dosáhne do roku 2060, přičemž do roku 2030 mají emise ještě stoupat. „Je to téma, u kterého Čína vycítila, že by se mohla stát vůdcem nebo se zařadit k zemím, které budou mít v procesu vůdčí roli,“ komentuje Šámalová.
Peking normy už zpřísňuje a investuje do rozsáhlých projektů na zelenou energii, například do solárních či větrných elektráren. I to ale v Číně způsobuje problémy: „Továrny, které se věnovaly třeba zpracování oceli nebo cementu, přešly na výrobu turbín nebo jiných zelených technologií. Ale mělo to úplně opačný efekt, protože právě v těchto městech se výrazně zhoršilo ovzduší. Tyto továrny dále fungují na uhlí a města, která vyrábí zelené technologie, patří k těm, která mají nejhorší ovzduší v Číně,“ popisuje Šámalová.
Americký prezident Biden pořádá na konci příštího týdne virtuální summit, na který pozval desítky světových lídrů včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Zdali se zúčastní, podle Šámalové zatím není jasné, diplomaté ale naznačují, že ano. „V Pekingu je zvykem, že účast na takových summitech oznamují až s velice krátkým předstihem, třeba den dopředu,“ doplňuje zpravodajka.
Reuters akci vidí jako šanci pro Bílý dům postavit se znovu do role vůdčí síly v boji proti klimatickým změnám. Biden ihned po nástupu do prezidentské funkce připojil USA zpět k Pařížské klimatické dohodě, z níž předtím Trump svou zemi stáhl.
