Cílené vypouštění aerosolů do atmosféry by mohlo zpomalit změnu klimatu

Vědci již delší dobu uvažují o tom, zda by se nedala globální změna klimatu ohrožující lidstvo zpomalit pomocí vypouštění aerosolů do horních vrstev atmosféry – tam by mohly zmírnit změny způsobené oxidem uhličitým. Nový výzkum naznačuje, jak by to mohlo vypadat.

Již dřívější studie prokázaly, že tyto metody by byly funkční: stály by několik miliard dolarů ročně a daly by se pro ně využít existující letecké flotily. Letadla by co nejvýše vypouštěla aerosoly, což by ochladilo atmosféru. Doposud se ale nevědělo, jak by to fungovalo lokálně: vědci se obávají, že by mohlo dojít k situaci, že některé oblasti by byly ochlazené příliš, zatímco jinde třeba vůbec.

Právě tomu se věnovali vědci amerických univerzit v rozsáhlém modelování. Jeho výsledek říká, že uměřené vypouštění i nepříliš sofistikovaných částic oxidu siřičitého by snížilo řadu klimatických rizik, aniž by to nějaké oblasti planety výrazně uškodilo.

Výzkumníci zveřejnili tuto studii v odborném časopise Environmental Reseach Letters. Využili pro ni masivní výpočetní kapacitu superpočítačů, na nichž simulovali dva scénáře. V prvním se pokusili zcela potlačit klimatické změny velkým množstvím aerosolů, ve druhém se simulovalo vypouštění menšího množství částic, které oteplování planety „jen“ zpomalilo – a to na polovinu.

V prvním scénáři se ukázalo, že na devíti procentech planety by to vedlo ke zhoršení současného stavu, ale u druhého scénáře se negativně tyto dopady projevily pouze na 1,3 procenta rozlohy Země.

Tohle není řešení problému

Autoři studie zdůrazňují, že klimatické inženýrství není řešením problému klimatických změn. Jde, podobně jako u medicíny, jen o léčbu symptomů, problém by se tak neřešil. Množství uhlíku a dalších skleníkových plynů v atmosféře by nadále rostlo, takže by tato metoda mohla být jen součástí řešení problému.

Výzkum navazuje na loňskou studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Climate Change. Ta dospěla k podobným závěrům, když ukázala, jak moc by mohlo pomoci ve zpomalení klimatických změn zeslabení síly slunečních paprsků dopadajících na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
před 15 hhodinami

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
před 17 hhodinami

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
30. 12. 2025

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
30. 12. 2025
Načítání...