Cílené vypouštění aerosolů do atmosféry by mohlo zpomalit změnu klimatu

Vědci již delší dobu uvažují o tom, zda by se nedala globální změna klimatu ohrožující lidstvo zpomalit pomocí vypouštění aerosolů do horních vrstev atmosféry – tam by mohly zmírnit změny způsobené oxidem uhličitým. Nový výzkum naznačuje, jak by to mohlo vypadat.

Již dřívější studie prokázaly, že tyto metody by byly funkční: stály by několik miliard dolarů ročně a daly by se pro ně využít existující letecké flotily. Letadla by co nejvýše vypouštěla aerosoly, což by ochladilo atmosféru. Doposud se ale nevědělo, jak by to fungovalo lokálně: vědci se obávají, že by mohlo dojít k situaci, že některé oblasti by byly ochlazené příliš, zatímco jinde třeba vůbec.

Právě tomu se věnovali vědci amerických univerzit v rozsáhlém modelování. Jeho výsledek říká, že uměřené vypouštění i nepříliš sofistikovaných částic oxidu siřičitého by snížilo řadu klimatických rizik, aniž by to nějaké oblasti planety výrazně uškodilo.

Výzkumníci zveřejnili tuto studii v odborném časopise Environmental Reseach Letters. Využili pro ni masivní výpočetní kapacitu superpočítačů, na nichž simulovali dva scénáře. V prvním se pokusili zcela potlačit klimatické změny velkým množstvím aerosolů, ve druhém se simulovalo vypouštění menšího množství částic, které oteplování planety „jen“ zpomalilo – a to na polovinu.

V prvním scénáři se ukázalo, že na devíti procentech planety by to vedlo ke zhoršení současného stavu, ale u druhého scénáře se negativně tyto dopady projevily pouze na 1,3 procenta rozlohy Země.

Tohle není řešení problému

Autoři studie zdůrazňují, že klimatické inženýrství není řešením problému klimatických změn. Jde, podobně jako u medicíny, jen o léčbu symptomů, problém by se tak neřešil. Množství uhlíku a dalších skleníkových plynů v atmosféře by nadále rostlo, takže by tato metoda mohla být jen součástí řešení problému.

Výzkum navazuje na loňskou studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Climate Change. Ta dospěla k podobným závěrům, když ukázala, jak moc by mohlo pomoci ve zpomalení klimatických změn zeslabení síly slunečních paprsků dopadajících na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...