Česko má být evropský lídr v umělé inteligenci, chce vláda

Česko má být do budoucna modelovou evropskou zemí pro využití umělé inteligence (AI). Počítá s tím Národní strategie umělé inteligence, kterou v pondělí schválila vláda. Mezi priority této strategie podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) patří mimo jiné bezpečnost a obrana nebo průmysl a výroba.

„Zajistíme bezpečnost automobilů bez řidiče, robotů i autonomních zbraní, zkrátka všude tam, kde se potkává člověk a inteligentní stroj. Navážeme na naše dosavadní úspěchy v mobilitě a dopravě, vojenském a bezpečnostním výzkumu i na naši historickou zkušenost,“ uvádí materiál.

Mezi krátkodobé cíle nové strategie, které by se měly uskutečnit do roku 2021, patří především vznik takzvaného Evropského centra excelence v AI na bázi konsorcia akademických výzkumných pracovišť. Mohlo by sídlit i v Praze. Havlíček dříve uvedl, že mezi zájemce o jedno ze čtyř takových center patří také Německo, Francie nebo Finsko. „Pokud se to podaří, tak získáme nejen prestiž, ale i výzkumná centra a nejlepší vědce,“ uvedl ministr.

Elita ve výzkumu umělých inteligencí

„Máme velkou šanci využít špičkový český výzkum v této průlomové technologii jako klíčový nástroj pro naši budoucnost. Zařazujeme se tím mezi evropskou technologickou elitu, která bude udávat nejen směr v oblasti průmyslu, ale stává se rovněž významným světovým hráčem v budování kybernetické bezpečnosti, abychom se tak postavili velké globální hrozbě, jako je krádež dat,“ dodal Havlíček.

Náměstek ministerstva průmyslu pro digitalizaci a inovace Petr Očko doplnil, že zásadní je pro Česko přilákat špičkové talenty ze zahraničí, za kterými přijdou výzkumná centra světových firem a další investice. „Na ty naváže rozvoj startupů a inovativních firem v celé České republice. Umělá inteligence se zkrátka neobejde bez té reálné,“ dodal Očko.

Za naplňování strategie bude přímo odpovědný Havlíček, který to bude koordinovat prostřednictvím nově zřízeného Výboru pro AI. Jeho členy budou zástupci vybraných ministerstev, předsedové Technologické agentury ČR a Akademie věd ČR, odborů nebo generální ředitelé CzechInvestu a Českomoravské záruční a rozvojové banky.

V souladu se zájmy průmyslu

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar dříve řekl, že strategie je napsána dobře i s termíny a opatřeními. „Česká republika je ale šampionem v produkci koncepcí a strategií. Naučili jsme se je psát, ale bohužel stále máme pocit, že práce na strategii končí schválením vládou,“ uvedl. Doufá v to, že tato koncepce bude jedna z prvních, která se dočká realizace. „Vzhledem k tomu, že Česká republika je nejvíce z Evropy závislá na průmyslu, je to důležité,“ dodal. Zatím Česko za posledních 30 let podle Špicara prorazilo ve světě v tomto směru jen s nanotechnologiemi.

Míra praktického využívání umělé inteligence je v českých firmách ve srovnání s dalšími zeměmi podprůměrná, uvedl nedávný celosvětový průzkum společnosti Microsoft. Za jeden rok ji v Česku využije 16 procent firem, zatímco evropský průměr je 40 procent. Naopak do tří let plánují umělou inteligenci používat v USA všechny tamní firmy, v Evropě 87 procent a v České republice až 80 procent společností, vyplývá z průzkumu.

Národní AI strategie je součástí naplňování Inovační strategie České republiky 2019–2030 (The Country for the Future) a jejího hlavního cíle učinit z Česka inovačního lídra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 18 mminutami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 17 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 20 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026
Načítání...