Čech a Slovák spojili síly při vzniku unikátní fotografie. Ocenila ji NASA i BBC

Společný snímek českého fotografa a astronoma Petra Horálka a slovenského fotografa Tomáše Slovinského spojuje v jedné mozaice kometu v různých polohách z několika koutů světa. Mozaiku doplňuje panorama pohoří Vysoké Tatry, nad které autoři kometu symbolicky umístili. Fotografii ocenila NASA i BBC.

Snímek Proměny komety Neowise v pondělí zveřejnil web Earth Science Picture of the Day, za kterým stojí bývalý dlouholetý pracovník NASA Jim Foster. Web každý den zveřejňuje jeden snímek, který zobrazuje mimořádné či zajímavé děje či scenérie na planetě Zemi. V listopadu se fotografie navíc objeví ve výběru Astrophotography Gallery v britském časopise o astronomii BBC Sky at Night.

Kometa Neowise nad Tatrami
Zdroj: Horálek/ Slovinský

Neowise byla podle Horálka letos v létě nejlépe pozorovatelnou kometou na severní polokouli od roku 1997, kdy zazářila vlasatice Hale-Bopp. Snímek Horálka a Slovinského ukazuje na jedné fotografii postupný vývoj jasnosti a ohonů komety. Oba autoři kvůli vzniku mozaiky fotografovali kometu od počátku její viditelnosti 9. července až po její zeslábnutí na večerní obloze 2. srpna. Podobu komety zaznamenali na různých místech v Česku, Polsku, na Slovensku a také na Krétě.

Jak vzniká vědecká fotografie

„Neboť poloha komety se vůči hvězdám na nebi při pozorování v jeden okamžik z různých míst na Zemi nijak nelišila, bylo nakonec možné nasnímané obrazy komety matematicky vložit do jedné oblohové mozaiky, a ukázat tak vývoj komety pro každý druhý den,“ popsal vznik snímku Horálek. Složený snímek různých podob komety Neowise pak autoři umístili do snímku noční oblohy nad Vysokými Tatrami, aby připomněli historii československé astronomie.

„Přímo tam – na Lomnickém štítě, Skalnatém plese a také ve Staré Lesné pod Tatrami – dosáhli Čechoslováci v poválečném období velkých úspěchů, mimo jiné právě v oblasti objevů komet,“ uvedl Horálek. Na zachycení masivu s noční oblohou ve správné konstelaci měl Slovinský, který Tatry pro mozaiku fotil, časové okno jen půl hodiny. „Tomáš nejen že musel absolvovat náročnou túru s vidinou nejistého počasí v inkriminovaném fotografickém okně, ale riskoval svůj holý život, neboť oblast je známa pro výskyt nebezpečných hnědých medvědů,“ doplnil Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 5 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 16 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
včera v 10:19
Načítání...