Čech a Slovák spojili síly při vzniku unikátní fotografie. Ocenila ji NASA i BBC

Společný snímek českého fotografa a astronoma Petra Horálka a slovenského fotografa Tomáše Slovinského spojuje v jedné mozaice kometu v různých polohách z několika koutů světa. Mozaiku doplňuje panorama pohoří Vysoké Tatry, nad které autoři kometu symbolicky umístili. Fotografii ocenila NASA i BBC.

Snímek Proměny komety Neowise v pondělí zveřejnil web Earth Science Picture of the Day, za kterým stojí bývalý dlouholetý pracovník NASA Jim Foster. Web každý den zveřejňuje jeden snímek, který zobrazuje mimořádné či zajímavé děje či scenérie na planetě Zemi. V listopadu se fotografie navíc objeví ve výběru Astrophotography Gallery v britském časopise o astronomii BBC Sky at Night.

Kometa Neowise nad Tatrami
Zdroj: Horálek/ Slovinský

Neowise byla podle Horálka letos v létě nejlépe pozorovatelnou kometou na severní polokouli od roku 1997, kdy zazářila vlasatice Hale-Bopp. Snímek Horálka a Slovinského ukazuje na jedné fotografii postupný vývoj jasnosti a ohonů komety. Oba autoři kvůli vzniku mozaiky fotografovali kometu od počátku její viditelnosti 9. července až po její zeslábnutí na večerní obloze 2. srpna. Podobu komety zaznamenali na různých místech v Česku, Polsku, na Slovensku a také na Krétě.

Jak vzniká vědecká fotografie

„Neboť poloha komety se vůči hvězdám na nebi při pozorování v jeden okamžik z různých míst na Zemi nijak nelišila, bylo nakonec možné nasnímané obrazy komety matematicky vložit do jedné oblohové mozaiky, a ukázat tak vývoj komety pro každý druhý den,“ popsal vznik snímku Horálek. Složený snímek různých podob komety Neowise pak autoři umístili do snímku noční oblohy nad Vysokými Tatrami, aby připomněli historii československé astronomie.

„Přímo tam – na Lomnickém štítě, Skalnatém plese a také ve Staré Lesné pod Tatrami – dosáhli Čechoslováci v poválečném období velkých úspěchů, mimo jiné právě v oblasti objevů komet,“ uvedl Horálek. Na zachycení masivu s noční oblohou ve správné konstelaci měl Slovinský, který Tatry pro mozaiku fotil, časové okno jen půl hodiny. „Tomáš nejen že musel absolvovat náročnou túru s vidinou nejistého počasí v inkriminovaném fotografickém okně, ale riskoval svůj holý život, neboť oblast je známa pro výskyt nebezpečných hnědých medvědů,“ doplnil Horálek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026
Načítání...