Mutace koronaviru by mohly být méně nebezpečné pro očkované a pro lidi, kteří se z covidu-19 zotavili. Vyplývá to z poznatků vědců, kteří zjistili, že lidské tělo vyvíjí na některé z nejvíce znepokojivých variant koronaviru silnou odezvu buněčné imunity. Napsal o tom list Financial Times.
Buněčná imunita zabírá i proti mutacím covidu. Nezabrání nákaze, ale zlepší průběh nemoci
Americká studie provedená vědci z Kalifornské univerzity a Institutu imunologie v kalifornském La Jolla zjistila, že reakce T-lymfocytů (T-buněk) u pacientů, kteří byli očkováni nebo prodělali koronavirovou infekci, byla stejně silná, když čelili novým variantám koronaviru, včetně těch, které byly poprvé odhaleny v Anglii, Brazílii, Jihoafrické republice a Kalifornii.
Předpokládá se, že T-buňky, které si „pamatují“ prodělané infekce a zabíjejí patogeny, pokud se znovu objeví, mají velký vliv na to, jak dlouho lidé zůstávají odolní vůči infekcím a chorobám. Existuje několik podtypů, včetně zabijáckých T-buněk, pomocných T-buněk a paměťových T-buněk. B-lymfocyty (B-buňky) jsou dalším základním typem bílých krvinek a produkují protilátky.
Nové poznatky tak mohou zmírnit obavy z toho, že některé nové varianty koronaviru přechytračí existující vakcíny, uvedl list Financial Times.
Znepokojující varianty
„Tato data přinášejí pozitivní zprávy vzhledem k opodstatněnému znepokojení nad dopadem variant SARS-CoV-2 na snahy dostat současnou pandemii pod kontrolu a eliminovat ji,“ uvedli vědci. „Ačkoliv se nepředpokládá, že by cirkulující paměťové T-buňky byly účinné při prevenci infekce SARS-CoV-2, je pravděpodobné, že mohou snížit závažnost průběhu covidu-19,“ doplnili.
Studie, která dosud nebyla podrobena recenznímu řízení, zjistila, že nové varianty koronaviru mají „zanedbatelný dopad“ na reakci pomocných a zabijáckých T-buněk ve srovnání s původním kmenem odhaleným v čínském Wu-chanu. Odezvu na varianty koronaviru vědci zkoumali v krevním séru lidí, kteří covid-19 prodělali, a lidí, kteří byli očkováni vakcínami Moderna nebo Pfizer/BioNTech.
Nová studie však přichází v době, kdy se objevila znepokojující data z Brazílie. Tento týden se v zemi zjistilo, že mutace, která je označována jako P.1 a která se dosud rozšířila do více než 25 zemí světa, vyvolává méně účinnou protilátkovou reakci u očkovaných a uzdravených než dřívější varianty koronaviru. Studie byla zveřejněna v úterý. Vědci v ní testovali variantu P.1 na krevní plazmě dvaceti lidí, kteří prodělali covid-19, a osmi lidí, kteří byli očkováni vakcínou Coronavac od čínského výrobce Sinovac.
Co víme o brazilské variantě
Tým vědců z univerzity v Sao Paulu a univerzity v Campinasu zjistil, že varianta P.1, která byla odhalena koncem loňského roku, generuje šestkrát méně protilátek ve srovnání s variantou, která kolovala dříve. Vědci uvedli, že vakcína proti chřipce se přitom běžně vylepšuje, pokud se zjistí, že nový kmen vyvolává čtyřikrát méně protilátek.
Tato studie, která rovněž zatím nebyla podrobena oponentuře, zjistila, že pro protilátky bylo obtížné se navázat na takzvaný spike protein varianty P.1, který virus využívá pro odemknutí napadené buňky. Genetická sekvence této varianty se přitom od té původní odhalené ve Wu-chanu liší 17 mutacemi, včetně tří, jichž se týkají změny na spike proteinu.
Jeffrey Barrett z britského výzkumného Wellcomova Sangerova institutu uvedl, že studie vyvolává určité znepokojení ohledně toho, jestli nebudou vakcíny méně účinné proti variantě P.1. Zdůraznil také, že by se nemělo zapomínat na funkci T-buněk.
Varianta P.1 byla odhalena v brazilském městě Manaus a je spojována s masivním nárůstem v počtu nemocných, kteří zahltili tamní nemocnice. Varianta začala ve městě rychle převažovat a dosud se rozšířila do nejméně 17 z 26 brazilských států.
Zjistilo se, že brazilská varianta je, podobně jako varianty odhalené v Británii a Jihoafrické republice, nakažlivější než kmeny, které se šířily začátkem loňského roku.