Buněčná imunita proti covidu vydrží nejméně půl roku, ukazuje anglický výzkum

Imunita je velmi komplikovaný mechanismus složený z mnoha různých systémů, do značné míry propojených. Přinejmenším jeden z těchto dílků imunitní skládačky má proti novému koronaviru dostatečně dobrou paměť – podle nového výzkumu vydrží nejméně půl roku.

Výzkum, který probíhal ve Velké Británii, zjišťoval, jak fungují proti covidu takzvané T-lymfocyty. Jeho výsledky ukázaly, že tyto buňky, které se proti infekci bránily, vykazovaly robustní imunitní odpověď i šest měsíců po nemoci.

Tato buněčná imunita hraje velmi důležitou roli v obranyschopnosti lidského těla proti novým nákazám – snižuje jejich závažnost a brání reinfekci, společně s jinými druhy imunity, zejména tou protilátkovou.

Výzkum byl financovaný britskou vládou a zapojilo se do něj několik špičkových univerzitních pracovišť v zemi. Probíhal na stovce dobrovolníků, u nichž testy prokázaly přítomnost viru SARS-CoV-2. Vědci je začali sledovat v dubnu letošního roku. Všichni měli slabší průběh nemoci, u části dokonce ani nevznikly symptomy a žádný z dobrovolníků neskončil v nemocnici.

Jak funguje buněčná obranná linie

T-lymfocyty hrají v obraně organismu důležitou roli, jsou ale méně prozkoumané než protilátková imunita – jejich výzkum je totiž mnohem náročnější. Během nemoci plní celou řadu úkolů: pokoušejí se přímo zničit nakažené buňky i pomáhat jiným v účinnější obraně. A mimo jiné také těm, které vyrábějí protilátky.

Podobně jako je tomu u protilátek, také lymfocyty umí naše tělo vyrábět „přímo na míru“ nějakému viru, s nímž už se setkalo. Když tento problém imunitní systém znovu odhalí, použije proti němu právě tuto vzpomínku na minulou hrozbu – problém je, že s postupujícím časem tělo tuto paměť ztrácí.

Výsledky výzkumu jsou v tomto ohledu velmi povzbudivé. Studie sice ještě neprošla kompletním recenzním řízením, ale zatím ji vědecké komunita komentuje velmi pozitivně. Žádné vážnější chyby se v ní zatím nepodařilo odhalit.

Imunitní odpověď přišla rychle po nákaze

Všichni dobrovolníci si vytvořili specifickou buněčnou imunitní odpověď proti koronaviru, a to velmi brzy po nákaze. Když vědci detailně zkoumali jejich krev šest měsíců poté, byly tyto T-lymfocyty stále přítomné.

„Pokud víme, je naše studie první na světě, která ukázala robustní buněčnou imunitu šest měsíců po nákaze, která měla slabý nebo středně vážný průběh,“ uvedl hematolog Paul Moss, který výzkum vedl.

Je přitom možné, že tato buněčná paměť je ještě delší, možná i významně delší – zatím ale není možné se o tom přesvědčit, protože tak dlouho ještě zkoumaní lidé covid neměli. Britové ale chtějí ve výzkumu pokračovat a po několika měsících dříve testované osoby znovu prozkoumat. 

Právě proto, jak komplexní lidský imunitní systém je, je obtížné přesněji říct, jakou dobu vlastně imunita proti covidu-19 vydrží. I u protilátkové imunity je řada názorů. Některé práce ukazují, že tato obrana oslabuje už po třech měsících, jiné naznačují až pět měsíců. Je přitom pravděpodobné, že delší a silnější reakce se objevuje u lidí, kteří měli těžší průběh nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 20 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 21 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 23 hhodinami
Načítání...