Buněčná imunita proti covidu vydrží nejméně půl roku, ukazuje anglický výzkum

Imunita je velmi komplikovaný mechanismus složený z mnoha různých systémů, do značné míry propojených. Přinejmenším jeden z těchto dílků imunitní skládačky má proti novému koronaviru dostatečně dobrou paměť – podle nového výzkumu vydrží nejméně půl roku.

Výzkum, který probíhal ve Velké Británii, zjišťoval, jak fungují proti covidu takzvané T-lymfocyty. Jeho výsledky ukázaly, že tyto buňky, které se proti infekci bránily, vykazovaly robustní imunitní odpověď i šest měsíců po nemoci.

Tato buněčná imunita hraje velmi důležitou roli v obranyschopnosti lidského těla proti novým nákazám – snižuje jejich závažnost a brání reinfekci, společně s jinými druhy imunity, zejména tou protilátkovou.

Výzkum byl financovaný britskou vládou a zapojilo se do něj několik špičkových univerzitních pracovišť v zemi. Probíhal na stovce dobrovolníků, u nichž testy prokázaly přítomnost viru SARS-CoV-2. Vědci je začali sledovat v dubnu letošního roku. Všichni měli slabší průběh nemoci, u části dokonce ani nevznikly symptomy a žádný z dobrovolníků neskončil v nemocnici.

Jak funguje buněčná obranná linie

T-lymfocyty hrají v obraně organismu důležitou roli, jsou ale méně prozkoumané než protilátková imunita – jejich výzkum je totiž mnohem náročnější. Během nemoci plní celou řadu úkolů: pokoušejí se přímo zničit nakažené buňky i pomáhat jiným v účinnější obraně. A mimo jiné také těm, které vyrábějí protilátky.

Podobně jako je tomu u protilátek, také lymfocyty umí naše tělo vyrábět „přímo na míru“ nějakému viru, s nímž už se setkalo. Když tento problém imunitní systém znovu odhalí, použije proti němu právě tuto vzpomínku na minulou hrozbu – problém je, že s postupujícím časem tělo tuto paměť ztrácí.

Výsledky výzkumu jsou v tomto ohledu velmi povzbudivé. Studie sice ještě neprošla kompletním recenzním řízením, ale zatím ji vědecké komunita komentuje velmi pozitivně. Žádné vážnější chyby se v ní zatím nepodařilo odhalit.

Imunitní odpověď přišla rychle po nákaze

Všichni dobrovolníci si vytvořili specifickou buněčnou imunitní odpověď proti koronaviru, a to velmi brzy po nákaze. Když vědci detailně zkoumali jejich krev šest měsíců poté, byly tyto T-lymfocyty stále přítomné.

„Pokud víme, je naše studie první na světě, která ukázala robustní buněčnou imunitu šest měsíců po nákaze, která měla slabý nebo středně vážný průběh,“ uvedl hematolog Paul Moss, který výzkum vedl.

Je přitom možné, že tato buněčná paměť je ještě delší, možná i významně delší – zatím ale není možné se o tom přesvědčit, protože tak dlouho ještě zkoumaní lidé covid neměli. Britové ale chtějí ve výzkumu pokračovat a po několika měsících dříve testované osoby znovu prozkoumat. 

Právě proto, jak komplexní lidský imunitní systém je, je obtížné přesněji říct, jakou dobu vlastně imunita proti covidu-19 vydrží. I u protilátkové imunity je řada názorů. Některé práce ukazují, že tato obrana oslabuje už po třech měsících, jiné naznačují až pět měsíců. Je přitom pravděpodobné, že delší a silnější reakce se objevuje u lidí, kteří měli těžší průběh nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 18 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 20 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...