Buněčná imunita proti covidu vydrží nejméně půl roku, ukazuje anglický výzkum

Imunita je velmi komplikovaný mechanismus složený z mnoha různých systémů, do značné míry propojených. Přinejmenším jeden z těchto dílků imunitní skládačky má proti novému koronaviru dostatečně dobrou paměť – podle nového výzkumu vydrží nejméně půl roku.

Výzkum, který probíhal ve Velké Británii, zjišťoval, jak fungují proti covidu takzvané T-lymfocyty. Jeho výsledky ukázaly, že tyto buňky, které se proti infekci bránily, vykazovaly robustní imunitní odpověď i šest měsíců po nemoci.

Tato buněčná imunita hraje velmi důležitou roli v obranyschopnosti lidského těla proti novým nákazám – snižuje jejich závažnost a brání reinfekci, společně s jinými druhy imunity, zejména tou protilátkovou.

Výzkum byl financovaný britskou vládou a zapojilo se do něj několik špičkových univerzitních pracovišť v zemi. Probíhal na stovce dobrovolníků, u nichž testy prokázaly přítomnost viru SARS-CoV-2. Vědci je začali sledovat v dubnu letošního roku. Všichni měli slabší průběh nemoci, u části dokonce ani nevznikly symptomy a žádný z dobrovolníků neskončil v nemocnici.

Jak funguje buněčná obranná linie

T-lymfocyty hrají v obraně organismu důležitou roli, jsou ale méně prozkoumané než protilátková imunita – jejich výzkum je totiž mnohem náročnější. Během nemoci plní celou řadu úkolů: pokoušejí se přímo zničit nakažené buňky i pomáhat jiným v účinnější obraně. A mimo jiné také těm, které vyrábějí protilátky.

Podobně jako je tomu u protilátek, také lymfocyty umí naše tělo vyrábět „přímo na míru“ nějakému viru, s nímž už se setkalo. Když tento problém imunitní systém znovu odhalí, použije proti němu právě tuto vzpomínku na minulou hrozbu – problém je, že s postupujícím časem tělo tuto paměť ztrácí.

Výsledky výzkumu jsou v tomto ohledu velmi povzbudivé. Studie sice ještě neprošla kompletním recenzním řízením, ale zatím ji vědecké komunita komentuje velmi pozitivně. Žádné vážnější chyby se v ní zatím nepodařilo odhalit.

Imunitní odpověď přišla rychle po nákaze

Všichni dobrovolníci si vytvořili specifickou buněčnou imunitní odpověď proti koronaviru, a to velmi brzy po nákaze. Když vědci detailně zkoumali jejich krev šest měsíců poté, byly tyto T-lymfocyty stále přítomné.

„Pokud víme, je naše studie první na světě, která ukázala robustní buněčnou imunitu šest měsíců po nákaze, která měla slabý nebo středně vážný průběh,“ uvedl hematolog Paul Moss, který výzkum vedl.

Je přitom možné, že tato buněčná paměť je ještě delší, možná i významně delší – zatím ale není možné se o tom přesvědčit, protože tak dlouho ještě zkoumaní lidé covid neměli. Britové ale chtějí ve výzkumu pokračovat a po několika měsících dříve testované osoby znovu prozkoumat. 

Právě proto, jak komplexní lidský imunitní systém je, je obtížné přesněji říct, jakou dobu vlastně imunita proti covidu-19 vydrží. I u protilátkové imunity je řada názorů. Některé práce ukazují, že tato obrana oslabuje už po třech měsících, jiné naznačují až pět měsíců. Je přitom pravděpodobné, že delší a silnější reakce se objevuje u lidí, kteří měli těžší průběh nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 11 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 12 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 14 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 16 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.