Boeing si chce napravit pověst. V březnu zkusí vyslat do kosmu loď Starliner

Americká společnost Boeing by chtěla ještě letos v březnu zopakovat testovací let své kosmické lodě CST-100 Starliner, která by měla dopravovat posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Informoval o tom na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). První zkušební let Starlineru v prosinci 2019 nebyl úspěšný.

NASA na internetu předběžně sdělila, že termínem startu by mohl být 25. březen. Použila přitom formulaci „ne dříve než“, která naznačuje možnost případného odkladu. Stejně jako v případě prvního testu před 13 měsíci poletí bez posádky. Cílem prověrky je dovézt náklad na ISS a zhruba za týden přistát zpátky na Zemi.

Boeing podle sdělení NASA nedávno spojil opakovaně použitelný modul pro posádku se zcela novým servisním modulem. Týmy už také kompletně prověřily software a nyní pracují na úplném vybavení interiéru před umístěním přepravovaného nákladu a před provedením závěrečné kontroly lodi.

Při prvním testu raketa Atlas V odstartovala se Starlinerem z floridského mysu Canaveral 20. prosince 2019. Loď se ale nedokázala dostat na stanovenou oběžnou dráhu, a nemohla se proto přiblížit k Mezinárodní vesmírné stanici. O dva dny později alespoň zdárně přistála v poušti v Novém Mexiku. Neúspěch podle sdělení společnosti způsobily chyby v softwaru.

NASA v rámci programu komerční přepravy astronautů ze Spojených států na ISS uzavřela v roce 2014 kontrakty s Boeingem a se společností SpaceX podnikatele a vesmírného vizionáře Elona Muska. SpaceX na rozdíl od Boeingu se svou lodí Crew Dragon úspěšně absolvoval všechny prověrky a testovací lety bez posádky (v březnu 2019) i s posádkou (loni v létě), ale i první plnohodnotný komerční let, při němž Crew Dragon loni v listopadu dopravil na ISS čtyřčlennou posádku.

Díky Crew Dragonu se Spojené státy při dopravě svých astronautů na orbitální komplex zbavily devítileté závislosti na ruských lodích Sojuz. Kromě Starlineru společnosti Boeing by nezávislost Američanů v cestách do vesmíru měly v brzké budoucnosti zajistit i lodě Orion, které pro NASA připravují americká společnost Lockheed Martin a evropský Airbus.

Boeing v problémech

Společnost Boeing se potýká v posledních letech s řadou problémů, dosavadní neúspěchy Starlineru jsou proti nim jen relativní drobností.

Za rok 2020 vykázal rekordní celoroční čistou ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun). Na vině jsou dopady koronavirové pandemie a s nimi související cestovní omezení, ale i problémy s letadly 737 MAX, oznámila firma. Boeing také znovu odsouvá výrobu svého zcela nového letadla 777X, nově až na konec roku 2023. 

Tržby Boeingu se za loňský rok snížily o 24 procent na 58,16 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun). Ztráta za rok 2019 činila 636 milionů dolarů a už v té se odrážely potíže s letadly 737 MAX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 13 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 14 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 16 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 16 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 18 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 18 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled