Boeing si chce napravit pověst. V březnu zkusí vyslat do kosmu loď Starliner

Americká společnost Boeing by chtěla ještě letos v březnu zopakovat testovací let své kosmické lodě CST-100 Starliner, která by měla dopravovat posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Informoval o tom na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). První zkušební let Starlineru v prosinci 2019 nebyl úspěšný.

NASA na internetu předběžně sdělila, že termínem startu by mohl být 25. březen. Použila přitom formulaci „ne dříve než“, která naznačuje možnost případného odkladu. Stejně jako v případě prvního testu před 13 měsíci poletí bez posádky. Cílem prověrky je dovézt náklad na ISS a zhruba za týden přistát zpátky na Zemi.

Boeing podle sdělení NASA nedávno spojil opakovaně použitelný modul pro posádku se zcela novým servisním modulem. Týmy už také kompletně prověřily software a nyní pracují na úplném vybavení interiéru před umístěním přepravovaného nákladu a před provedením závěrečné kontroly lodi.

Při prvním testu raketa Atlas V odstartovala se Starlinerem z floridského mysu Canaveral 20. prosince 2019. Loď se ale nedokázala dostat na stanovenou oběžnou dráhu, a nemohla se proto přiblížit k Mezinárodní vesmírné stanici. O dva dny později alespoň zdárně přistála v poušti v Novém Mexiku. Neúspěch podle sdělení společnosti způsobily chyby v softwaru.

NASA v rámci programu komerční přepravy astronautů ze Spojených států na ISS uzavřela v roce 2014 kontrakty s Boeingem a se společností SpaceX podnikatele a vesmírného vizionáře Elona Muska. SpaceX na rozdíl od Boeingu se svou lodí Crew Dragon úspěšně absolvoval všechny prověrky a testovací lety bez posádky (v březnu 2019) i s posádkou (loni v létě), ale i první plnohodnotný komerční let, při němž Crew Dragon loni v listopadu dopravil na ISS čtyřčlennou posádku.

Díky Crew Dragonu se Spojené státy při dopravě svých astronautů na orbitální komplex zbavily devítileté závislosti na ruských lodích Sojuz. Kromě Starlineru společnosti Boeing by nezávislost Američanů v cestách do vesmíru měly v brzké budoucnosti zajistit i lodě Orion, které pro NASA připravují americká společnost Lockheed Martin a evropský Airbus.

Boeing v problémech

Společnost Boeing se potýká v posledních letech s řadou problémů, dosavadní neúspěchy Starlineru jsou proti nim jen relativní drobností.

Za rok 2020 vykázal rekordní celoroční čistou ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun). Na vině jsou dopady koronavirové pandemie a s nimi související cestovní omezení, ale i problémy s letadly 737 MAX, oznámila firma. Boeing také znovu odsouvá výrobu svého zcela nového letadla 777X, nově až na konec roku 2023. 

Tržby Boeingu se za loňský rok snížily o 24 procent na 58,16 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun). Ztráta za rok 2019 činila 636 milionů dolarů a už v té se odrážely potíže s letadly 737 MAX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...