Boeing si chce napravit pověst. V březnu zkusí vyslat do kosmu loď Starliner

Americká společnost Boeing by chtěla ještě letos v březnu zopakovat testovací let své kosmické lodě CST-100 Starliner, která by měla dopravovat posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Informoval o tom na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). První zkušební let Starlineru v prosinci 2019 nebyl úspěšný.

NASA na internetu předběžně sdělila, že termínem startu by mohl být 25. březen. Použila přitom formulaci „ne dříve než“, která naznačuje možnost případného odkladu. Stejně jako v případě prvního testu před 13 měsíci poletí bez posádky. Cílem prověrky je dovézt náklad na ISS a zhruba za týden přistát zpátky na Zemi.

Boeing podle sdělení NASA nedávno spojil opakovaně použitelný modul pro posádku se zcela novým servisním modulem. Týmy už také kompletně prověřily software a nyní pracují na úplném vybavení interiéru před umístěním přepravovaného nákladu a před provedením závěrečné kontroly lodi.

Při prvním testu raketa Atlas V odstartovala se Starlinerem z floridského mysu Canaveral 20. prosince 2019. Loď se ale nedokázala dostat na stanovenou oběžnou dráhu, a nemohla se proto přiblížit k Mezinárodní vesmírné stanici. O dva dny později alespoň zdárně přistála v poušti v Novém Mexiku. Neúspěch podle sdělení společnosti způsobily chyby v softwaru.

NASA v rámci programu komerční přepravy astronautů ze Spojených států na ISS uzavřela v roce 2014 kontrakty s Boeingem a se společností SpaceX podnikatele a vesmírného vizionáře Elona Muska. SpaceX na rozdíl od Boeingu se svou lodí Crew Dragon úspěšně absolvoval všechny prověrky a testovací lety bez posádky (v březnu 2019) i s posádkou (loni v létě), ale i první plnohodnotný komerční let, při němž Crew Dragon loni v listopadu dopravil na ISS čtyřčlennou posádku.

Díky Crew Dragonu se Spojené státy při dopravě svých astronautů na orbitální komplex zbavily devítileté závislosti na ruských lodích Sojuz. Kromě Starlineru společnosti Boeing by nezávislost Američanů v cestách do vesmíru měly v brzké budoucnosti zajistit i lodě Orion, které pro NASA připravují americká společnost Lockheed Martin a evropský Airbus.

Boeing v problémech

Společnost Boeing se potýká v posledních letech s řadou problémů, dosavadní neúspěchy Starlineru jsou proti nim jen relativní drobností.

Za rok 2020 vykázal rekordní celoroční čistou ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun). Na vině jsou dopady koronavirové pandemie a s nimi související cestovní omezení, ale i problémy s letadly 737 MAX, oznámila firma. Boeing také znovu odsouvá výrobu svého zcela nového letadla 777X, nově až na konec roku 2023. 

Tržby Boeingu se za loňský rok snížily o 24 procent na 58,16 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun). Ztráta za rok 2019 činila 636 milionů dolarů a už v té se odrážely potíže s letadly 737 MAX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 7 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 9 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 10 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...