Bill Gates chce změnit energetiku. Ve spolupráci s Warrenem Buffettem postaví v USA sodíkový reaktor

Energetické společnosti vedené miliardáři Billem Gatesem a Warrenem Buffettem si vybraly Wyoming, aby na místě dosluhující uhelné elektrárny spustily projekt prvního amerického sodíkového jaderného reaktoru.

Společnost TerraPower, kterou Gates založil zhruba před 15 lety, a energetická společnost PacifiCorp, kterou vlastní Berkshire Hathaway Warrena Buffetta, ve středu uvedly, že přesné místo demonstrační elektrárny s reaktorem Natrium by mělo být oznámeno do konce roku.

Současná energetika zažívá zásadní změny. Fosilní paliva ustupují, jaderné elektrárny jsou příliš drahé a v řadě zemí světa proti nim existuje intenzivní odpor veřejnosti – a obnovitelné zdroje zatím nejsou schopné spotřebu moderní společnosti samy pokrýt.

Jedním z řešení této energetické krize by mohly být malé moderní reaktory, které fungují na jiná paliva než tradiční reaktory. Na rozdíl od fosilních paliv nevypouští skleníkové plyny a na rozdíl od větrné a vodní energie mohou dodávat elektřinu pořád a jejich výstavba by neměla být tak komplikovaná ani drahá jako u klasických jaderných elektráren. Tento typ je známý jako pomalé množivé reaktory.

Schéma množivého reaktoru
Zdroj: Wikimedia Commons

„Myslíme si, že Natrium změní pravidla hry v energetickém průmyslu,“ řekl Gates o projektu sodíkových elektráren na konferenci k zahájení projektu v Cheyenne ve Wyomingu. „Toto je naše nejrychlejší a nejjasnější cesta k tomu, abychom se stali uhlíkově negativní,“ podpořil ho guvernér Wyomingu Mark Gordon. „Jaderná energie je jednoznačně součástí mé strategie pro energetiku ve Wyomingu, státě s největší produkcí uhlí v zemi,“ dodal.

Jádrem projektu je rychlý reaktor chlazený sodíkem o výkonu 345 megawattů. V době, kdy by byla poptávka po energii maximální, by se dal výkon zvýšit až na 500 MW – to by mohlo doplňovat právě obnovitelné zdroje, které nejsou tak spolehlivé. Podle loňského vyjádření společnosti TerraPower by jedna taková elektrárna mohla stát přibližně jednu miliardu dolarů.

Projekt je zajímavý i pro americkou vládu. Už na konci loňského roku proto ministerstvo energetiky dalo společnosti TerraPower počáteční finanční prostředky ve výši 80 milionů dolarů. Ty mají sloužit na demonstraci technologie reaktorů Natrium. Pokud se to podaří, pak se ministerstvo zavázalo k dalšímu financování v příštích letech.

Výsledky nebudou známé ještě několik let – Chris Levesque, prezident a výkonný ředitel společnosti TerraPower, uvedl, že výstavba prototypu této elektrárny potrvá přibližně sedm let. „Tento druh čisté energie potřebujeme v síti v roce 2030,“ řekl novinářům.

Naděje, nebo hrozba?

Společnost TerraPower sice existuje už od roku 2006, ale až donedávna se na provoz reaktorů jen připravovala. Roku 2017 se pokoušela dohodnout s Čínou, že by experimentální reaktor vznikl právě tam, ale později z této spolupráce sešlo.

Vizualizace elektrárny TerraPower
Zdroj: TerraPower

Výhodou tohoto typu reaktoru by mělo být také menší množství aktivního jaderného odpadu, který bude produkovat.

Existuje ale také několik rizik, která jsou se sodíkem chlazeným reaktorem spojená. Problémem je silná reakce sodíku se vzduchem i vodou, kterou znají už děti z pokusů v hodinách chemie. A nemizí ani ve větších rozměrech, jak se přesvědčili například v Japonsku, kde už experimentovali se sodíkovým reaktorem Monju.

Když tam roku 1995 došlo k úniku několika set kilogramů sodíku, tak se vzňal – a protože při hoření vydává hodně tepla, bylo celé zařízení značně poškozené. Po sérii dalších problémů bylo japonské zařízení roku 2010 uzavřeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 2 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 3 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 5 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 6 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 7 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 8 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
včera v 16:41

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25
Načítání...