Bill Gates chce změnit energetiku. Ve spolupráci s Warrenem Buffettem postaví v USA sodíkový reaktor

Energetické společnosti vedené miliardáři Billem Gatesem a Warrenem Buffettem si vybraly Wyoming, aby na místě dosluhující uhelné elektrárny spustily projekt prvního amerického sodíkového jaderného reaktoru.

Společnost TerraPower, kterou Gates založil zhruba před 15 lety, a energetická společnost PacifiCorp, kterou vlastní Berkshire Hathaway Warrena Buffetta, ve středu uvedly, že přesné místo demonstrační elektrárny s reaktorem Natrium by mělo být oznámeno do konce roku.

Současná energetika zažívá zásadní změny. Fosilní paliva ustupují, jaderné elektrárny jsou příliš drahé a v řadě zemí světa proti nim existuje intenzivní odpor veřejnosti – a obnovitelné zdroje zatím nejsou schopné spotřebu moderní společnosti samy pokrýt.

Jedním z řešení této energetické krize by mohly být malé moderní reaktory, které fungují na jiná paliva než tradiční reaktory. Na rozdíl od fosilních paliv nevypouští skleníkové plyny a na rozdíl od větrné a vodní energie mohou dodávat elektřinu pořád a jejich výstavba by neměla být tak komplikovaná ani drahá jako u klasických jaderných elektráren. Tento typ je známý jako pomalé množivé reaktory.

Schéma množivého reaktoru
Zdroj: Wikimedia Commons

„Myslíme si, že Natrium změní pravidla hry v energetickém průmyslu,“ řekl Gates o projektu sodíkových elektráren na konferenci k zahájení projektu v Cheyenne ve Wyomingu. „Toto je naše nejrychlejší a nejjasnější cesta k tomu, abychom se stali uhlíkově negativní,“ podpořil ho guvernér Wyomingu Mark Gordon. „Jaderná energie je jednoznačně součástí mé strategie pro energetiku ve Wyomingu, státě s největší produkcí uhlí v zemi,“ dodal.

Jádrem projektu je rychlý reaktor chlazený sodíkem o výkonu 345 megawattů. V době, kdy by byla poptávka po energii maximální, by se dal výkon zvýšit až na 500 MW – to by mohlo doplňovat právě obnovitelné zdroje, které nejsou tak spolehlivé. Podle loňského vyjádření společnosti TerraPower by jedna taková elektrárna mohla stát přibližně jednu miliardu dolarů.

Projekt je zajímavý i pro americkou vládu. Už na konci loňského roku proto ministerstvo energetiky dalo společnosti TerraPower počáteční finanční prostředky ve výši 80 milionů dolarů. Ty mají sloužit na demonstraci technologie reaktorů Natrium. Pokud se to podaří, pak se ministerstvo zavázalo k dalšímu financování v příštích letech.

Výsledky nebudou známé ještě několik let – Chris Levesque, prezident a výkonný ředitel společnosti TerraPower, uvedl, že výstavba prototypu této elektrárny potrvá přibližně sedm let. „Tento druh čisté energie potřebujeme v síti v roce 2030,“ řekl novinářům.

Naděje, nebo hrozba?

Společnost TerraPower sice existuje už od roku 2006, ale až donedávna se na provoz reaktorů jen připravovala. Roku 2017 se pokoušela dohodnout s Čínou, že by experimentální reaktor vznikl právě tam, ale později z této spolupráce sešlo.

Vizualizace elektrárny TerraPower
Zdroj: TerraPower

Výhodou tohoto typu reaktoru by mělo být také menší množství aktivního jaderného odpadu, který bude produkovat.

Existuje ale také několik rizik, která jsou se sodíkem chlazeným reaktorem spojená. Problémem je silná reakce sodíku se vzduchem i vodou, kterou znají už děti z pokusů v hodinách chemie. A nemizí ani ve větších rozměrech, jak se přesvědčili například v Japonsku, kde už experimentovali se sodíkovým reaktorem Monju.

Když tam roku 1995 došlo k úniku několika set kilogramů sodíku, tak se vzňal – a protože při hoření vydává hodně tepla, bylo celé zařízení značně poškozené. Po sérii dalších problémů bylo japonské zařízení roku 2010 uzavřeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...