Bill Gates chce změnit energetiku. Ve spolupráci s Warrenem Buffettem postaví v USA sodíkový reaktor

Energetické společnosti vedené miliardáři Billem Gatesem a Warrenem Buffettem si vybraly Wyoming, aby na místě dosluhující uhelné elektrárny spustily projekt prvního amerického sodíkového jaderného reaktoru.

Společnost TerraPower, kterou Gates založil zhruba před 15 lety, a energetická společnost PacifiCorp, kterou vlastní Berkshire Hathaway Warrena Buffetta, ve středu uvedly, že přesné místo demonstrační elektrárny s reaktorem Natrium by mělo být oznámeno do konce roku.

Současná energetika zažívá zásadní změny. Fosilní paliva ustupují, jaderné elektrárny jsou příliš drahé a v řadě zemí světa proti nim existuje intenzivní odpor veřejnosti – a obnovitelné zdroje zatím nejsou schopné spotřebu moderní společnosti samy pokrýt.

Jedním z řešení této energetické krize by mohly být malé moderní reaktory, které fungují na jiná paliva než tradiční reaktory. Na rozdíl od fosilních paliv nevypouští skleníkové plyny a na rozdíl od větrné a vodní energie mohou dodávat elektřinu pořád a jejich výstavba by neměla být tak komplikovaná ani drahá jako u klasických jaderných elektráren. Tento typ je známý jako pomalé množivé reaktory.

Schéma množivého reaktoru
Zdroj: Wikimedia Commons

„Myslíme si, že Natrium změní pravidla hry v energetickém průmyslu,“ řekl Gates o projektu sodíkových elektráren na konferenci k zahájení projektu v Cheyenne ve Wyomingu. „Toto je naše nejrychlejší a nejjasnější cesta k tomu, abychom se stali uhlíkově negativní,“ podpořil ho guvernér Wyomingu Mark Gordon. „Jaderná energie je jednoznačně součástí mé strategie pro energetiku ve Wyomingu, státě s největší produkcí uhlí v zemi,“ dodal.

Jádrem projektu je rychlý reaktor chlazený sodíkem o výkonu 345 megawattů. V době, kdy by byla poptávka po energii maximální, by se dal výkon zvýšit až na 500 MW – to by mohlo doplňovat právě obnovitelné zdroje, které nejsou tak spolehlivé. Podle loňského vyjádření společnosti TerraPower by jedna taková elektrárna mohla stát přibližně jednu miliardu dolarů.

Projekt je zajímavý i pro americkou vládu. Už na konci loňského roku proto ministerstvo energetiky dalo společnosti TerraPower počáteční finanční prostředky ve výši 80 milionů dolarů. Ty mají sloužit na demonstraci technologie reaktorů Natrium. Pokud se to podaří, pak se ministerstvo zavázalo k dalšímu financování v příštích letech.

Výsledky nebudou známé ještě několik let – Chris Levesque, prezident a výkonný ředitel společnosti TerraPower, uvedl, že výstavba prototypu této elektrárny potrvá přibližně sedm let. „Tento druh čisté energie potřebujeme v síti v roce 2030,“ řekl novinářům.

Naděje, nebo hrozba?

Společnost TerraPower sice existuje už od roku 2006, ale až donedávna se na provoz reaktorů jen připravovala. Roku 2017 se pokoušela dohodnout s Čínou, že by experimentální reaktor vznikl právě tam, ale později z této spolupráce sešlo.

Vizualizace elektrárny TerraPower
Zdroj: TerraPower

Výhodou tohoto typu reaktoru by mělo být také menší množství aktivního jaderného odpadu, který bude produkovat.

Existuje ale také několik rizik, která jsou se sodíkem chlazeným reaktorem spojená. Problémem je silná reakce sodíku se vzduchem i vodou, kterou znají už děti z pokusů v hodinách chemie. A nemizí ani ve větších rozměrech, jak se přesvědčili například v Japonsku, kde už experimentovali se sodíkovým reaktorem Monju.

Když tam roku 1995 došlo k úniku několika set kilogramů sodíku, tak se vzňal – a protože při hoření vydává hodně tepla, bylo celé zařízení značně poškozené. Po sérii dalších problémů bylo japonské zařízení roku 2010 uzavřeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 3 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 3 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 6 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 8 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 10 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 20 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...