Bill Gates chce změnit energetiku. Ve spolupráci s Warrenem Buffettem postaví v USA sodíkový reaktor

Energetické společnosti vedené miliardáři Billem Gatesem a Warrenem Buffettem si vybraly Wyoming, aby na místě dosluhující uhelné elektrárny spustily projekt prvního amerického sodíkového jaderného reaktoru.

Společnost TerraPower, kterou Gates založil zhruba před 15 lety, a energetická společnost PacifiCorp, kterou vlastní Berkshire Hathaway Warrena Buffetta, ve středu uvedly, že přesné místo demonstrační elektrárny s reaktorem Natrium by mělo být oznámeno do konce roku.

Současná energetika zažívá zásadní změny. Fosilní paliva ustupují, jaderné elektrárny jsou příliš drahé a v řadě zemí světa proti nim existuje intenzivní odpor veřejnosti – a obnovitelné zdroje zatím nejsou schopné spotřebu moderní společnosti samy pokrýt.

Jedním z řešení této energetické krize by mohly být malé moderní reaktory, které fungují na jiná paliva než tradiční reaktory. Na rozdíl od fosilních paliv nevypouští skleníkové plyny a na rozdíl od větrné a vodní energie mohou dodávat elektřinu pořád a jejich výstavba by neměla být tak komplikovaná ani drahá jako u klasických jaderných elektráren. Tento typ je známý jako pomalé množivé reaktory.

Schéma množivého reaktoru
Zdroj: Wikimedia Commons

„Myslíme si, že Natrium změní pravidla hry v energetickém průmyslu,“ řekl Gates o projektu sodíkových elektráren na konferenci k zahájení projektu v Cheyenne ve Wyomingu. „Toto je naše nejrychlejší a nejjasnější cesta k tomu, abychom se stali uhlíkově negativní,“ podpořil ho guvernér Wyomingu Mark Gordon. „Jaderná energie je jednoznačně součástí mé strategie pro energetiku ve Wyomingu, státě s největší produkcí uhlí v zemi,“ dodal.

Jádrem projektu je rychlý reaktor chlazený sodíkem o výkonu 345 megawattů. V době, kdy by byla poptávka po energii maximální, by se dal výkon zvýšit až na 500 MW – to by mohlo doplňovat právě obnovitelné zdroje, které nejsou tak spolehlivé. Podle loňského vyjádření společnosti TerraPower by jedna taková elektrárna mohla stát přibližně jednu miliardu dolarů.

Projekt je zajímavý i pro americkou vládu. Už na konci loňského roku proto ministerstvo energetiky dalo společnosti TerraPower počáteční finanční prostředky ve výši 80 milionů dolarů. Ty mají sloužit na demonstraci technologie reaktorů Natrium. Pokud se to podaří, pak se ministerstvo zavázalo k dalšímu financování v příštích letech.

Výsledky nebudou známé ještě několik let – Chris Levesque, prezident a výkonný ředitel společnosti TerraPower, uvedl, že výstavba prototypu této elektrárny potrvá přibližně sedm let. „Tento druh čisté energie potřebujeme v síti v roce 2030,“ řekl novinářům.

Naděje, nebo hrozba?

Společnost TerraPower sice existuje už od roku 2006, ale až donedávna se na provoz reaktorů jen připravovala. Roku 2017 se pokoušela dohodnout s Čínou, že by experimentální reaktor vznikl právě tam, ale později z této spolupráce sešlo.

Vizualizace elektrárny TerraPower
Zdroj: TerraPower

Výhodou tohoto typu reaktoru by mělo být také menší množství aktivního jaderného odpadu, který bude produkovat.

Existuje ale také několik rizik, která jsou se sodíkem chlazeným reaktorem spojená. Problémem je silná reakce sodíku se vzduchem i vodou, kterou znají už děti z pokusů v hodinách chemie. A nemizí ani ve větších rozměrech, jak se přesvědčili například v Japonsku, kde už experimentovali se sodíkovým reaktorem Monju.

Když tam roku 1995 došlo k úniku několika set kilogramů sodíku, tak se vzňal – a protože při hoření vydává hodně tepla, bylo celé zařízení značně poškozené. Po sérii dalších problémů bylo japonské zařízení roku 2010 uzavřeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.