Bill Gates chce změnit energetiku. Ve spolupráci s Warrenem Buffettem postaví v USA sodíkový reaktor

Energetické společnosti vedené miliardáři Billem Gatesem a Warrenem Buffettem si vybraly Wyoming, aby na místě dosluhující uhelné elektrárny spustily projekt prvního amerického sodíkového jaderného reaktoru.

Společnost TerraPower, kterou Gates založil zhruba před 15 lety, a energetická společnost PacifiCorp, kterou vlastní Berkshire Hathaway Warrena Buffetta, ve středu uvedly, že přesné místo demonstrační elektrárny s reaktorem Natrium by mělo být oznámeno do konce roku.

Současná energetika zažívá zásadní změny. Fosilní paliva ustupují, jaderné elektrárny jsou příliš drahé a v řadě zemí světa proti nim existuje intenzivní odpor veřejnosti – a obnovitelné zdroje zatím nejsou schopné spotřebu moderní společnosti samy pokrýt.

Jedním z řešení této energetické krize by mohly být malé moderní reaktory, které fungují na jiná paliva než tradiční reaktory. Na rozdíl od fosilních paliv nevypouští skleníkové plyny a na rozdíl od větrné a vodní energie mohou dodávat elektřinu pořád a jejich výstavba by neměla být tak komplikovaná ani drahá jako u klasických jaderných elektráren. Tento typ je známý jako pomalé množivé reaktory.

Schéma množivého reaktoru
Zdroj: Wikimedia Commons

„Myslíme si, že Natrium změní pravidla hry v energetickém průmyslu,“ řekl Gates o projektu sodíkových elektráren na konferenci k zahájení projektu v Cheyenne ve Wyomingu. „Toto je naše nejrychlejší a nejjasnější cesta k tomu, abychom se stali uhlíkově negativní,“ podpořil ho guvernér Wyomingu Mark Gordon. „Jaderná energie je jednoznačně součástí mé strategie pro energetiku ve Wyomingu, státě s největší produkcí uhlí v zemi,“ dodal.

Jádrem projektu je rychlý reaktor chlazený sodíkem o výkonu 345 megawattů. V době, kdy by byla poptávka po energii maximální, by se dal výkon zvýšit až na 500 MW – to by mohlo doplňovat právě obnovitelné zdroje, které nejsou tak spolehlivé. Podle loňského vyjádření společnosti TerraPower by jedna taková elektrárna mohla stát přibližně jednu miliardu dolarů.

Projekt je zajímavý i pro americkou vládu. Už na konci loňského roku proto ministerstvo energetiky dalo společnosti TerraPower počáteční finanční prostředky ve výši 80 milionů dolarů. Ty mají sloužit na demonstraci technologie reaktorů Natrium. Pokud se to podaří, pak se ministerstvo zavázalo k dalšímu financování v příštích letech.

Výsledky nebudou známé ještě několik let – Chris Levesque, prezident a výkonný ředitel společnosti TerraPower, uvedl, že výstavba prototypu této elektrárny potrvá přibližně sedm let. „Tento druh čisté energie potřebujeme v síti v roce 2030,“ řekl novinářům.

Naděje, nebo hrozba?

Společnost TerraPower sice existuje už od roku 2006, ale až donedávna se na provoz reaktorů jen připravovala. Roku 2017 se pokoušela dohodnout s Čínou, že by experimentální reaktor vznikl právě tam, ale později z této spolupráce sešlo.

Vizualizace elektrárny TerraPower
Zdroj: TerraPower

Výhodou tohoto typu reaktoru by mělo být také menší množství aktivního jaderného odpadu, který bude produkovat.

Existuje ale také několik rizik, která jsou se sodíkem chlazeným reaktorem spojená. Problémem je silná reakce sodíku se vzduchem i vodou, kterou znají už děti z pokusů v hodinách chemie. A nemizí ani ve větších rozměrech, jak se přesvědčili například v Japonsku, kde už experimentovali se sodíkovým reaktorem Monju.

Když tam roku 1995 došlo k úniku několika set kilogramů sodíku, tak se vzňal – a protože při hoření vydává hodně tepla, bylo celé zařízení značně poškozené. Po sérii dalších problémů bylo japonské zařízení roku 2010 uzavřeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 52 mminutami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 8 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...