Evropská unie a Spojené státy zveřejnily údaje o tom, kolik lidí zemřelo v první polovině letošního roku ve srovnání s předchozími lety. Tato data reálně ukazují skutečný dopad koronavirové pandemie v zemích, které na jaře zasáhla první vlna epidemie.
Země Evropské unie zaregistrovaly od března do konce června bezmála o 170 tisíc více mrtvých, než činí průměr předchozích čtyř let. V pondělí o tom informoval evropský statistický úřad Eurostat.
Nejvyšší počet nadprůměrných úmrtí evropské země zaznamenaly na konci března a na začátku dubna. V České republice byl nadprůměrný počet úmrtí zaznamenán jen v některých částech země, a to od poloviny března do konce dubna a pak v červnu. Čísla ale byla jen mírně vyšší než v předchozích letech, především díky silným opatřením na jaře, která dokázala první vlnu rychle zastavit.
Při srovnávání měsíců, kdy se Evropa potýkala s první vlnou epidemie covidu-19, vycházel Eurostat z průměru počtu mrtvých v letech 2016 až 2019.
V celé Evropské unii byl nadprůměrný počet mrtvých zaznamenán soustavně od začátku března do konce května. V červnu pak počet mrtvých klesl pod průměr předchozích čtyř let. Ve sledovaném období zemřelo v celé Evropské unii zhruba 1,7 milionu osob.
Nejvyšší počet nadprůměrných úmrtí zaznamenalo Španělsko (48 tisíc), následují Itálie (46 tisíc) a Francie (30 tisíc). Německo a Nizozemsko registrují shodně o 10 tisíc úmrtí více, než je průměr z let 2016 až 2019. Na dalších 21 členských zemí připadá 25 tisíc úmrtí navíc, informuje Eurostat, v jehož zprávě chybí údaje z Irska.
„V některých částech Evropy byl rozdíl (v počtu úmrtí) ve srovnání s předchozími lety mimořádně vysoký,“ sdělil Eurostat. Jako příklad uvádí italský okres Bergamo, kde se v polovině března zvýšil počet úmrtí o 895 procent.
V České republice zůstal celkový počet úmrtí za celé sledované období lehce nadprůměrný takřka ve všech krajích, jedinými výjimkami jsou Pardubický a Královéhradecký kraj, kde byl počet úmrtí pod střednědobým průměrem.
Nejvíce nadprůměrných úmrtí připadá na skupiny lidí ve věku 70 a více let. Ti tvoří 96 procent těchto úmrtí:
Údaje z USA mluví podobně
V úterý zveřejnilo údaje o nadměrné úmrtnosti v USA i americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Podle nich zemřelo během letošní pandemie covidu-19 o téměř 300 tisíc lidí více, než kolik bylo obvyklé za stejnou dobu v předchozích letech. V polovině října CDC přitom oficiálně evidovalo zhruba 216 tisíc zemřelých po nákaze koronavirem.
Zpráva CDC uvádí, že mezi 26. lednem a 3. říjnem v USA zemřelo o 299 028 lidí více, než kolik je průměr z posledních let za stejné období.
Epidemiologové z CDC uvádějí, že oficiální počty zemřelých s covidem-19, které se na zvýšené úmrtnosti podílejí přibližně ze dvou třetin, jsou patrně podhodnocené.
Na zvýšení úmrtnosti v době pandemie mají podle CDC vliv i další skutečnosti, jako je zhoršená dostupnost lékařské péče. „Je mnoho faktorů, které by nepřímo mohly přispět k nárůstu úmrtí v důsledku pandemie. Jedním z nich je narušení zdravotnického systému,“ uvádí autorka studie Lauren Rossenová.
Data také ukazují, že zvýšená úmrtnost dopadá různou měrou na různé rasové i etnické skupiny. CDC zaznamenal největší procentuální nárůst úmrtnosti v porovnání s předchozími lety mezi Hispánci (o 53,6 procenta). U Afroameričanů se úmrtnost zvýšila o 32,9 procenta, u Asiatů o 36,6 procenta, zatímco u bělochů činil nárůst „jen“ 11,9 procenta.
CDC letos evidoval nadprůměrnou úmrtnost v každém týdnu počínaje březnem. Největší nárůst počtu zemřelých oproti dlouhodobému průměru se v USA odehrál v první polovině dubna (o 40,4 procenta) a poté na začátku srpna (o 23,5 procenta).
