Během pandemie koronaviru tráví lidé více času venku, ukázala studie. Víc tíhnou k přírodě ženy

Dlouhé procházky, zahradničení či pozorování zvířat. Američané během pandemie koronaviru vyráží do přírody častěji. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil žurnál PLOS One. U žen je tento trend zřetelnější než u mužů.

Pro výzkum měli vědci data více od než 3200 dospělých dobrovolníků z amerického Vermontu. Analýza ukázala, že letos na jaře tito lidé trávili venku více času než dříve. Výrazně častěji například pozorovali divokou zvěř, zahradničili, chodili na dlouhé procházky, fotografovali nebo třeba jen odpočívali. 

Studie je jednou z prvních publikovaných prací, která se zabývá tím, jak pandemie ovlivnila vztah Američanů k přírodě – a mimo jiné z ní vyplynulo, že se u respondentů změnily důvody, proč si pobytu venku cení.

Během pandemie si začali více vážit jejích přínosů pro duševní zdraví a pohodu či možností venku sportovat. Dotazovaní vyzdvihli také to, že se venku cítí být více sami sebou a lépe dokážou ocenit přírodní krásy.  

„Tyto údaje jsou jako kronika pandemie. Představují záznam o tom, jak lidé vnímali svůj vztah se zbytkem světa v časech velkých změn,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Rachelle Gouldová z Vermontské univerzity.

Ženy vyrážely do přírody častěji než muži

Výsledky se však u různých skupin respondentů liší. Například ženy se na dlouhé procházky vydávaly na jaře téměř třikrát častěji než muži. „Potřebujeme další výzkum. Naše předběžná analýza ale naznačuje, že ženy častěji přikládají větší význam hodnotám, které zahrnují duševní pohodu nebo třeba krásu, cvičení či znalost přírody,“ poznamenala Gouldová.

Více inklinovali k přírodě také respondenti, kteří během pandemie přišli o práci. „Výsledky naznačují, že covid-19 pomáhá zvrátit dosavadní přesvědčení, že příroda a její přínosy se stávají luxusním zboží,“ uvedla spoluautorka studie Diana Hackenburgová z Rubenstein School.

Z výzkumu v neposlední řadě také vyplynulo, že některé skupiny respondentů si pod vlivem letošních událostí začaly více vážit také tradic či jídla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 21 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...