Během pandemie koronaviru tráví lidé více času venku, ukázala studie. Víc tíhnou k přírodě ženy

Dlouhé procházky, zahradničení či pozorování zvířat. Američané během pandemie koronaviru vyráží do přírody častěji. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil žurnál PLOS One. U žen je tento trend zřetelnější než u mužů.

Pro výzkum měli vědci data více od než 3200 dospělých dobrovolníků z amerického Vermontu. Analýza ukázala, že letos na jaře tito lidé trávili venku více času než dříve. Výrazně častěji například pozorovali divokou zvěř, zahradničili, chodili na dlouhé procházky, fotografovali nebo třeba jen odpočívali. 

Studie je jednou z prvních publikovaných prací, která se zabývá tím, jak pandemie ovlivnila vztah Američanů k přírodě – a mimo jiné z ní vyplynulo, že se u respondentů změnily důvody, proč si pobytu venku cení.

Během pandemie si začali více vážit jejích přínosů pro duševní zdraví a pohodu či možností venku sportovat. Dotazovaní vyzdvihli také to, že se venku cítí být více sami sebou a lépe dokážou ocenit přírodní krásy.  

„Tyto údaje jsou jako kronika pandemie. Představují záznam o tom, jak lidé vnímali svůj vztah se zbytkem světa v časech velkých změn,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Rachelle Gouldová z Vermontské univerzity.

Ženy vyrážely do přírody častěji než muži

Výsledky se však u různých skupin respondentů liší. Například ženy se na dlouhé procházky vydávaly na jaře téměř třikrát častěji než muži. „Potřebujeme další výzkum. Naše předběžná analýza ale naznačuje, že ženy častěji přikládají větší význam hodnotám, které zahrnují duševní pohodu nebo třeba krásu, cvičení či znalost přírody,“ poznamenala Gouldová.

Více inklinovali k přírodě také respondenti, kteří během pandemie přišli o práci. „Výsledky naznačují, že covid-19 pomáhá zvrátit dosavadní přesvědčení, že příroda a její přínosy se stávají luxusním zboží,“ uvedla spoluautorka studie Diana Hackenburgová z Rubenstein School.

Z výzkumu v neposlední řadě také vyplynulo, že některé skupiny respondentů si pod vlivem letošních událostí začaly více vážit také tradic či jídla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.