Během pandemie koronaviru tráví lidé více času venku, ukázala studie. Víc tíhnou k přírodě ženy

Dlouhé procházky, zahradničení či pozorování zvířat. Američané během pandemie koronaviru vyráží do přírody častěji. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil žurnál PLOS One. U žen je tento trend zřetelnější než u mužů.

Pro výzkum měli vědci data více od než 3200 dospělých dobrovolníků z amerického Vermontu. Analýza ukázala, že letos na jaře tito lidé trávili venku více času než dříve. Výrazně častěji například pozorovali divokou zvěř, zahradničili, chodili na dlouhé procházky, fotografovali nebo třeba jen odpočívali. 

Studie je jednou z prvních publikovaných prací, která se zabývá tím, jak pandemie ovlivnila vztah Američanů k přírodě – a mimo jiné z ní vyplynulo, že se u respondentů změnily důvody, proč si pobytu venku cení.

Během pandemie si začali více vážit jejích přínosů pro duševní zdraví a pohodu či možností venku sportovat. Dotazovaní vyzdvihli také to, že se venku cítí být více sami sebou a lépe dokážou ocenit přírodní krásy.  

„Tyto údaje jsou jako kronika pandemie. Představují záznam o tom, jak lidé vnímali svůj vztah se zbytkem světa v časech velkých změn,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Rachelle Gouldová z Vermontské univerzity.

Ženy vyrážely do přírody častěji než muži

Výsledky se však u různých skupin respondentů liší. Například ženy se na dlouhé procházky vydávaly na jaře téměř třikrát častěji než muži. „Potřebujeme další výzkum. Naše předběžná analýza ale naznačuje, že ženy častěji přikládají větší význam hodnotám, které zahrnují duševní pohodu nebo třeba krásu, cvičení či znalost přírody,“ poznamenala Gouldová.

Více inklinovali k přírodě také respondenti, kteří během pandemie přišli o práci. „Výsledky naznačují, že covid-19 pomáhá zvrátit dosavadní přesvědčení, že příroda a její přínosy se stávají luxusním zboží,“ uvedla spoluautorka studie Diana Hackenburgová z Rubenstein School.

Z výzkumu v neposlední řadě také vyplynulo, že některé skupiny respondentů si pod vlivem letošních událostí začaly více vážit také tradic či jídla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
11:43Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 8 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 10 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.