Auto před zplodinami neochrání. Řidiči dýchají horší vzduch než chodci, ukázal rozsáhlý průzkum

Na rozdíl od představy řady lidí karoserie auta nechrání před automobilovými zplodinami. Řekl to Michal Vojtíšek z ČVUT, který pro hlavní město provedl srovnání úrovně škodlivých zplodin při cestě autem, pěšky a veřejnou dopravou. Řidiči podle výsledků měření nadýchají větší množství škodlivin než cyklisté či chodci, kteří se drží v rozumné vzdálenosti od rušných silnic a křižovatek. Zdravější je i veřejná doprava, zejména metro.

Měření se uskutečnilo v magistrátním projektu Čistou stopou Prahou, který má za cíl upozorňovat na rizika spojená s emisemi z dopravy. „Mnoho lidí se mylně domnívá, že jsou v autě chráněni před škodlivými látkami více, než kdyby se po městě pohybovali bez auta,“ uvedl koordinátor projektu Lukáš Eršil a dodal, že podle výsledků je to právě naopak.

Výsledky měření
Zdroj: www.cistoustopou.cz

Měření se uskutečnilo na trase mezi Kačerovem a Karlovým náměstím. Při cestě pěšky a metrem bylo naměřeno průměrně 27 600 škodlivých částic na centimetr krychlový, při cestě autem to bylo 51 600.

Zásadní je podle Vojtíška vzdálenost od zdroje znečištění – při pohybu přímo na silnici, byť uzavřen v autě, je člověk vystaven mnohem větší zátěži, než když jde o pár ulic vedle dopravní tepny. „Každých pár desítek metrů v tom hraje velkou roli,“ uvedl Vojtíšek. Při pohybu městem je tak podle něj dobré vybírat trasu vzdálenější od rušných ulic.

MHD versus auta

Horší než v metru je situace u autobusů či tramvají v případě, kdy sdílejí stejné komunikace jako auta. Výhodou některých vozů MHD je podle vědce větrání střechou, kterou se dovnitř dostane menší množství zplodin. Škodliviny se nacházejí i v tunelu metra, i když je jich mnohem méně. Můžou se tam dostat přes ventilaci, například v případě linky metra C z magistrály.

Náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) uvedl, že město se snaží nakupovat vozy MHD s co nejmenšími emisemi a nasazovat je v oblastech s vysokým provozem a přítomností obytných domů.

Například v ulici V Holešovičkách by podle něj v létě mělo jezdit 40 procent spojů s emisní normou Euro 6, nyní je to asi 15 procent. Vojtíšek potvrdil, že podle jeho měření mají nově nakupované autobusy dopravního podniku výrazně menší emise než průměrné osobní auto.

Praha, město znečištění

Praha je po Ostravě druhým nejznečištěnějším městem v zemi, přičemž až 85 procent znečištění produkuje doprava. Pro zdraví nejškodlivější jsou mikroskopické částice, které jsou okem neviditelné a podle Vojtíška se jim lidský organismus neumí bránit.

V nose se nezachytí, takže pronikají do plicních sklípků a dále do krevního oběhu. Mohou vést k rakovině, kardiovaskulárním či neurologickým potížím. Podle odhadu zemře v Česku kvůli znečištěnému ovzduší předčasně asi 10 tisíc lidí.

Nové vedení hlavního města si zlepšování kvality ovzduší vytyčilo jako jeden z důležitých bodů programu. Chystá se obnovit například plán zavedení nízkoemisní zóny, která by povolila vjezd do širšího centra města jenom autům s nižšími emisemi. Rada prověří také možnost zpoplatnění vjezdu do centra a schválila zavedení MHD zdarma v době smogových situací. V plánu je také vyhláška zakazující topení uhlím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 19 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 21 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 23 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...