Australští vědci vytvořili první geneticky modifikované banány. Pokud je schválí úřady, mohla by se nová odrůda uchytit v měnících se podmínkách planety zasažené klimatickou změnou. Na pulty ale upravené ovoce zatím putovat nemá.
Banány jsou levné, zdravé, snadno se pěstují a dají se bez problémů převážet po celém světě. Jenže mají i jednu zásadní chybu: napadá je takzvaná panamská nemoc, která celý druh ohrožuje. Zemědělští experti už celé roky hledají před touto hrozbou nějakou obranu. Australský tým vědců nyní oznámil, že ji našel.
„Nový banán“ dostal jméno QCAV-4. Genetičtí inženýři ho upravili tak, aby zmíněné chorobě odolával.
Správně se panamská nemoc jmenuje fusariové vadnutí a také se označuje zkratkou T. Způsobuje ji plíseň srpovnička špičatovýtrusá, která napadá celou řadu rostlin, ale právě banány jsou obzvláště náchylné. Odrůda Cavendish, která je dnes komerčně nejúspěšnějších druhem tohoto ovoce, je totiž tvořena jen přírodními klony. To znamená, že všechny rostliny mají stejné geny, takže se mezi nimi plíseň rychle šíří.
Pokud úřady tento geneticky vylepšený banán schválí, stane se prvním australským geneticky modifikovaným ovocem schváleným pro pěstování a konzumaci a také prvním geneticky modifikovaným banánem schváleným na celém světě.
Profesor James Dale z Queenslandské technologické univerzity, který vývoj odrůdy vedl, věří, že nabízí naději, pokud by Austrálii nebezpečná choroba napadla a začala se tam šířit stejně rychle jako v jiných zemích světa.
Zatím na pulty nepůjde
Vědci, kteří za úpravou stojí, zatím neplánují, že by začali tyto banány prodávat, a to ani v případě, že by úřady odrůdu schválily. Modifikaci totiž považují za obranu pro případ nouze a chtějí ji nasadit, až pokud to bude zapotřebí. Zatím to podle nich nutné není, nicméně chtějí se připravit na všechny možné varianty dalšího vývoje.
Existují i jiné odrůdy banánů. Cavendishe, které se začaly šířit až v 60. letech dvacátého století, jsou výjimečné v tom, že představují přibližně polovinu komerčně pěstovaných banánů na světě. Jejich obliba vzrostla poté, co epidemie panamské choroby, tehdy ještě staršího kmene TR1, zcela zlikvidovala plantáže, kde se pěstovala do té doby dominantní odrůda banánu Gros Michel.
Jenže na konci dvacátého století se v jihovýchodní Asii začala šířit příbuzná plíseň, kmen TR4. Podařilo se jí proniknout do většiny zemí, které jsou hlavními vývozci této oblíbené plodiny. „Pětaosmdesát procent světového exportu banánů pochází z Jižní a Střední Ameriky a zbylých 15 procent z Filipín,“ poznamenal Dale pro deník The Guardian. „A Filipíny jsou už TR4 významně zasažené.“
Jakmile se panamská nemoc dostala do Kolumbie a pak do Peru a nyní do Venezuely, tak si velcí vývozci uvědomili, že je to opravdu velmi vážné. V Austrálii byla tato nemoc poprvé objevena v Severním teritoriu, ale pomalu se šíří i na východním pobřeží v údolí řeky Tully. Tam se ji zatím daří držet, nicméně zemědělce to stojí velké náklady.
